Greenpeace varuje před prohlášeními Slovenského jadrového fóra o
tom, že je nutné prodloužit provoz JE V1 nebo stavět další jaderné
reaktory.
I podle mezinárodních expertíz leží hlavní výzvy pro slovenskou
energetiku úplně jinde. Jsou jimi vysoká energetická náročnost a
nízký podíl obnovitelných zdrojů. Slovensko v těchto oblastech
výrazně zaostává za vyspělými státy a zlepšuje se jen velmi
pomalu.
Pokud jde o energetickou náročnost, Slovensko spotřebuje na
jednotku HDP 4,2-krát více energie než je průměr patnáctky zemí EU.
Dokonce i v přepočtu podle parity kupní síly je tento nepoměr 1 ku
2 (zdroj: ročenka Eurostat, 2004). Z hlediska hospodářské
efektivity, konkurenceschopnosti i ekologických dopadů je třeba
výrazně snížit energetickou náročnost slovenské ekonomiky.
Potenciál úspor energie máme obrovský a zatím jej nedokážeme
využít. Pomalý pokrok Slovenska v této oblasti kritizovala
opakovaně i Evropská komise.
Podobně neutěšná a stagnující je situace v oblasti obnovitelných
zdrojů (OZE). Jejich podíl na celkové spotřebě energie na Slovensku
je pouze 3,4 %, podíl na výrobě elektřiny je 17 %. Přitom
ekonomicky využitelný potenciál biomasy, větrné energetiky, solární
a geotermální energie je několikanásobně vyšší. Slovensko dokonce v
přístupové smlouvě slíbilo do roku 2010 zvýšit podíl OZE na 31 %,
avšak tomuto cíli se vůbec neblíží - naopak, v lednu schválená
energetická politika na rozvoj OZE de facto rezignuje, když pro rok
2010 stanovuje cíl pouhých 19 % a dokonce i v roce 2030 počítá s
jejich podílem pouze 27 %.
"Slovensko potřebuje především snižovat energetickou náročnost a
rozvíjet obnovitelné zdroje. Tato odvětí navíc přinášejí vedlejší
pozitivní efekty jako jsou modernizace, zavádění nových technologií
a vytváření mnoha pracovních příležitostí. Jen v Německu v nich
pracuje více než 200 000 lidí," říká Jan Beránek z Greenpeace.
V neposlední řadě Greenpeace upozorňuje na to, že Slovenské
jadrové fórum reprezentuje zájmy úzké skupiny lidí, napojených na
jaderný průmysl. V životopise Tibora Mikuše, který vystupuje jako
prezident SJF, najdeme práci pro jadernou divizi firmy Siemens,
pozici ředitele JE Bohunice, Slovenských elektrární a firmy Encon,
nebo členství v představenstvu ÚJV Řež (viz publikace "Kdo je kdo v
české a slovenské jaderné energetice", vydala Česká nukleární
společnost, 2001). Není divu, že hájí své živobytí, neměl by se ale
stavět do role objektivní nebo expertní organizace, které leží na
srdci zájmy Slovenska.
"Názory Slovenského jadrového fóra nemůže brát veřejnost ani
politici vážně. Mimo jiné prosazují prodloužení provozu reaktorů V1
v Bohunicích, o kterých opakované mezinárodní expertízy dospěly k
závěru, že jsou příliš nebezpečné a že je není možné zmodernizovat
na přijatelnou bezpečnostní úroveň. Slovensko se dokonce smluvně
zavázalo je odstavit do roku 2008. Troufám si proto tvrdit, že
prosazováním dalšího provozu těchto reaktorů Slovenské jadrové
fórum ohrožuje nejen bezpečnost, ale i mezinárodní zájmy
Slovenska," dodává Jan Beránek z Greenepeace.