Nemusíme se dívat příliš daleko do historie, abychom nalezli důkaz toho, že těžba ropy na otevřeném moři je riskantní podnik. Úniky ropy zaviněné společnostmi BP a Exxon-Valdez devastovaly životní prostředí, přičemž ani jedna jmenovaná společnost nebyla schopná uklidit po sobě svůj nepořádek. Ropné katastrofy však neznamenají jen ropné skvrny. Mají mnoho podob. Všechna stádia životního cyklu fosilních paliv od začátku do konce - objevení, těžba, přeprava a spotřeba - mají svá vlastní nebezpečí, rizika, finanční a environmentální dopady.

Pod of Narwhals in Greenland 15 Jul, 2009 © Jason Box / Greenpeace

V těchto dnech dochází k dalšímu neomluvitelnému ničení přírody v zájmu těžebních společností. Norská loď provádí pro firmu Shell seismický průzkum mořského dna severovýchodně od Grónska, aby vytipovala nová naleziště ropy.

Pomozte ochránit velryby. Zastavte podmořské vzduchové výbuchy!

Nová nezávislá zpráva zadaná Greenpeace poprvé shromáždila známá vědecká fakta o dopadech seismických výbuchů, které jsou součástí mechanismu k hledání ropy, na mořský život v Arktidě.

Zjištění jsou alarmující:

  1. Ztráta sluchu
    Seismické výbuchy jsou hlasité. Až 260 decibelů (a někdy i více) pod hladinou moře, což je osmkrát hlasitější než tryskový motor ve vzdálenosti 50 metrů na pevnině. Zvuky o takovéto hlasitosti mohou u lidí způsobit prasknutí ušních bubínků.
    Velryby ovšem mají mnohem citlivější sluch než lidé. Seismické výbuchy pod vodou mohou u velryb způsobit dočasnou nebo trvalou ztrátu sluchu, která ovlivňuje téměř všechny oblasti jejich denních aktivit - navigaci, komunikaci i hledání potravy, neboť velryby se spoléhají na echolokaci.
  2. Strnutí a ponoření
    Narvalové jsou k poškození seismickými výbuchy asi nejnáchylnější, protože když jsou vystaveni hrozbě, jejich únik z oblasti je velmi nepravděpodobný. Bylo totiž pozorováno, že místo úniku z kritické oblasti reagují na hlasité zvuky strnutím a ponořením. To znamená, že tyto velryby zůstávají blízko zdroje seismických výbuchů využívaných během hledání ropy, v důsledku čehož trpí dalšími dopady hluku, jako je poškození sluchu a stres
  3. Uvěznění v ledu
    Vědci jsou znepokojeni možností, že tři nedávná uvěznění narvalů ledem souvisela se seismickým hlukem. Předpokládá se, že během těchto incidentů hluk nedalekých výbuchů narušil narvalí migraci. Velryby začaly migrovat neobvykle později, kdy se již přeskupoval led, což vyústilo pro tisíce narvalů v uvěznění v mořském ledu a uhynutí.
  4. Narušení zpěvu velryb
    Zpěvy velryb jsou známé pro svou krásu a tajemnost. Jsou také zcela esenciálním prostředkem komunikace mezi jednotlivými velrybami. Vědecké záznamy ukazují, že když se objeví seismické výbuchy, velryby své zpěvy významně omezují nebo dokonce zpívat přestávají. I když některé velryby mohou začít znovu zpívat během několika hodin po ukončení výbuchů, jiným může zotavení trvat i celé dny.
  5. Stres
    V reakci na seismický hluk může docházet ke zvyšování hladiny stresových hormonů velryb. Seismická děla způsobila výrazné zvýšení množství noradrenalinu, adrenalinu a dopaminu bezprostředně po vystavení vysoké hladině hluku v případě běluhy chované v zajetí. Všechny tyto tři stresové hormony výrazně vzrůstají se zvýšenou mírou hluku a jejich hladina může zůstat vysoká i hodinu po vystavení tomuto hluku. Pokud mají stres nebo fyziologické změny chronický charakter, mohou tlumit imunitní systém nebo jinak ohrožovat zdraví zvířat.

 

 

M/V Akademik Shatskiy operated by TGS Nopec conducts seismic blasting 3 Sep, 2015 © Christian Åslund / Greenpeace

Ale jsou zde i některé dobré zprávy. Nezávislí vědci, kteří sepsali tuto zprávu, přišli s několika důležitými doporučeními a varováními před seismickými výbuchy. Ta zahrnují vyhýbání se náchylným oblastem jako Arktida a užívání zásady obezřetnosti až do té doby, než budou k dispozici další data a zdokonalené technologie.

„Je alarmující, jaké obrovské množství seismické aktivity je plánováno a prováděno v srdci Arktidy, když vezmeme v úvahu křehkost ekosystému a potenciální ohrožení tohoto prostředí a velryb. Vzhledem k nedostatku dat a omezenému porozumění krátkodobým i dlouhodobým dopadům seismického hluku na citlivé arktické druhy, obzvlášť pak narvaly, je opodstatněné vyžadovat extrémní opatrnost,“ říká například Dr. Oliver Boisseau, vědec z Marine Conservation Research.

 

 

Farrah Khan je arktický kampaňér Greenpeace Kanada.