Rasismus, kolonialismus, odlesňování, rozšiřování dolů, průmyslový rybolov, těžba ropy – domorodé kmeny čelí na své cestě za klimatickou spravedlností spoustě překážek. Od Kanady přes Honduras a Brazílii až do Finska, tam všude se dnes podíváme, abychom zjistili, jakým způsobem čelí původní obyvatelé systematickému útlaku, pokrytectví svých národních vlád a nenasytnosti velkých korporací. S rostoucími vlivy změn klimatu význam jejich malých bitev roste do nebývalých rozměrů.

Když je v ohrožení váš způsob života, vaše kultura a samotná vaše existence, nemůžete utéct pryč – postavit se na odpor mocným a vyprávět pravdivě svůj příběh je jediná možnost, jak můžete přežít. Jen příslušníci domorodých kmenů nám mohou říci, co to znamená být v první linii klimatické revoluce. Abychom uctili dnešní Mezinárodní den původních obyvatel, připomeneme si příběhy obyčejných lidí, kteří se pod tíhou okolností museli stát aktivisty, aby mohli chránit své přátele a příslušníky svého kmene.

Arnaldo Kabá – kmen Munduruku - náčelník –Brazílie

Přehrady, které se plánují na řece Tapajos v Amazonii mohou vyhnat kmen Munduruku z jejich domova a zničit jejich kulturu i živobytí. Ve svém úsilí nejsou sami, postavilo se za ně přes milion lidí z celého světa, kteří si nepřejí dále ničit amazonský prales přehradami. A zatím jsou i díky nim v bezpečí. Minulý týden byla licence udělená stavbě obří přehrady SLT zrušena. Lidé z kmene Munduruku se nyní zaměří i na další nesmyslné projekty ohrožující křehkou Amazonii. Chtějí, aby půda, na níž žijí, byla oficiálně uznána brazilskou vládou, k jejich posvátným místům jejich předků zastaví stavbu přehrad nadobro.

„Řeka a les nám dávají vše, co potřebujeme k životu. Dávají nám jídlo, vodu, medicínu. Pokud zde postaví přehrady, zabijí tím řeku, zabijí tím mé lidi, moji kulturu. Budoucnost našich dětí ohrožují plány společností a vlády. Prales je ale důležitý i pro lidi z ostatních zemí, protože patří všem.“

Jenni Laiti – Sámové – umělkyně a aktivistka Souhpanterror - Finsko

Jenni je plná energie a je nezastavitelná. Nic pro ni není nemožné. Sámové, původní obyvatelé nejsevernějších oblastí Evropy, čelili v minulosti nucené asimilaci i přesidlování. I dnes je jejich způsob života ohrožen. V minulosti se jim ale podařilo vyhrát  a odteď mají v plánu vítězit pořád.

„Nikdo s námi nepočítá, nikdo se nás na nic neptá a nikdo nám nic neříká, nejsme součástí rozhodování. A je jedno, jestli mluvíme o situace ve Švésku, Finsku, Norsku či Rusku. Všechny tyto země nás rozdělují a ničí nás. Používáme naši půdu udržitelným způsobem, žijeme podle sámských tradic, ale zároveň nás nutí poslouchat systémy a legislativu, která naše zvykové právo vůbec neuznává. Naše dědictví, náš jazyk a naše dovednosti mizí každým dnem kvůli kolonizátorům. Oni vidí naši zem – poslední pravou divočinu v Evropě – svojí optikou. Jako neobsazené teritorium, kam se mohou rozpínat a které mohou ovládat a měnit, vytěžit a zničit. Každý den musíme bojovat nejen proti kolonialismu a kapitalismu, ale i proti klimatickým změnám. Abychom přežili, nemůžeme přehlížet koloniální praktiky těžebních společností. Já, moje rodina, můj lid i můj domov, všechno je nyní v sázce.“

Gaspar Sanchez - COPINH (Sdružení lidových a domorodých organizací) - Honduras

Gaspar dokáže inspirovat své okolí. Pochází z kmene Lenca a pracuje pro COPINH – organizaci, kterou spoluzaložila zavražděná aktivistka Beata Cacerés. COPINH stojí proti megalomanským plánům na využívání vodní energie – z 51 projektů na velké vodní elektrárny odmítají domorodci 49. Jejich snaha udržet svou zem si ovšem vyžádala oběti i na lidských životech v jejich řadách.

„Všechny ty projekty jsou nelegitimitní a v rozporu se zákony. Nikdo nám o nich neposkytl informace a nikdo je s námi nekonzultoval. Naše země je plná vojáků. Když protestujeme a říkáme nahlas svůj názor, zatýkají nás, ubližují nám a vraždí nás. Lidé zemřeli, protože se snažili chránit naše svatá místa, naše svaté řeky. S Bertou Cáceres už je jich šest. A před nimi byli další, protože naše země se o domorodé kmeny vůbec nestará. A my jsme bezbranní – stát a jakákoli veřejná instituce jde na ruku politikům a korporacím a přehlíží organizovaný zločin a pašování drog. Není tu nikdo, kdo by se nás zastal.“

Clayton Thomas-Müller - Kríové – kampaňér organizace 350.org - Kanada

Clayton pochází z kmene Kríů žijících na severu Manitoby. Je domorodým aktivistou za
 práva původních obyvatel na sebeurčení a za environmentální spravedlnost.

"Mezi kanadskými kmeny panuje shoda, že klimatické změny musíme zmírnit a že musíme přijít s programy na adaptaci na globální krizi. Řešení těchto otázek musí předcházet odstranění kanadských koloniálních praktik. Kanada nemůže dál pošlapávat práva původních obyvatel a přesidlovat je, aby mohla prodat přírodní bohatství nejvyšší nabídce. Vyspělé státy G8 ignorují klimatickou krizi a myslí stále jen na zisk. Kanada tak může vysázet palmy na globálním jihu a ospravedlnit si tím kácení panenských lesů kvůli dehtovým pískům. Přitom máme zodpovědnost za to, aby ropa zůstala v zemi.“

Jak pomoci původním obyvatelům?

Zajímejte se o problémy malých a utlačovaných, šiřte informace dál, postavte se spolu s nimi společnostem a vládám. Pokud chceme čelit klimatické krizi, musíme vytvořit hnutí, které je rozmanité a inkluzivní, chápe, že rasa a společenská třída může být ve světě překážkou, a zajímá se, jak můžeme spolupracovat bok po boku s komunitami, které stojí první na ráně.

Více informací o problémech a kampaních původních obyvatel:
Indigenous Environmental Network
Indigenous Climate Action
Environmental Justice Atlas
Indigenous Rising
No REDD

Martin Vainstein je specialista na sociální média v Greenpeace UK.
Napsáno s přispěním Suzanne Dhaliwal, spoluředitelky UK Tar Sands Network.