Vypálená oblast v Cachoeira Seca

Amazonský prales je tím největším na planetě. Má jedinečnou biodiverzitu, je nezbytný pro stabilitu globálního klimatu a žije v něm i mnoho domorodých kmenů. Kvůli své nezměrné velikosti a důležitosti je však Amazonie také neuvěřitelně zranitelná. Jen za tři uplynulé dekády zavinila lidská činnost destrukci oblastí srovnatelných s rozlohou Německa. Brazilské úřady mají zavedené systémy, jejichž úkolem je pomoci zastavit vlnu ničení. Nové vyšetřování Greenpeace Brazílie však bohužel ukazuje, že dodržování těchto opatření se v praxi vymáhá jen obtížně a nedostatečně.

Nejenže jsou těžaři v Brazílii schopni získávat amazonské dřevo ilegálně, ale dokonce mají propracovaný systém, jak „perou špinavé dřevo“, označí ho jako „legální“ a poté ho prodávají zákazníkům po celém světě.

 

Jak se ilegální dřevo dostane na trh?

„Praní“ ilegálního dřeva je znepokojivě jednoduché. Získáním podvodných dokumentů jsou společnosti schopné dopravit ilegální dřevo z chráněných nebo jinak ohrožených oblastí Amazonie ke zpracování.

A jakmile dřevo opustí pilu, je prakticky nemožné s jistotou určit, jestli pochází z legálních těžebních oblastí, nebo z kriticky důležitého pralesa.

 

Minulý rok Greenpeace Brazílie po měsících skrytého vyšetřování odhalilo, jak dřevařská společnost Agropecuaria Santa Efigenia Ltd. těžila, „prala“ a prodávala ilegální dřevo v hodnotě více než 7 milionů dolarů.

Společnost použila podvodné dokumenty jako „důkaz“ nesmyslně velikého množství cenného dřeva Ipe v místech, kde mohla dřevo legálně kácet. Poté použila tyto dokumenty k „praní“ ilegálního dřeva z jiných oblastí Amazonie.

Nyní, téměř o rok později, brazilské úřady konečně potvrdily, že Santa Efigenia byla zapojena do rozsáhlého podvodu, a uvalily na tuto společnost sankce.

Teď už je ale příliš pozdě: dřevo, které společnost prodala, bylo od té doby podvodně převezeno a vstoupilo na globální trh.

 

Globální problém

Těžební dřevařské společnosti jako Santa Efigenia, které „perou“ ilegální amazonské dřevo, spoléhají na anonymitu na globální úrovni. V případě této firmy 22 pil zpracovávalo její dřevo, které bylo následně prodáno 45 vývozcům zásobujícím asi 150 společností v zemích po celém světě – v Dánsku, Francii, Itálii, Španělsku, Velké Británii, Izraeli, Kanadě, Mexiku, USA, Číně, Japonsku, Jižní Koreji… a dalších a dalších zemích.

Takové dřevo je jednoduše nemožné vysledovat. A ilegálním těžařům jejich zločiny úspěšně procházejí, zatímco spotřebitelé nevědomě a často v rozporu s jejich vnitřním přesvědčením používají dřevo uloupené ze srdce Amazonie.

Z tohoto důvodu Greenpeace žádá po společnostech obchodujících s tropickým dřevem, aby buď podnikly kroky nezbytné pro vyloučení rizika nelegálnosti, nebo aby přestaly nakupovat a dovážet brazilské dřevo úplně.

Ani to však nestačí. Aby mohl být Amazonský prales před takovýmito zločiny skutečně chráněn, brazilská vláda musí provést reformu správy dřevařského průmyslu. Je načase, aby úřady splnily své povinnosti a posílily současné zákony, aby tak zamezily vstupu destrukce Amazonie na globální trh – v Brazílii i po celém světě.

Dawn Bickett je editorem v Greenpeace USA.