Stránka - 21 ledna, 2013
Antarktida leží přesně na opačném konci světa než Arktida. Mnoho mají společného a v mnohém se značně liší. Na jižním pólu bychom zcela jistě nenarazili na lední medvědy, setkali bychom se zde však pro změnu s tučňáky. Nadměrný rybolov, lov velryb a klimatické změny ohrožují obě zamrzlé oblasti.
Místo přistání první výpravy do Antarktidy
Výprava Greenpeace do Antarktidy v letech 1991-1992. Mys Adare, místo přistání první výpravy do Antarktidy, kterou vedl Carsten Borchgrevink v roce 1899. © Greenpeace / Timothy A. Baker
Obě místa zároveň spojuje nenasytná snaha o těžbu a devastaci oblasti. V Antarktidě se jí už podařilo zabránit, o záchranu Arktidy se hraje právě teď.
V roce 1991 byla po sedmileté kampani Greenpeace přijata historická Mezinárodní smlouva o ochraně Antarktidy, která na 50 let zakazuje jakoukoliv těžbu nerostných surovin v této oblasti. I zde se zprvu zdálo, že šance na úspěch je mizivá, ale odvážná akce, silná podpora veřejnosti, vědecké poznatky a vytrvalost nakonec vedly k úspěchu. Rozhodnutí o ochraně Antarktidy by mělo sloužit jako vzorový příklad pro současnou situaci na opačném konci světa, v Arktidě.
Základna Leningradskaja v Antarktidě
© Greenpeace / Steve Morgan
Avšak ani v současnosti není Jižní ledový oceán dostatečně chráněn před existujícím ani potenciálním nebezpečím. V Antarktické smlouvě je zahrnut také plán na vytvoření mořských rezervací v Jižním ledovém oceánu, avšak proces jeho realizace je žalostně pomalý. Země Antarktické úmluvy musí splnit svůj závazek ponechat kontinent „klidu a míru“ a vyhlásit v Jižním ledovém oceánu komplex mořských rezervací, který by pokryl až 40 % jeho plochy, aby byla síť účinná.