Pařížská dohoda o klimatu ohraničuje jedno období lidského rozvoje - podobně jako objevení Ameriky ukončilo středovek, v Paříži skončila doba uhelná (a ropná). Začíná doba čistých obnovitelných zdrojů energie.

Praktický celý svět jednoznačně uznal to, na co vědci, klimatologové, Greenpeace a další nevládní organizace upozorňují již dekády. Změna klimatu je obrovská hrozba pro lidstvo, způsobuje jí do značné míry sám člověk spalováním fosilních paliv, a je třeba s tím urychleně něco dělat.

Je to "zázrak"

Výsledek konference nejlépe vystihuje často citovaný výrok britského ekologa a komentátora George Monbiota: „V porovnání s tím, jak to mohlo dopadnout, je to zázrak, ale v porovnání s tím, co mělo být uděláno, je to katastrofa“.

14. prosince 2015 Klimatický pochod v Římě tvořil dav čítající 20 000 lidí.

COP21: Climate March in Rome Greenpeace alla marcia del clima per un futuro 100% rinnovabile © Stefano Montesi

 

Paříž se tak stala jen jednou ze zastávek vlaku nutných klimatických akcí, který zatím jede velmi pomalu a nabírá zpoždění. Ze stanice Paříž aspoň vyjel a nezůstal zde trčet jako v Kodani.

Svět si dal za cíl, že tento vlak do druhé poloviny století sníží emise skleníkových plynů na množství, které je planeta (lesy, oceány) schopna pohltit a zároveň, že v cílové stanici, kam se dostane někdy okolo roku 2050, nebude oteplení vyšší než 1.5°C. (Více o výsledcích konference naleznete zde či zde).

Cíle jsou snad dány

Na cílech se politici jakž takž shodli, s činy, které nás k cílům dovedou, to bude o poznání těžší. To ilustruje i situace u nás doma. Česká vláda se sice na konferenci přihlásila ke klimatické odpovědnosti, když premiér Sobotka prohlásil: „Změna klimatu ohrožuje naši národní bezpečnost i ekonomickou prosperitu, má negativní dopady na boj proti chudobě i na potravinovou bezpečnost a je jednou z příčin migrace. … Proto je nezbytné, abychom aktivity zaměřené na snižování emisí skleníkových plynů i adaptaci včlenili do národního rozvojového plánu. … Je zřejmé, že tyto kroky si vyžádají nemalé finanční zdroje, technologickou podporu i posílení kapacit. Musíme si však uvědomit, že jde o investice do naší budoucnosti.”   

14. prosince 2015 Přes 4000 osob se sešlo během klimatického summitu také ve Stockholmu.

COP21: Climate March in Stockholm © Denis Sinyakov / Greenpeace

 

Nakolik důvěryhodná mohou být tato slova necelé dva měsíce po té, co vláda prolomila limity těžby na dolu Bílina, které znamenají desítky milionu tun vypuštěného CO2 do atmosféry, je otázka.

Zodpoví nám ji již blízká budoucnost. Pokud totiž Sobotka a jeho vláda nechce být partou hochštaplerů, musí slova přetavit v konkrétní činy.

Neprodlužujme životnost hnědoudelných elektráren

Například začít odstavovat hnědouhelné elektrárny a neprodlužovat jejich životnost. To se brzy může týkat elektráren Počerady a Chvaletice. Prodloužení jejich životnosti by bylo totální podrazem na klima. Stejné je to s těžbou na Bílině.

Limity jsou prolomeny, ale automaticky to neznamená začátek těžby. V rámci limitů se bude těžit ještě deset let a uhlí za “prolomenými“ limity musí zůstat v zemi.

Absurdní je plán státem ovládané společnosti  ČEZ kupovat německé uhelné elektrárny a doly patřící švédské firmě Vattenfall. Podpora vývozu špinavých uhelných technologií prostřednictví exportní banky a EGAP (státní Exportní garanční a pojišťovací společnost) je obdobné pokrytectví. Antifosilní zákon stále chybí a podpora pro skutečné řešení klimatické krize – obnovitelné zdroje, je v Česku taky mizerná.

Slovy a sliby se česká vláda sice vymanila z energetického středověku, činy zatím nikoliv.