Dopady klimatických změn

Stránka - 15 září, 2009
Je zřejmé, že klimatické změny již teď ohrožují lidi i přírodu. Důkazem je tání a ubývání vysokohorských i polárních ledovců a věčně zmrzlé půdy (permafrostu), odumírání korálových útesů, zvyšování hladiny moří, vyšší četnost cyklónů, tornád, extrémních projevů počasí, vymírání ohrožených druhů, častější záplavy i katastrofální sucha a ubývání zásob pitné vody.

Tichomořské ostrovy jsou ohroženy již dnes

V dnešní době vysychají řeky i v Amazonském pralese

Počínaje Inuity v severních polárních oblastech a konče obyvateli tropických ostrovů bojují lidé s dopady klimatických změn již nyní. Důsledky klimatických změn  se ale v nejbližších desetiletích různým způsobem dotknou většiny obyvatel Země.


Velmi pravděpodobné a brzké následky změn klimatu

  • Stoupání hladiny oceánů a moří  - táním ledovců a rozpínáním vody v oceánech v důsledku jejich vyšší teploty.
  • Uvolňování skleníkových plynů z tající věčně zmrzlé půdy a odumírajících lesů
  • Častější a silnější extrémní výkyvy počasí jako  vlny veder, sucha, záplavy a vichříce. Tento trend se projevuje již v současnosti
  • Různé regionální vlivy. V Evropě (včetně České republiky) budou častější a intenzivnější povodně.  V pobřežních oblastech podstatně vzroste intenzita vodní eroze.
  • Ohrožení stability řady přirozených ekosystémů včetně ledovců, tropických pralesů, korálových útesů, pobřežních mangrovníkových porostů, arktických a alpinských ekosystémů.
  • Intenzivnější vymírání rostlinných a živočišných druhů a snižování biodiverzity.
  • Další zhoršování dostupnosti pitné vody v rozvojových zemích, zejména Subsaharské Africe, se bude nadále  zhoršovat.
  • Pokles zemědělské produkce, zejména v rozvojových zemích Afriky a Asie, ale i v Evropě a Severní Americe.

Možné katastrofální dopady v případě, že bude globální oteplování pokračovat (zvýšení teploty o 2 oC a více):

  • Roztátí grónského a arktického ledovce. To by vedlo ke zvýšení hladiny světových oceánů o sedm metrů, což by způsobilo zaplavení celých pobřežních států.
  • Zpomalení, změna směru či úplný zánik Golfského proudu. V Evropě by došlo k ochlazení a rozšíření kontinentálního typu klimatu (tvrdé zimy a horká, suchá léta).
  • Změna globálního systému mořského a vzdušného proudění by oslabila monzunový cyklus. Na něm je závislé zemědělství v  Asii, kde žije 57 % světové populace.
  • Vymírání planktonu a korálů vlivem růstu teploty moří.
  • Uvolňování masivních zásob metanu vázaných v mořské biomase. To společně s rychlým uvolněním metanu vázaného po tisíciletí ve věčně zmrzlé půdě povede k dalšímu nárůstu skleníkového efektu. Od určité, dosud neznámé kritické hranice se pak spirála globálního oteplování nezadržitelně roztočí.
  • Zaplavení pobřežní nížin mořem a neobyvatelnost oblastí postižených suchy povedou k vlně globální migrace z tropických a subtropických zemí do Evropy a Severní Ameriky.

 

Tuvalu – první oběť klimatických změn?

Mám vztek, protože budeme muset odejít, opustit svoji zemi, kvůli něčemu, co jsme nezpůsobili a co je mimo naši kontrolu,” říká o globálním oteplování paní Paani Laupepaová, tajemnice ministra zahraničních věcí státu Tuvalu.

Ostrovy, na nichž se nezávislý stát Tuvalu nachází,, jsou trvale osídleny již dva tisíce let. Nyní hrozí, že všichni obyvatelé včetně paní Laupepaové a současného ministerského předsedy Saufatu Sopoanga budou muset svoji zemi opustit, protože v nejbližších desetiletích zmizí pod stoupající hladinou Tichého oceánu. Nejvyšší bod  ostrovů je nyní jen čtyři metry nad hladinou. Nižší části ostrovů jsou v posledních letech při silném přílivu (tedy v době novu a úplňku) zaplavovány a vlny periodicky ničí domy obyvatel.

Tuvalané nemají kam jít. Jejich stát je v případě pokračujícího globálního oteplování odsouzen k zániku. Tuvalu má deset tisíc občanů. ”Jen” dvoumetrové zvýšení hladiny oceánů by mělo podobně drastické následky pro stovky tisíc lidí na dalších tichomořských ostrovech a desítky miliónů lidí v pobřežních oblastech po celém světě.

www.tuvaluislands.com