Jednoho rána na začátku roku 2009 se Manan, obyvatel vesnice Sungai Tohor na pobřeží Sumatry, vydal na pravidelnou procházku po obecních pozemcích vzdálených asi čtyři kilometry.

Když k nim dorazil, byl šokován. Úrodná krajina byla zcela zničena: stromy byly vyvráceny, v půdě zely obrovské díry, rašeliništěm se táhly příkopy a cesty.

Nebyl to však případ bezhlavého vandalismu – přítomné bagry a rozsah odlesnění jasně ukazovaly, že se jednalo o zásah některé ze zemědělských firem.

Pak Manan with his family at his home in Sungai Tohor.

:. Manan se svou rodinou doma v Sungai Tohor.

Pro komunitu vesnice Sungai Tohor, jejíž ekonomika závisela na mokřadech, kde lidé pěstovali ságovou palmu, to bylo zdrcující - byla zničena jejich půda i živobytí. Jak se však dozvěděli, půda byla udělena společnosti zaměřené na celulózu, která ji vyráběla pro jednoho z velkých indonéských producentů papíru. Vesničané byli beznadějní.

Nejenže jejich komunita neměla žádná práva při rozhodování o výsadbě, navíc jim takový záměr nikdo ani nesdělil. O případu netušil ani starosta vesnice Sungai Tohor. Nyní vesničané vypátrali, že více než 10 000 hektarů jejich ostrova je v rukou dříve jmenované společnosti.

Villagers transport sago logs along a canal to a processing factory in Sungai Tohor, Riau.

:. Vesničané přepravují náklad sága po kanálu do zpracovatelské továrny v Sungai Tohor v Riau. Ságo je vláknitá hmota získaná z houbovitého středu, jinými slovy dřeně, kmenů různých tropických palem. Je důležitou potravou a zdrojem příjmu místních obyvatel.

O pět let později, v roce 2014, bylo již odvodněné rašeliniště suché. V únoru zde vypukly požáry. Tlustá vrstva dýmu začala dusit obyvatele komunity. Místní lidé se pokusili bojovat s hořící rašelinou, aby zabránili šíření plamenů. Spáleno však bylo přibližně 5 000 hektarů půdy, včetně ságových plantáží patřících komunitě.

Forest fires in 2014 at Sungai Tohor village, Riau.

:. Východ slunce nad stromy spálenými během pralesních požárů v roce 2014 ve vesnici Sungai Tohor v Riau.

Nic výjimečného

Zkušenost Mahana a komunity Sungai Tohor bohužel není ničím výjimečným. Kácení lesů kvůli plantážím na palmový olej a celulózu dělá z rašelinišť doslova jedno velké křesadlo a je hlavní příčinou indonéských lesních požárů. Půda náležející komunitám je do velké míry nezmapovaná a jejich pozemková práva nejsou dodržována.

Manan však nehodlal nechat svou vesnici zcela zničit. Vytvořil a spustil online petici žádající indonéského prezidenta Jokowiho, aby se na vlastní oči přesvědčil o strašlivých dopadech, které požáry mají na místní komunitu.

V listopadu 2014 prezident oblast navštívil a osobně pomohl přehradit odvodňovací kanál na rašeliništi poblíž Sungai Tohor. Poté oznámil, že koncese na toto konkrétní rašeliniště bude odebrána a nařídil přezkoumání dalších podobných koncesí.

Indonesian President Joko Widodo at Sungai Tohor. Makes vow to protect peatlands.

:. Indonéský prezident Joko Widodo promlouvá do médií během návštěvy komunity Sungai Tohor v listopadu 2014. Slíbil, že bude chránit rašeliniště.

Úspěch Manana dokazuje, jak je důležité se nevzdávat a jaký mohou mít naše činy velký dopad.

Dobrá zpráva pro vesnici Sungai Tohor je, že od té doby v oblasti nevypukly žádné velké požáry. Bohužel však navzdory prezidentově návštěvě problémy komunity kvůli nejisté držbě půdy a nedostatku informací přetrvávají.

Degraded peatland forest in Sungai Tohor village, Riau province, Indonesia.

:. Zničený rašelinný les ve vesnici Sungai Tohor v provincii Riau, Sumatra, Indonésie. Firmy vyhloubením kanálů rašeliniště vysušují. Kvůli tomu jsou náchylná k požárům.

Nedostatek transparentnosti

Protože není jasné, komu rašeliniště a pralesy patří, nelze nikoho ani přimět k zodpovědnosti za danou část území. Komunity pak ani nejsou schopny chránit svou tradiční půdu.

Cílem nového mapovacího nástroje Greenpeace je pomoci obyčejným lidem toto vše změnit a podpořit odvážné plány prezidenta Jokowiho, jak zachránit a obnovit zničená rašeliniště. A to tak, aby se Indonésie osvobodila od hrozivých požárů a kouře, který pravidelně zasahuje celý region.

Interaktivní mapa Greenpeace "Kepo Hutan" (překl. Zvědavý na les) umožňuje veřejnosti sledovat detailní informace o půdě využívané jednotlivými společnostmi a to, jak souvisí s rašeliništi, ohnisky požárů a upozorněními na právě probíhající odlesňování na různých místech (téměř v reálném čase). Mapa vrhá tolik potřebné světlo na nejasný a pochybný byznys hospodaření s lesy v Indonésii.

Pak Manan with Kepo Hutan

:. Manan s notebookem, ve kterém má digitální mapy lesa komunity Sungai Tohor, který vyhořel v roce 2014.

Lesní požáry v roce 2015 byly pro Indonésii nejhorší za posledních více než deset let. Dle odhadů tato krize stála zemi asi 16 miliard amerických dolarů a toxický smog z požárů měl dopad na zdraví milionů lidí. Je zdokumentováno, že více než 500 000 lidí v Indonésii v důsledku kouře dosud trpí akutními dýchacími chorobami.

Transparentnost je klíčová. Komunity mají právo vědět, komu byla vydána práva na spravování lesa. Především ale mají právo na to, aby s nimi byla vedena jednání, než poskytnou nebo naopak neudělí svůj souhlas.

Mapovací platforma by měla přispět k nápravě současného nedostatku transparentnosti. Doufáme ale, že přinese i další výhody, a to díky veřejnému sledování s cílem zajistit dodržování pravidel hospodaření s půdou.

Nejdůležitější však je, že pomůže komunitám jako je Sungai Tohor, jejichž živobytí a kultura závisí na zdraví jejich lesa.

Chcete, aby společnosti přestaly kácet pralesy a ničit rašeliniště kvůli palmovému oleji? Přidejte se k nám.

Teguh Surya je pralesní kampaniér Greenpeace Indonésie.