Siven alpský (Salvelinus salvelinus) vyžaduje k životu chladné vody bohaté na kyslík, nesnese teplou a znečištěnou vodu. Dorůstá délky až jednoho metru, a patří tak mezi atraktivní rybářské úlovky. Existují dva rozdílné druhy, které se liší způsobem života: stěhovaví siveni žijí v moři a třou se v řekách, jezerní siveni žijí celou dobu v horských jezerech.
Lipan sibiřský (Thymallus arcticus) je hojně rozšířený v arktických a pacifických řekách. Je velmi citlivý na znečištění, a proto byl v několika lokalitách již vyhuben. Vyskytuje se v chladných vodách středně velkých a velkých řek a jezer. Na jaře samci lákají samičky blýskáním barevnou hřbetní ploutví.
Vranka severní (Gymnocanthus tricuspis) patří mezi jedny z nejrozšířenějších vranek. Dorůstá velikosti zhruba 20 centimetrů. Žije v okolí Severního pólu v hloubce okolo 200 m. V písku a bahno-písčitém podkladu si hloubí doupata.
Limanda drsná (Limanda adlera) se hojně vyskytuje v Beringově moři. Dorůstá až 50 cm. Její tělo je výrazně zploštělé, oči má na horní, hnědě zbarvené části, břicho je bílé. Migruje mezi hlubokými vodami, kde přezimuje, a pobřežními vodami, kde se v létě rozmnožuje.
Terčovka arktická (Liparis tunicatus) dorůstá maximální délky 16 cm. Vyskytuje se v Severním Atlantiku a Severním ledovém oceánu. Běžně žije mezi skupinami řas, preferuje kamenité, bahnité či písčité dno.
Treska ledová (Arctogadus glacialis) se vyskytuje v celé arktické oblasti. Žije v hloubkách až do 1000 m, často pod ledovým příkrovem. Může dorůstat délky až 32 cm. Živí se převážně korýši.
Vlkouš obecný (Anarhichas lupus) může dorůst délky až 1,5 m a váhy až 24 kg. Tuto velkou a strašlivě vypadající rybu nalezneme většinou u skalnatých útesů v hlubokých vodách. Vlkouš má dlouhé tělo a velkou hlavu se silnými kolíkovitými zuby vpředu a stoličkami po stranách, které používá k rozdrcení bezobratlých s tvrdou schránkou (jako jsou mlži, krabi nebo ježovky). Opotřebované zuby jsou každý rok nahrazeny novými.
Žralok tichooceánský (Lamna ditropis) se vyskytuje ve vodách severního Tichého oceánu. Obývá pobřežní vody i volné moře od hladiny do hloubek kolem 160 m. Dorůstá maximální délky 3 metry a váhy 450 kg. Při lovu tvoří hejna až o 30 kusech. Samice může mít až 4 mláďata.
Žralok matohlavý (Somniosus microcephalus) dorůstá délky až 4,3 m a váhy 775 kg. Je rozšířen v severním Atlantiku a vodách okolo Arktidy. Jeho maso je jedovaté a musí se několikrát převařit, než je poživatelné.
Mihule kamčatská (Lethenteron camtschaticum) má dobře vyvinuté zašpičatělé ostré zuby. Existuje ve dvou formách – buď jako sladkovodní nebo anadromní (kvůli rozmnožování migruje z moří do řek). Dospělí jedinci jsou parazité, kteří se živí krví a masem ryb, velryb a žraloků.
Platýs černý (Reinhardtius hippoglossoides) se běžně vyskytuje ve větších hloubkách od 200 do 1600 metrů, byl však uloven i ve hloubkách přesahujících 2200m. Jeho levé oko se nepřesunulo zcela na hřbetní stranu, díky čemuž má zřejmě širší periferní vidění. Obě strany jeho těla jsou zabarveny, levá strana bez očí je však mírně světlejší.
Krevetka severní (Pandalus borealis) žije v chladných mořích kolem severního pólu. Vyskytuje se v mělkých oblastech i v hloubkách až 1200m. Dosahuje délky 16 cm. Pro svou chuť jsou považovány za delikatesu, což se negativně podepisuje na jejich počtu.