Ropná skvrna v Mexickém zálivu a Greenpeace

Stránka - 24 srpna, 2010

beyond petroleum?

 
----------------------------------------------------------------------------------------------------
 

Greenpeace je organizace, která se soustředí na řešení příčin problémů. Tak tomu je i v případě ropné katastrofy v Mexickém zálivu. Zatímco samotná technická příčina výbuchu plošiny Deepwater Horizon, jejímž následkem se objevily trhliny u hlavy vrtu, není dosud objasněna, obecný trend, který přispívá ke stále riskantnějším způsobům těžby, je znám již dávno: v USA se spotřebuje 36 milionů barelů ropy denně, z toho pouhá jedna třetina pochází z vlastních zdrojů. Závislost americké ekonomiky na ropě je enormní. Klíčem k tomu, abychom se vyvarovali dalších podobných katastrof a riziku z těžby ropy ve stále nedostupnějších oblastech je odbourání závislosti na fosilních palivech a přechod na obnovitelné zdroje energie. Bez energetické [R]evoluce k takovýmto katastrofám bude docházet i do budoucna.

 
Objem těžby ropy v Mexickém zálivu stagnuje, a proto se ropné společnosti snaží těžit stále ve větších hloubkách. Takový způsob těžby je však na hraně technologických možností, což zvyšuje riziko nehody, a zároveň snižuje šance eliminovat její následky. Greenpeace bojuje nejen proti rozšiřování hlubokomořské těžby, ale například i těžby v nedostupných oblastech severních ledových moří, kde je vlivem drsných podmínek riziko havárie ještě vyšší, a přitom možnosti řešit následky (čtyři tisíce mil od civilizace) skoro nulové. Ostře jsme se postavili i proti nedávnému rozhodnutí prezidenta Obamy zrušit moratorium na těžbu ropy v pobřežních oblastech východu USA.
 
Je smutným paradoxem, že jsme dosáhli zákazu těžby v těchto oblastech (zatím dočasného) na pozadí stávající katastrofy v Mexickém zálivu. Pokud se  taková katastrofa stane,  je zjevné, že naše možnosti jsou omezené. Nejdůležitějším úkolem je zastavit únik ropy a vytěžit co nejvíce ropy na širém moři, než se dostane k pobřeží. Tyto dva úkoly jsou nesmírně technicky i zdrojově náročné a je to především zodpovědnost provozovatele plošiny – společnosti British Petroleum (BP) – aby zastavila únik a postarala se o vytěžení ropy na moři. Jíc jak kdy jindy je však jasné, že je nejvyšší čas přejít z věku ropy do věku obnovitelných zdrojů.
 

Greenpeace monitoruje dopady katastrofy přímo na místě

 
Greenpeace má v oblasti svůj tým, skládající se z několika mořských biologů, odborníků na znečištění a tiskové mluvčí. Monitorují situaci a přinášejí svědectví o rozměru katastrofy. Dramatické následky ropné katastrofy teprve vycházejí na povrch v plném rozměru – odborníci z Greenpeace USA zdokumentovali měsíc po výbuchu ropné plošiny znečištění v rákosinách a pobřežních oblastech Louisiany při ústí řeky Mississipi do moře, kde odebírali vzorky ropy a vody. 
 
  Paul Horsman odebírá vzorky ropy na pobřeží Louisiany
(c) Greenpeace/Daniel Beltrá
 
Tím to ovšem nekončí – odborníci se obávají dalšího obrovského znečištění zátok a pláží, protože denně uniká do moře 800 000 litrů ropy. Greenpeace je na místě a dokumentuje uzavřené pláže, kde denně nacházejí další a další pelikány oblepené ropou.
 
Pelikán oblepený ropou (c) Jose Luis Magana
(c) Greenpeace/Jose Luis Magana
 
Dokumentaci následků ropné katastrofy v Mexickém zálivu naleznete na video a fotogalerii Greenpeace.
 
 

Kontrolujeme počínání společnosti BP

 
Mořský biolog ve službách Greenpeace Rick Steiner jako první poukázal, že BP používá za účelem rozkladu uniklé ropy nebezpečné disperzanty. Již počátkem května jsme identifikovali používaný disperzant Corexit, který vyrábí společnost Nalco, a upozornili na rizika, která přinášejí dvě hlavní složky tohoto disperzantu: 2-butoxyethanol a propylen glycol.
 
Organizace Greenpeace jako první veřejně označila používání disperzantu za PR manévr společnosti BP, který má zakrýt skutečný rozsah katastrofy. Události následně nabraly poměrně rychlý spád a úřad prezidenta Obamy nařídil BP naprosto minimalizovat použití disperzantů.
 
Důležitá je i úzká spolupráce našich expertů s americkou agenturou pro ochranu životního prostředí (Environmental Protection Agency, EPA), protože informace, které EPA předává týmu prezidenta Obamy, jsou do značné míry určujcící pro jeho rozhodování. Právě na základě stanoviska EPA se postoj prezidenta Obamy vůči společnosti BP velmi silně přiostřil.   
 
Beyond Petroleum? (c) Greenpeace/Daniel Beltrá
 
 

Nedozírné důsledky

 Zděšení z ropné katastrofy v Mexickém zálivu, poté se 20. dubna 2010 potopila ropná plošina Deepwater Horizon, je obrovské. Ještě nyní, téměř dva měsíce po výbuchu, při němž zahynulo jedenáct lidí, je konec ktéto havárie v nedohlednu. Veškeré pokusy ropného koncernu BP, zcela utěsnit místo úniku, dosud selhaly.
 
Gigantická ropná skvrna již dávno dospěla až ke břehům Louisiany. Podle údajů tamního guvernéra je zasaženo 160 kilometrů pobřeží. Tisíce ptáků, mořských savců, vodních želv a ryb trpí nebo zahynuly. 
 
Úřady vycházejí z odhadů, že z vrtu uniká minimálně 800 000 litrů ropy denně. Dosud tedy uniklo již přes 40 milionů litrů ropy, které teď plavou někde v Mexickém zálivu. Časovaná bomba, o níž nikdo netuší, jak dlouho bude působit.

Velká část této katastrofy se však dál odehrává i pod mořskou hladinou: Nečetné množství ropných zplodin se pohybuje pod vodou. Největší, kterou vědci dosud objevili je 16 kilometrů dlouhá a téměř 5 kilometrů široká. K tomu musíme ještě přidat obrovské množství chemikálií, které byly použity k rozkladu uniklé ropy.
 
Ropná skvrna v Mexickém zálivu
   Ropa na hladině Mexického zálivu

 (c) Greenpeace/Daniel Beltrá                                    (c) Greenpeace/Sean Gardner

 

Požadavek Greenpeace

   
Jako i v jiných případech je řada dobrovolníků z řad Greenpeace připravena zapojit se do prací na čištění kontaminovaného pobřeží. Ovšem naším hlavním úkolem bude přimět americkou vládu, aby přijala účinná opatření předcházející podobným katastrofám, včetně zákazu těžby ropy v rizikových oblastech.
 
Greenpeace požaduje po ministru vnitra USA Salazarovi, aby odvolal povolení firmě Shell k provozování hlubokomořských ropných vrtů v Arktidě. Navíc musí být přijato všeobecné moratorium na hlubokomořské ropné vrty – ropná katastrofa v Mexickém zálivu ukazuje, že technologie těžby ropy v hloubce větší než 1500 metrů je nová a příliš riziková a může vést k nehodám s nekontrolovatelnými následky.
Konec věku ropy nastal: jedinou možností takovým katastrofám v budoucnu zamezit je důsledná nová energetická politika, která sází na obnovitelné zdroje energie a energetickou účinnost.
 

Přidejte se k výzvě americkému Kongresu zde.
  
Nové logo pro společnost BP?
Zapojte se do soutěže Greenpeace: "behind the logo"
AKTUALIZACE: Soutěž uzavřena. Zapojte se do volby vítězného loga!
Přečtěte si:
 
Blog Jana Freidingera z Greenpeace ČR „Poučíme se z katastrofy Deepwater Horizon?“