Elektronický odpad

Co se skrývá v elektronice?

Současná elektronika je sestavená z několika set druhů materiálů. Například mobilní telefony obsahují od 500 do 1000 různých součástek. Velká část z těchto součástek obsahuje toxické těžké kovy, jako například olovo, rtuť, kadmium a beryllium, a také nebezpečné chemikálie, mezi nimi například bromované zpomalovače hoření. Častým prvkem jsou i materiály z PVC, které není možné recyklovat a při spalování se z nich uvolňují toxické látky.
Tyto nebezpečné látky mohou způsobit vážné znečištění životního prostředí, a vystavit tak všechny okolo velkému zdravotnímu riziku. Především olovo a rtuť jsou (i při vystavení se pouze nízké dávce) vážnou hrozbou pro děti a těhotné ženy.

Nebezpečné chemikálie v elektronice

Některé bromované zpomalovače hoření používané na výrobu základních desek a plastových pouzder mají velmi dlouhou dobu rozkladu. Dlouhodobější vystavování se této látce může vést k zhoršení paměti a dále jí je přisuzováno narušování hormonálního systému.
Zhruba 1000 tun bromovaných zpomalovačů hoření bylo např. v roce 2004 použito při výrobě 674 miliónů mobilních telefonů. Tyto látky jsou spojovány s neurotoxickou.
CTR, neboli katodová trubice, používaná v monitorech po celém světě obsahuje olovo, a může tak poškodit nervovou, rozmnožovací i oběhovou soustavu.
Kadmium používané například v dobíjecích bateriích do počítačů a starších katodových trubicích primárně ovlivňuje ledviny a kosti.
Rtuť obsažená v plochých obrazovkách může poškodit centrální nervovou soustavu a mozek.
Sloučeniny hexavalentního chromu v kovových pláštích jsou silně karcinogenní.
PVC je chlorovaný plast používaný v některých elektronických přístrojích. Při spalování PVC se do ovzduší uvolňují toxické látky, zejména dioxiny, které se rozkládají velice dlouhou dobu.