Dnes si připomínáme Mezinárodní den žen. Každá žena dokáže neuvěřitelné věci, a když se spojí tisíce žen po celém světě, odhodlaně se postaví za správnou věc, stávají se součástí rostoucího a mocného hnutí, které dokáže přinést významnou pozitivní změnu.

Spojuje nás vědomí, že obrovské finanční investice, které stále udržují při životě umírající fosilní průmysl, dostaly nedávno nesmyslnou prezidentskou milost od Donalda Trumpa. I to je jedna z věcí, kterou již nechceme tolerovat.

Může se zdát, že čas hraje proti nám, ale naději nám nikdo vzít nemůže. Není to poprvé, kdy jsou porušována naše práva, ale o to větší odhodlání nyní mám. Je nás mnoho, chceme se postavit bezpráví, nebudeme couvat a jsem si jistá, že všechny překážky jsou již jen poslední marnou snahou energetického průmyslu zamezit jeho nevyhnutelné přeměně. A jsou to ženy, které jsou hnací silou, motorem této změny. Neváhají se postavit za naše práva, naši budoucnost a budoucnost našich dětí.

Příběhy žen z kmene Standing Rock jsou obrovskou inspirací. Čelily hrozbám a zastrašování při svém protestu proti ropovodu Dakota, který narušuje území, které jim patří po generace. A do poslední chvíle se nevzdaly. Stejně tak jako Aleta Baun, která vedla 150 svých sousedek ve vesnici v Timoru v Indonésii do nenásilného protestu proti uhelné společnosti. Ta se snažila vytěžit horu, která je zdrojem vody pro místní domorodý kmen Mollo.

A nesmím zapomenout na Hindou Oumarou Ibrahim, která dělá vše pro to, aby zabránila humanitárním a ekologickým škodám způsobeným vysycháním jezera Čad, jehož vody živí 30 milionů lidí v oblasti Sahelu v Africe. Tyto ženy stojí v první linii v boji proti fosilním palivům, požadují spravedlnost pro ty, kteří trpí nejhoršími dopady klimatických změn. Jsou to jejich příběhy, příběhy nezlomné vůle, které ukazují, co můžeme my ženy dokázat, když jdeme společně za svým cílem.

Stovky tisíc žen, které se 21. ledna zúčastnily celosvětového pochodu, za tuto budoucnost již bojují. Za budoucnost, která zahrnuje rovná lidská práva a péči o naši zemi, vzduch a vodu - systémy podpory života, které úzce spojují osudy lidí a naší planety. Brány do této budoucnosti jsou již otevřeny a my, ženy, aktivně překonáme všechny, kteří se nám budou chtít  postavit do cesty a dál poškozovat přírodu.

Víme, že to nebude snadné. Během prvních týdnů ve svém úřadu prezident Trump zrušil opatření která chránila zemi, vzduch a vodu před znečištěním, evidentně kvůli zájmům fosilního průmyslu. Udělají cokoliv, aby vrátili čas, podkopali těžce vydobytá vítězství, která chrání naše práva a náš společný domov. Problém klimatické nespravedlnosti je celosvětový a příliš mnoho lidí už za něj zaplatilo až moc vysokou cenu. Téměř sto odvážných žen a mužů bylo zavražděno od roku 2010, 33 z nich jen v roce 2015, protože se postavili těm, kteří jim otrávili ovzduší a vodu a kteří jim vzali jejich půdu a zdroje.

Právě minulý měsíc zemřela environmentální právnička na ostrově Bohol v centrálních Filipínách. Advokátka Mia Manuelita Cumba Mascarinas-Green byla zastřelena, když jela přes město se svými třemi malými dětmi. Proč? Protože byla členkou Asistenčního centra pro environmentální právo a usilovala o klimatickou spravedlnost pro Filipíny.

V loňském roce byly zavražděny aktivistka honduraského hnutí Lenca a nositelka Goldmanovy ceny za životní prostředí Berta Caceres.Kvůli odporu proti výstavbě hydroelektrických přehrad, které kradouvodu jejímu kmeni. Berta věděla o riziku, kterému bezprostředně čelila. Ale také věděla, proč musela vytrvat. "Nemáme náhradní planetu, máme jen tuto jedinou," řekla. "A musíme jednat."

Není to správné, není to akceptovatelné a nás to nezastraší. Pokud svět trpí kvůli krátkodobým zájmům úzké skupiny lidí stojících za korporacemi a fosilními palivy, těžké dopady klimatických změn pocítí ženy často jako první. Právě ženy produkují mezi 60 až 80 procenty potravin v mnoha rozvojových zemích a jsou první, které jsou ovlivněny změnami počasí. Jsou to také dívky a ženy, které sbírají a nosí vodu. Když neprší, nebo vody ubývá, musí chodit dál a dál, aby ji našly, a tím se dostávají do pozadí věci jako například vzdělání.

Není žádným překvapením, že od nejnižších kořenů po nejvyšší diplomatické kanály, ženy usilují o právo na zdravou a udržitelnou budoucnost. Jsme vůdkyně, inovátorky a přinášíme změnu. A zvítězíme. Jak napsala indická spisovatelka Arundhati Roy: "Jiný svět je nejen možný, je už na cestě. Když je klidný den, slyším její dech."