Protest u plošiny Prirazlomnaja – příběh Arktické třicítky

Stránka - 16 února, 2014
V září 2013 se třicítka mužů a žen vydala do Barentsova moře, aby zde protestovala proti těžbě ropy ruským gigantem Gazpromem v nehostinných končinách Arktidy. Na lodi Arctic Sunrise se plavilo dvacet osm aktivistů Greenpeace různých národností a dva nezávislí novináři. Těžba ropy v této části ruské Arktidy ohrožuje tři přírodní rezervace a všechna zvířata, která zde žijí. Ropná havárie je jen otázkou času a těžební společnost Gazprom na ni není připravena a nebyla by schopna následky odstranit. Gazprom je zodpovědný za 206 úniků ropy v pevninské části Ruska za poslední dva roky.

Dva členové posádky lodi Arctic Sunrise vylezli 17.září na ropnou plošinu Prirazlomnaja s transparentem. Ostraha plošiny a přivolaná ruská pobřežní stráž proti jejich poklidnému protestu ale ostře zakročila, dokonce padlo i několik varovných výstřelů. O několik hodin později ruská pobřežní stráž se zbraněmi v rukou obsadila loď Greenpeace. Celá posádka byla zatčena a loď Arctic Sunrise zadržena, přestože se nacházela v mezinárodních vodách a podle úmluvy OSN Rusko nemělo právo se lodi a posádky zmocnit. Proti zadržení aktivistů se hned rozjela vlna protestů po celém světě, včetně ČR.

Zatímco byla loď Arctic Sunrise několik dní vlečena do přístavu Murmansk, neměli zadržení možnost právní ani konsulární pomoci.  V Murmansku byli přesunuti do vazebních věznic a po týdnu přišlo absurdní obvinění ze zločinu, který nespáchali - z pirátství, za něž  jim hrozilo až 15 let ve vězení.  Ve vazbě měli strávit dva měsíce. Greenpeace žádalo jejich okamžité propuštění. Ruský prezident se sice vyjádřil, že jejich jednání za pirátství nepovažuje, ale obvinění jim hrozilo dál.

Free arctic 30

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Výkonný ředitel Greenpeace Kumi Naidoo požádal o schůzku s ruským prezidentem Putinem. Nabídl sám sebe jako záruku v případě propuštění „Arktické 30“ na kauci. Kauce jim však byla zamítnuta. Po celém světě lidé protestovali s fotkami zadržených. Případ vyvolal obrovskou vlnu solidarity a zájmu médií.

Koncem října bylo obvinění překvalifikováno na výtržnictví, ale trvalo dlouho, než bylo staženo obvinění z pirátství. Arktické 30 hrozilo tedy dvojí obvinění. Nakonec bylo obvinění z pirátství staženo. Za výtržnictví jim přesto hrozilo až sedm let ve vězení.

Začátkem listopadu dostala manželka jednoho ze zadržených dopis. Aktivista původem z Austrálie jí psal, že se snaží být pozitivně naladěný, ale přesto má obavy. Strávil ve vazbě již sedm týdnů. Nizozemský král a německá kancléřka podpořili propuštění Arktické 30. Putina o jejich propuštění žádal také Paul McCartney, Madonna, Pamela Anderson, Lucy Lawless, Flea z Red Hot Chilli Peppers, Jude Law a další celebrity. Z českých osobností se přidali  Klára Issová, Petr Vacek, kapely MIG 21 a Tata Bojs, Simona Babčáková a další.

Free arctic 30

 

Greenpeace protestovalo také na hokejovém zápase týmů Lev Praha a Avantgard Omsk v Praze, hlavním sponzorem ligy KHL je totiž firma Gazprom. Nizozemsko, pod jehož vlajkou loď Greenpeace plula, se obrátilo na Mezinárodní soud pro námořní právo v Hamburku. Soud nařídil koncem listopadu Rusku, aby propustilo loď Greenpeace i její posádku. Rusko odmítlo nařízení soudu respektovat.

Zadržení byli z Murmansku přesunuti do Petrohradu a došlo k prvnímu propuštění na kauci a to brazilské ekoložky. Poté následovalo propuštění dalších členů posádky a jako poslední opustil vazbu radista z Austrálie.  Stále jim však hrozil několikaletý trest a nesměli opustit Rusko. Začátkem prosince se objevily první zprávy o chystané amnestii, která by se mohla týkat i Arktické 30. Ruští poslanci amnestii schválili a stíhání všech bylo zastaveno. Aktivisté postupně dostali víza a v průběhu Vánoc zamířili z Petrohradu domů.

Naše úsilí tímto zdaleka nekončí. Firma Gazprom své plány na těžbu ropy v Arktidě zatím nezrušila a stále má v úmyslu spolu s ropným gigantem Shell společně ničit ruskou část Arktidy. Těžební plošina Gazpromu „Prirazlomnaja“, kde příběh Arktické 30 začal, už vytěžila první ropu. Je na nás, abychom těžaře přesvědčili, že Arktida je příliš vzdálená, příliš nehostinná a příliš vzácná, než abychom mohli riskovat její zničení.