Už jste určitě slyšeli, v čem je problém: rapidně se rozrůstající průmysl palmového oleje, konzumování pralesů, vysušování na uhlík bohatých rašelinišť a ostrý konflikt mezi místními lidmi a dělníky.

Ale kdybyste měli určit, co se zdá být klíčovým řešením, co byste řekli?

Vládní omezení a kontroly? O to se snažíme a budeme v tom samozřejmě pokračovat, ale v místech jako Indonésie je příliš málo politické vůle rušit rozlehlé koncese nahrazující zbývající indonéské pralesy a rašeliniště.

 

Jeden by mohl říct: dobrá tedy, možná bude řešením iniciativa samotného průmyslu – Kulatý stůl pro udržitelnou produkci palmového oleje (RSPO).

Ačkoliv to zní slibně, bohužel poté, co jsem na 12. výročním mítinku RSPO v Kuala Lumpur strávila celý minulý týden společně s největšími světovými společnostmi spojenými s palmovým olejem a jejich zákazníky, je jasné, že RSPO je rukojmím vlastního přístupu. Průmysloví opozdilci dokázali zdržovat pokrok, a ačkoliv RSPO souhlasilo s vyloučením společností porušujících jeho pravidla, není jasné, jak tato skupina dosáhne změn potřebných k řešení deforestace a klimatických změn.

 

Přesto tento rok dochází k velké změně průmyslu palmového oleje. Je tomu tak díky závazkům jednotlivých společností. Těchto závazků bylo těžké dosáhnout, ale stalo se tak díky práci skupin jako Greenpeace, jejichž podporovatelé tlačili na spotřebitelské společnosti po celém světě a jejichž techničtí experti se spojili s producenty palmového oleje a dohromady přišli s detaily ohledně ochrany pralesů a se sociálními opatřeními.

Věřme, že tato jednotlivá opatření představují správný přístup, protože zahrnují spoustu inovace, pohlížejí na problémy do detailů a vztahují se na veškeré aktivity dotyčných společností včetně třetích stran, tj. dodavatelů. Nastavují určité měřítko, které by si mělo osvojit i RSPO, pokud chce být relevantním hybatelem přeměny průmyslu. 

Rychlost a škála takovýchto závazků vytvořených nejrůznějšími průmyslovými hráči je něco, co nemá obdoby. Za méně než rok Wilmar, Cargill, Bunge, P&G, L’Oreal, Mars, Unilever, Colgate, J&J, AAK, Kellogg, Mondelez, General Mills a další následovali příklad společnosti Golden Agri Resources (GAR) a oznámili novou politiku, reagující na ničení pralesů a rašelinišť a odstraňující dřívější společenská provinění, která pošpinila jméno této komodity.

Čtyři největší obchodníci - Asian Agri, Wilmar, Cargill a GAR – se spojili a během nedávného klimatického summitu OSN v New Yorku učinili závazek k ochraně pralesů a na uhlík bohatých rašelinišť a k nátlaku na indonéskou vládu, aby změnila svou politiku. Během tohoto měsíce je následoval IOI Loders Croklaan když oznámil novou politiku pro veškerý jeho nákup a prodej palmového oleje, ačkoliv mateřská společnost Croklaanu, IOI Group, bohužel svůj závazek k zajištění plné kontroly nad palmovými plantážemi nerozšířila.

High Carbon Stock

Přístup High Carbon Stock, tedy doslova ´vysoké zásoby uhlíku´, se stal klíčovým nástrojem pro mnoho producentů osvojujících si politiku nulového odlesňování k tomu, aby mohli své závazky uvést do praxe.  Byla vytvořena mnohočlenná řídící skupina nevládních organizací, producentů a odborníků, aby společně dohlíželi na tento inovativní přístup a aby zajistili, že představuje účinný nástroj k ochraně pralesů a že zároveň respektuje práva místních obyvatel. Na této iniciativě se podílí například Wilmar, Cargill, Agropalma, New Britain Palm Oil a GAR, stejně jako papírenská a celulózová společnost APP.

 

Palm Oil Innovation Group

Jak si ale budeme moci být jisti, že tyto společností činí tak, jak slíbily? Na to bude dohlížet Palm Oil Innovation Group (POIG). Tato skupina producentů a nevládních organizací včetně Greenpeace vytvořila pro sektor palmového oleje ty nejpokrokovější požadavky a kritéria, které budou využívány k nezávislému ověřování toho, že zelené závazky se nemění v podvod.  Největší indonéský producent palmového oleje, GAR, právě požádal o členství v POIG. Před třemi lety se GAR po dlouhé kampani Greenpeace stal první plantážnickou společností, která se zavázala skoncovat s drancováním pralesů. I když se tito velcí plantážníci andílky nestávají přes noc, GAR se ze všech sil snažil zavést tyto závazky do praxe na stovkách tisíců hektarů jím spravované půdy v Indonésii a Africe.

Nyní chce tato společnost podniknout další krok vpřed a získat posvěcení svých operací nejvyšším standardem v průmyslu.

Jak je vidět, byli jsme svědky mnoha slibných závazků velkých hráčů na poli sektoru palmového oleje, a to dokonce ještě před koncem roku. Sice je před námi ještě spousta práce, než začnou nést první plody, ale ambice nových politik jsou nesporné.  

Suzanne Kroger je koordinátorkou globálního palmového oleje v Greenpeace International.