Uplynulý rok se nesl ve znamení velkých výročí. Celosvětová organizace Greenpeace oslavila 45. výročí od svého založení, ale důvod k radosti jsme měli i u nás, protože samostatná česká pobočka pracuje pro lepší životní prostředí již 25 let. Připomínali jsme si proto, co Greenpeace Česká republika dokázala či prosadila, ale dívali jsme se i do budoucnosti a řekli jsme si nahlas, co bychom chtěli společně s vámi dosáhnout. A nejsou to malé cíle, tak se pojďte podívat, jak jsme v roce 2016 pokročili a co přesně jsme dělali.

Odkrývali jsme nekalosti byznysu s palmovým olejem

Na začátku roku 2016 ještě doznívalo zděšení z největších pralesních požárů v historii, které kvůli rozšiřování plantáží s palmovým olejem zachvátily Indonésii. Organizace Greenpeace proto zvýšila tlak na velké globální hráče nakupující palmový olej a podívalo se na to, jak firmy, které se zavázaly k nulovému odlesňování, dodržují své vlastní sliby. Z žebříčku jasně vypadli tři hříšníci. Do tlaku na výrobce potravin a kosmetiky se zapojila i Česká republika - poslali jsme místním pobočkám Pepsi Co a Colgate-Palmolive výzvy za udržitelné, transparentní a kontrolované nakupování palmového oleje a do firmy Johnson & Johnson, která má na pražském Andělu velké ústředí, jsme šli petici doručit osobně.


:. Do sběru podpisů pod petici proti palmovému oleji se aktivně zapojila i dobrovolnická skupina Greenpeace v Liberci. © Greenpeace

Vzkaz několika stovek tisíc lidí, kteří podepsali výzvu, však společnost odmítla převzít, vyhlásila nepovinně povinný celofiremní zákaz příchodu do práce, uzavřela vchodové dveře a vyjednávat s námi poslala šéfa ostrahy. Že vám to přijde divné? Podobně o několik měsíců později zareagoval i palmoolejný gigant IOI, který je za kácení a vypalování pralesů přímo zodpovědný a proti němuž vedeme intenzivní kampaň. Když šli naši kolegové firmu konfrontovat, také se před nimi opevnila. Co byste také chtěli od bezskrupulózních společností v byznyse, kde životní prostředí ani lidská práva - jak ukazuje nedávné vyšetřování Amnesty International - nic neznamenají…


Naše akce ale měly i tak smysl - společnost Colgate-Palmolive přišla s několika kroky, jak zlepšit nakupování palmového oleje, a rozvázala smlouvy s kontroverzními dodavateli, mimo jiné také s firmou IOI. Ta letos dostala pořádný políček, protože jí byl kvůli opakovaným prohřeškům, které mimo jiné odhalilo i vyšetřování Greenpeace, alespoň na čas odebrán certifikát udržitelnosti RSPO. I přesto, že ho získala zpět, některé globální firmy stále její olej bojkotují, dokud firma neprojde podstatnou proměnou. Ale to nestačí, a proto už tento měsíc udeříme prohnilý a neudržitelný palmoolejný byznys úplně novým způsobem. Počkejte si a nechte se překvapit.

:. Aktivisté Greenpeace zablokovali zásilku palmového oleje kontroverzní společnosti IOI v Nizozemsku. Akci jsme vám přinášeli živě až na obrazovky vašich počítačů. © Greenpeace - Marten van Dijl

Vedli jsme kampaň proti dolům u českých hranic

I loni jsme společně s kolegy z Německa, Švédska a z iniciativy Limity jsme my! řešili kontroverzní výprodej hnědouhelných dolů a elektráren polostátní švédské firmy Vattenfall, které se nacházejí v německé Lužici jen kousek za českými hranicemi. Švédská vláda si totiž usmyslela, že pomůže zastavit změny klimatu a stane se šampiónem na poli čisté energie. Ovšem místo toho, aby uzavřela špinavé energetické zdroje ve svém vlastnictví, rozhodla se je pokrytecky přeprodat dál někomu, kdo je bude provozovat místo ní. A do tendru se přihlásilo hned několik českých společností. Hned zkraje roku jsme na společném protestu s Limity jsme my! navštívili švédskou ambasádu a pouštěli zde do oken zvuk rypadla.

:. Vzkaz švédské vládě před ambasádou v Praze. © Greenpeace - Petr Zewlakk Vrabec

Před prodejem Vattenfallu do českých rukou se odehrály masivní protesty i v německé Lužici. Zhruba 4000 lidí zde aktivně blokovaly uhelný lom, elektrárnu i navazující infrastrukturu, aby ukázaly, že odpor veřejnosti může být jedním z investičních rizik. Další protesty proti prodeji se odehrály v Česku v sídle jednoho ze zájemců o koupi a na různých místech ve Švédsku, přesto se švédská vláda rozhodla dát prodeji zelenou a pokračovat. Doly a elektrárny nakonec získala česká firma EPH Daniela Křetínského, což je sama o sobě špatná zpráva, naštěstí směřování Německa na poli energetiky uhelným zdrojům žádnou velkou budoucnost nepřeje, jak už jsme dokázali dříve.

:. Tisíce lidí narušili v květnu 2016 provoz uhelných aktiv Vattenfallu v Německu. © Greenpeace - Zbyšek Jakubowicz

Horní Jiřetín a další města chtějí obnovitelné zdroje

A co se dělo v naší české (uhelné) kotlině? Od věčných hádek o nutnosti či zbytečnosti prolomení územních limitů těžby uhlí jsme si konečně mohli my i lidé na severu Čech v uplynulém roce trochu odpočinout. Naopak se letos budoucnost těžce zkoušeného regionu  řešila mnohem konstruktivněji. Limity těžby tak byly stvrzeny kompenzacemi pro propouštěné horníky a vláda řešila i odklon Ústeckého kraje od uhlí, aniž by mu tím ublížila. Symbolicky tak jako vánoční dárek působí nedávná zpráva, že se obří rypadlo, které ukusovalo krajinu někdejší zahrady Čech na úkor dolu ČSA, natrvalo zastavilo. 

Horní Jiřetín, ikonické město ležící na hraně uhelné jámy, které bylo do nedávna ohroženo těžbou, tak může konečně po dlouhých letech bez obav řešit svou budoucnost. Jedním z prvních kroků budou zateplování a investice do obnovitelných zdrojů a s tím související snížení závislosti na uhlí. A my samozřejmě budeme při tom. V létě jsme městu pomohli s masivním průzkumem,  a nyní čekáme na výsledky, které pro nás zpracovává renomovaná poradenská společnost EkoWATT specializující se na energetiku, úspory a obnovitelné zdroje. Zájem obyvatel o vyplňování dotazníků byl velký a určitě nebyl vyvolán jen touhou po výborné ”solární” zmrzlině, kterou jsme v létě chladili energií ze slunce a rozdávali na hornojiřetínské pouti. Letos ale projekt pokračuje a my již brzy budeme městu pomáhat se zateplením místní školy a s instalací solárních panelů na její střechu.

Horní Jiřetín by se tak brzy mohl stát vzorem i pro další města toužící změnit systém výroby energie pro své obyvatele a uchovat ve své kase peníze, které nyní odcházejí velkým energetickým firmám. Zájem mezi starosty je - dokazuje to i vznik nové koalice měst požadujících lepší podmínky pro obecní energetické projekty z obnovitelných zdrojů.

Jedna energeticky soběstačná obec jedoucí na obnovitelné zdroje ostatně funguje i u nás - jsou to středočeské Kněžice, které vyrábějí pro své obyvatele elektřinu a velmi levné teplo v bioplynové stanici a v kotelně na biomasu. Obyvatele Horního Jiřetína jsme sem nedávno vzali na exkurzi, aby viděli, jak může takový projekt vypadat. Nyní vyjednáváme o podobném výletu, tentokrát do německého Feldheimu, ale tentokrát bychom na něj rádi vzali i starosty různých obcí.

Uhelné elektrárny postupně končí… Nebo snad ne?

Nejen na poli obnovitelných obecních projektů čeká v příštích letech Českou republiku velká proměna. Tedy, alespoň v to doufáme. Staré uhelné zdroje, které neprošly modernizacemi a nebudou splňovat přísnější limity na vypouštěné jedy, se budou muset po roce 2020 uzavřít. Za cenu nižšího vývozu elektřiny si tak budeme užívat mnohem čistější ovzduší, v němž významně ubude oxidů dusíku a síry a jemného prachu do PM2,5 a PM10. Tedy… pokud se majitelé starých uhelných elektráren nebudou vzpouzet a nebudou hledat způsoby, jak tento trend obejít.

Právě proto jsme loni spustili kampaň proti prodloužení životnosti elektrárny ve Chvaleticích, největšího znečišťovatele v Pardubickém kraji a jednoho z největších v zemi. Úředníci přestavbu elektrárny posvětili za zavřenými dveřmi bez účasti veřejnosti a bez posouzení vlivu na životní prostředí. Celý proces proběhl v režimu nepodstatné změny integrovaného povolení, což znamená, že se nezkoumalo, jaké bude mít prodloužení provozu dopady například na kvalitu ovzduší. Jde se o skandální selhání státní správy, která dala přednost ekonomickému zájmu soukroméno byznysu společnosti Severní energetická uhlobarona Pavla Tykače před veřejným zájmem ochrany zdraví.

:. Stánek na třídě Míru v Pardubicích upozorňoval na negativní dopady prodloužení provozu elektrárny ve Chvaleticích. © Greenpeace

Máme dokonce podezření, že úředníci rozhodovali na základě materiálů a studií vzniklých na základě kontroverzní spolupráce mezi ČVUT a Severní energetickou, kterou dojednala Darja Elfmarková. Kromě zadávání studií a analýz se totiž zástupkyně rektora ve volném čase věnuje propagaci uhelné energetiky a firem Pavla Tykače na svém serveru iUhlí.cz. Na tento nepřijatelný střet zájmů jsme pomohli upozornit

:. Protest Greenpeace přímo na chladicí věži elektrárny Chvaletice. © Greenpeace - Petr Zewlakk Vrabec

Abychom upozornili, že prodlužování provozu chvaletické elektrárny je zbytečné a že úřední proces provázejí nepravosti, vylezli v říjnu jsme na chladicí věž elektrárny a vyvěsili zde postupně dva transparenty. O vyznění zprávy jsme vás nechali hlasovat na stránce www.nechvaletice.cz, nakonec zvítězila zpráva: JIŽ BRZY MIMO PROVOZ. Jedenáct aktivistů vydrželo na chladicí věži v chladném počasí a v nepříznivých povětrnostních podmínkách tři dny - celých 63 hodin. Přímo z věže komunikovali s příznivci živě přes sociální síť Facebook, kde vysvětlovali, proč jim dalších deset let vypouštění škodlivin z chvaletické elektrárny vadí. Akce vzbudila velký zájem médií i veřejnosti a o problému se začalo více mluvit.

Novou peticí žádáme, aby se neprodlužovala životnosti velkých uhelných elektráren, které nepotřebujeme k výrobě tepla a elektřiny - v tuto chvíli jsou to kromě Chvaletic především Počerady, které patří polostátní firmě ČEZ. Její šéf Daniel Beneš se k budoucnosti svých starých uhelných elektráren vyjadřuje celkem střízlivě, musíme ale zajistit, aby se jich jako nepotřebných nezačal zbavovat a aby Počerady neprodal do rukou soukromého byznysu uhlobaronů.

Součástí našich aktivit, které upozorňují na znečištění ovzduší byla v minulém roce i originální kampaň Uhlí neutečeš, kterou jsme vytvořili s kreativním studiem Družina. Do ní se zapojil i olympionik Vavřinec Hradilek a herečka Kristýna Liška Boková.

Na fakt, že můžeme žít v budoucnosti bez uhlí, jsme upozorňovali i 17. listopadu na tradičním průvodu masek v rámci akce Sametové posvícení. Obří nosy si nacvičovaly dýchání čistějšího vzduchu, zatímco Prahou projížděly obří plíce, které pro nás vytvořila výtvarnice Markéta Stará. 

Ekovýzva podruhé a mnohem úspěšněji

V březnu proběhl druhý ročník projektu EKOvýzva, který ukázal, že se z nápadu brněnských dobrovolníků Greenpeace může vyklubat masový a oblíbený trend. Výzvu žít jeden měsíc šetrněji k životnímu prostředí si dalo 359 lidí. Nejoblíbenější výzvou byl měsíc bez palmového oleje, kterého se zúčastnilo 135 lidí. Celkem si účastníci vymysleli 39 různých druhů výzev, nekteří drželi výzev hned několik, takže celkem si jich mezi sebe rozdělili 542. Ne všichni své zážitky sdíleli a psali blogy, ale i tak se na webových stránkách EKOvýzvy objevilo 245 článků, to dává v průměru 8 různých textů na den.

Nestihli jste se zapojit, nebo jste o EKOvýzvě v minulém roce nevěděli? Nevadí, nezoufejte, další ročník je právě teď před námi - startujeme už 25. února. Schválně - kolik nás bude tentokrát?

Postavili jsme se za zubry, Inuity i americké Indiány

I loni jsme se zapojili do globálních kampaní. Mohli jste s námi vyzývat kanadského premiéra Justina Trudeaua, aby zastavil seismické testování u břehů Kanady, a podporovat tak komunitu Inuitů v Clyde River, která se proti aktivitám ropných společností brání u soudu. Další soudní spor, do něhož jste se mohli zapojit také, probíhá právě teď v Norsku, kde jsme společně s organizací Nature & Youth různými osobnostmi zažalovali vládu kvůli otvírání nových ropných vrtů. Chladnými nás nenechaly ani plány na kácení stromů v polském Bělověžském pralese či stavba ropovodu přes indiánské území v Severní Dakotě v USA

Česká republika jako místo setkávání Greenpeace

V uplynulém roce jsme hostili neobvyklé množství různých mezinárodních setkání pro naše kolegy a kolegyně. Hned v lednu se v Praze sešli mediální a komunikační experti z oblasti od Islandu po Indii a od Norska až po Jihoafrickou republiku, kteří řešili nové trendy v komunikaci. Dostaveníčko si zde i vedoucí energetických kampaní z celé Evropy, kteří plánovali, jak více propojit kampaně proti uhelné energetice s projekty na podporu obnovitelných zdrojů v majetku lidí či obcí. Zlatým hřebem pak bylo setkání ředitelů různých poboček Greenpeace spojené s valnou hromadou organizace, kde nechyběly ani nové globální ředitelky Bunny McDiarmid a Jennifer Morgan. Bylo to vůbec poprvé, co nejvyšší vedení Greenpeace zavítalo do České republiky. Setkání ředitelů v Praze bylo přelomové, protože se na něm schválila nová koncepce The Framework, která má organizaci Greenpeace ještě více otevřít a přiblížit lidem a zvýšit její globální význam.

Není proto divu, že jsme 25. výročí české pobočky stihli oslavit až v závěru roku. Na víkendové akci, kterou zorganizovala v Brně místní dobrovolnická skupina (slavila 5 let od založení) společně s brněnskými dobrovolníky a dobrovolnicemi z Hnutí Duha (20 let od založení), vystoupila řada hostů, nechybělo promítání nového filmu o vzniku Greenpeace i hudební produkce kapel Zelený koule, Murphy Band a písničkářky Anny Arin Dvořákové.

:. Oslavy 25 let Greenpeace Česká republika v Brně. © Greenpeace - Majda Slámová

Děkujeme za vaši podporu a za vaše aktivity v roce 2016. Nezbývá jen doufat, že i tento rok bude plný smysluplných aktivit, do nichž se s námi budete chtít zapojit. Záleží totiž na každém z nás a společně můžeme vytvořit silné hnutí, které je vidět a slyšet a mění věci k lepšímu.