ČEZ totiž odmítl požadavek ministerstva životního prostředí, aby bylo posuzování rozšířeno o variantu využívající tzv. nejlepší dostupnou technologii (BAT), která by splňovala požadavky české a evropské legislativy na minimální čistou účinnost elektrárny. ČEZ i nadále trvá na jediné variantě rozšíření, která počítá s použitím zastaralé a neúčinné technologie (3). Trvale tak ignoruje argumenty nevládních organizací (Greenpeace, Ekologický právní servis (4) a místní sdružení „Chomutov – pod pokličkou ČEZ“) místních lidí (téměř tři tisíce signatářů petice „Nechceme šrot v Prunéřově!“) i samotného ministerstva životního prostředí.
Proces EIA, tedy posuzování vlivů rozšíření elektrárny na životní prostředí, vyvrcholí dnes veřejným projednáním, které se bude konat od 15.00 hodin v Kulturním domě Střelnice v Kadani. Připomínky k záměru však může veřejnost zasílat ministerstvu životního prostředí až do zítřka, tedy do pátku 4. prosince.
Vedoucí energetické kampaně Greenpeace Jan Rovenský dnes uvedl: „V době, kdy vrcholí přípravy na světový summit OSN o klimatu v Kodani, považujeme za nemyslitelné, že by české ministerstvo životního prostředí dalo záměru ČEZu zelenou. V opačném případě by umožnilo instalovat v největším českém zdroji skleníkových plynů zastaralou technologii, která je navíc v rozporu s platnou legislativou, a prodloužit tak jeho provoz o další čtvrtstoletí.“
Většina účastníků dnešní akce zamíří zítra ze severočeské Kadaně do dánské Kodaně, kde se zapojí do veřejných akcí požadujících kvalitní a závazné výsledky konference (5).
Other contacts:
Jan Rovenský, vedoucí energetické klimatické kampaně Greenpeace ČR
telefon: +420 723 623 238, e-mail: 
Lenka Boráková, tisková mluvčí Greenpeace ČR
telefon: +420 739 085 118, e-mail: 
Jan Piňos, ředitel kampaní Greenpeace ČR
telefon: +420 720 552 888, e-mail: 
Notes:
(1) Podle doplněného a zpřesněného výpočtu, který Greenpeace provedlo, je prunéřovská elektrárna odpovědná až za 45 úmrtí v důsledku klimatických změn ročně. Použití účinnější technologie by přitom mohlo život každé páté oběti zachránit - Použití nejlepší dostupné technologie (s účinností 42 – 44 procent) by oproti plánům ČEZu (účinnost 38 procent) snížilo emise oxidu uhličitého o 12-19%. Přesnou metodiku uvedeného výpočtu a použitá podkladová data vám na vyžádání rádi obratem poskytneme.
(2) Roční emise oxidu uhličitého z komplexu elektráren v Prunéřově dosahují 9 miliónů tun za rok. To je více, než ročně vypustí všechna česká osobní auta dohromady nebo než jsou veškeré národní emise některých zemí, např. Litvy, Mongolska či Ghany.
(3) Elektrárenská společnost ČEZ se snaží obejít požadavky právních předpisů a instalovat v Prunéřově technologii s čistou účinností pouze 38 %, přestože podle zákona by měla nová elektrárna dosáhnout čisté účinnosti minimálně 42 %. Každé jedno procento, o které se zvýší účinnost elektrárny, znamená významné úspory uhlí a současně redukci emisí lidskému zdraví škodlivých látek – tuhých znečišťujících látek, oxidů síry a dusíku. ČEZem navrhovaná technologie by pak produkovala každoročně o více než 300 000 tun emisí oxidu uhličitého více, než kdyby využil skutečně špičkovou moderní technologii.
(4) Právník Jiří Nezhyba z programu GARDE Ekologického právního servisu upozorňuje na podivné okolnosti obnovy elektrárny již druhým rokem: „ČEZ se snaží obejít platný zákon o tzv. integrované prevenci. Tvrdí, že jde o pouhou rekonstrukci, ačkoliv jde zjevně o novou elektrárnou s jinou technologií a vyšším instalovaným výkonem. Z původní elektrárny zůstanou pouze holé zdi. Tímhle trikem se snaží vyhnout povinnosti zajistit čistou účinnost 42 % - ta se totiž podle zákona vztahuje pouze na nová zařízení.“
Podrobnosti naleznete ve společné tiskové zprávě Ekologického právního servisu, Greenpeace ČR a sdružení „Chomutov – pod pokličkou ČEZ“ ze dne 26. května 2009 (viz zde: http://www.greenpeace.org/czech/media/press-release/nevladni-organizace).
(5) Greenpeace požaduje, aby se politici na Kodaňské konferenci závazně dohodli na následujících závazcích:
a) Snížit emise skleníkových plynů do roku 2020:
- v rozvinutých zemích nejméně o 40 % ve srovnání s rokem 1990,
- v rozvojových zemích celkově o 15 - 30 % ve srovnání s vývojem podle dosavadní praxe.
b) Ukončit odlesňování do roku 2020
Odlesňování, zejména kácení původních pralesů, způsobuje 20 % skleníkového efektu. Klimatické změny tedy nemohou být zastaveny bez ochrany lesů.
c) Zavázat se k pomoci 110 miliard euro ročně rozvojovým zemím
Vyspělé průmyslové státy, které jsou odpovědné za největší díl již vypuštěných i aktuálních emisí, musejí poskytnout pomoc chudým rozvojovým zemím, jež k situaci přispěly nejméně, ale jsou jí ohroženy nejvíce. Aby pomoc byla účinná, musí dosáhnout alespoň 110 miliard euro ročně.