Před 6 lety, 1. června 2009, jsem mluvil se známými světovými společnostmi o problémech Amazonského pralesa, které jsou způsobeny velkochovy dobytka v Brazílii. Řekl jsem jim o tom, jak přispívají k destrukci pralesa v Amazonii, a vyzval je, aby proti tomu jednaly.

Ve stejný den podnikli aktivisté Greenpeace akci v sídle německé oděvní společnosti Adidas v Bavorsku. Předali jejímu vedení přelomovou zprávu, která přisuzovala pralesní destrukci způsobovanou velkochovy dobytka producentům kůže, od nichž Adidas vykupoval kůži na výrobu bot. Ona zpráva Greenpeace „Vraždění Amazonie“ (Slaughtering the Amazon) byla výsledkem několika let výzkumu a spojovala probíhající odlesňování pralesa v Amazonii s mezinárodním obchodem s hovězím masem a kůží.  

Podobné debaty se společnostmi jako Clarks, Geox, Gucci, Nike a Timberland a prostesty za ochranu Amazonského pralesa aktivistů Greenpeace probíhaly po celém světě. Tyto akce spolu s podporující veřejnou kampaní Greenpeace nebyly ignorovány. Společnosti uvedené v reportu vzaly problém vážně a začaly jednat s jatky v Brazílii. Mělo to efekt. O pouhé čtyři měsíce později podepsala přední jatka v Brazílii veřejný závazek, že přestanou nakupovat dobytek z farem na území Amazonského pralesa, které byly spojené s kácením Amazonie, otrockou prací nebo zabíraly půdu domorodých obyvatel či chráněná území.    

Dnes tři největší jatka v Brazílii, která před několika lety podepsala Dohodu o chovu dobytka – JBS, Marfrig a Minerva – zveřejnila druhou nezávislou auditovou zprávu o systémech jejich dodavatelských řetězců, která dokazuje, že jimi nakupovaný dobytek neohrožuje Amazonský prales. Zpráva ukázala, že systémy kontroly zásobování těchto jatek fungují dobře a že Dohoda o chovu dobytka pomáhá snižovat míru odlesňování. Toto nedávné zveřejnění auditu je důležitým krokem k větší míře transparentnosti a lepší sociální kontrole velkochovů dobytka v pralese v brazilské Amazonii.

Výše zmíněná tři jatka ukázala, že se ve svých přímých dodavatelských řetězcích úspěšně vyhýbají odlesňování. V minulých letech učinila veliký krok ukončením spolupráce s takovými dodavatelskými farmami, které pokračují v ničení pralesa nebo které pronikají na chráněná území.

Velkochovy dobytka jsou stále hlavní příčinou úbytku pralesů v brazilské Amazonii. Dobytek dnes zabírá více než 60 % odlesněných oblastí. Poté, co je zničen prales – často vykácením a vypálením – je dobytek rychle přemístěn na nově odlesněnou půdu, aby se pásl na rychle rostoucí trávě. Kvůli vlně sucha v jihovýchodní části Brazílie – zaviněné z části právě odlesňováním – se nyní stále víc a víc z 223 milionů kusů dobytka pase na území Amazonského pralesa, kde je dostatek deště. Jih země je zkrátka vyschlý.

Podle zprávy auditorů BDO a DNV jsou ona tři jatka v ukončování obchodu s farmami, které pokračují v odlesňování a ohrožování Amazonie, efektivní. Ve více než 99 % případů nákupu nakupovala tato tři jatka pouze od farem, které již Amazonii nekácí.

Nedávná studie profesora H. Gibbse na University of Wisconsin, zveřejněná ve vědeckém časopise Conservation Letters, dochází k závěru, že Dohoda o chovu dobytka pomáhá snižovat odlesňování a že farmáři na nákupní kritéria jatek reagují redukcí kácení pralesů.  Profesor Gibbs uvádí, že přetrvávající problém, který musí být ihned řešen, je jakési „praní špinavého dobytka“. To znamená, že dobytek od farmářů nerespektujících Dohodu je prodáván těm, kteří ji respektují, a tito „zodpovědní“ farmáři pak dobytek prodávají oněm třem velkým jatkám. Tyto praktiky vyžadují okamžitou pozornost.

Nyní je na dalších velkých jatkách a supermarketech, aby zakázaly odlesňování ve svých dodavatelských řetězcích. Členové Asociace brazilských exportérů hovězího masa (ABIEC a ABRAFRIFGO) a Brazilské asociace supermarketů (ABRAS) se musí připojit k Dohodě o chovu dobytka a globálnímu trhu vyslat jasnou zprávu, že podporují nulové odlesňování. Nemají žádnou omluvu. Jatka JBS, Marfrig a Minerva ukázala, že odstranění odlesňování z jejich přímého dodavatelského řetězce je možné.

Zachování Amazonského pralesa je zcela zásadní nejen pro přežití mnoha domorodých lidí, kteří na zdravých pralesích závisejí, ale také pro nespočet druhů rostlin a živočichů, z nichž mnoho dosud nebylo objeveno. Okolo 100 druhů vymírá každý den v důsledku ztráty habitatů. Prales je životně důležitý i daleko za svými hranicemi. Díky srážkovému režimu Amazonského pralesa je zajištěna dobrá kvalita života pro miliony lidí žijících na míle daleko od pralesa. Stejně tak je vypořádání se s destrukcí posledního neporušeného pralesa jednou z nejrychlejších a nejlevnějších cest ke snížení ročních emisí skleníkových plynů.

Oliver Salge je koordinátorem mezinárodní amazonské kampaně v Greenpeace Brazílie.