Congo Basin

V září roku 2014 členové Forest Stewardship Council (FSC) na svém valném shromáždění hlasovali naprostou většinou pro ochranu „velké většiny“ neporušených pralesních oblastí uvnitř a v okolí lesních hospodářských ploch spravovaných FSC. Tyto neporušené pralesní oblasti představují poslední zbývající plochy pralesa nezasažené velkoplošným průmyslovým rozvojem – mají neuvěřitelnou ekologickou, sociální i ekonomickou hodnotu. FSC je jediný globální systém lesní certifikace, který učinil podobný závazek.

Konžská pánev je domovem druhého největšího pralesa na světě – z něhož více než polovina se nachází v Demokratické republice Kongo (DRC) a je stále do velké míry neporušená. Prales poskytuje jídlo, vodu, úkryt, medicínu a duchovní a kulturní hodnoty pro desítky milionů lidí, stejně jako habitat pro ohrožené druhy, jako jsou gorily, šimpanzi bonobo či pralesní sloni. Oblast pralesa také tvoří čtvrtý největší rezervoár uhlíku na světě. Je to klenot, který by měl být chráněn.

Ochrana je však stále daleko. Vědci vypočítali, že 10 % globálního poškozování neporušených pralesních oblastí probíhá v Africe, přičemž DRC, Konžská republika a Gabon stojí v popředí této degradace. Průmyslová těžba, výstavba silnic a další infrastruktura, důlní těžba a získávání uhlovodíků – to vše má devastující dopady. Zvýšená mezinárodní poptávka po komoditách a přírodních zdrojích vedla ke zničujícím a často ilegálním těžařským aktivitám, které ničí pralesy. Těžba dřeva v regionu prohloubila chudobu a sociální konflikty stejně jako devastaci habitátu kriticky ohrožených zvířat, jako jsou například bonobové.

Za této situace je závazek FSC k ochraně neporušených pralesních oblastí skutečně kritický. 60 milionů lidí a velké množství druhů divokých zvířat je na Konžské pánvi životně závislých.

V minulých letech FSC rozšířilo svůj dosah právě i do Konžské pánve. Při rozšiřování lesní certifikace však musí být dbáno na vysokou opatrnost. Jedná se totiž o region, kde správa je velmi špatná, porušování lidských práv v lesním sektoru je běžné, lesní oblasti jsou pronajímány velkým korporacím a místní komunity mají nulová nebo pouze velmi malá práva rozhodovat o svých lesích, navíc ani nedostávají spravedlivý podíl ze zisků lesního sektoru.

Aby byl projekt FSC úspěšný, nejenže musí nastavit vysoký standard pro ochranu neporušených oblastí, ale plány užívání půdy musejí zahrnovat a získávat svobodný informovaný souhlas lesních komunit žijících na území nebo v okolí neporušeného pralesa, a ze všech schválených nízkodopadových aktivit musejí mít prospěch. Tento model by mohl sloužit jak lidem z konžského pralesa, tak i jeho bohaté biodiverzitě.

Doufám, že závazek FSC k ochraně nedotčených oblastí pralesa přinese pro Konžskou pánev skutečnou změnu tím, že podpoří opravdové alternativy současného těžařského modelu založeného na koncesích. Stejně jako v dalších lesních regionech, které stále pokrývají nedotčené oblasti pralesa, jako je Kanada, Brazílie, Rusko, Papua-Nová Guinea a Indonésie.


Irene Wabiwa-Betoko je vedoucí pralesní kampaně v Greenpeace Afrika.