Neslýchané vlny veder, všeobecný nedostatek potravin, silnější hurikány a měnící se srážkové modely, které způsobují povodně nebo sucha. To jsou jen některé z problémů, které zmiňuje poslední zpráva o klimatu vydaná tento týden Světovou bankou.
V návaznosti na svou průkopnickou zprávu, která varuje před celosvětovým oteplením o 4 °C, pokračuje nyní banka v hledání odpovědí, co bude oteplování znamenat pro jižní Asii, jihovýchodní Asii a subsaharskou Afriku. Jak dokládá tato infografika, je situace dramatická a klimatické změny ohrožují budoucí prosperitu těchto oblastí.
Čtyři stupně se možná nezdají tak moc, ale téměř se to dá srovnat s rozdílem teplot mezi poslední dobou ledovou a dneškem – a stalo se to v průběhu jednoho lidského života. Není divu, že by dopady byly tak dramatické!
Oteplení už o dva stupně by ve výše zmíněných regionech znamenalo vážné problémy. To je důvod, proč musíme omezit oteplení na méně než dva stupně. Světová banka uvádí, že je to stále proveditelné. Volá proto po rázné akci a zároveň vyzývá země, aby přijaly smělé plány na omezení emisí skleníkových plynů.
Ovšem co s tím hodlá udělat sama banka?
Prezident Světové banky dr. Jim Yong Kim se zavázal, že banka udělá vše pro to, aby zabránila naplnění této pochmurné budoucnosti. Kim slíbil, že se více zaměří na problémy spojené s klimatem a bude na svou činnost pohlížet skrz „klimatické brýle“.
My už jsme to za ně udělali a tady jsou naše zjištění: Světová banka pořád přispívá ke klimatickým změnám.
Navzdory snahám o zvýšení půjček na energii z obnovitelných zdrojů financovala v předchozích pěti letech Skupina Světové banky fosilní paliva částkou 18 miliard dolarů – to je téměř polovina všech jejích půjček na energetiku. Jenom v Asii financovala od roku 1994 celkem 29 uhelných elektráren.
Z těchto informací však není patrná skutečná míra, jakou banka přispívá k rozvoji energetiky ze špinavého uhlí, protože úvěry, které poskytuje, tvoří jen malou část celkového financování.
Poslední podpora mířila ke dvěma z největších špinavých elektráren: Medupi v Jižní Africe s výkonem 4800 MW a Tata Mundra v Indii s výkonem 4000 MW – obě tyto elektrárny se umísťují hodně vysoko na seznamu největších zdrojů CO2 na světě.
Projekt hnědouhelné elektrárny v Kosovu v Evropě bude prvním skutečným testem Kimových slibů. Banka plánuje poskytnout záruky pro málo účinnou elektrárnu, jejíž emise CO2 značně převyšují průměr těch nových v Číně a která zamoří vzduch dvojnásobným množstvím emisí, než je povoleno americkými nebo čínskými předpisy.
Banka prohlašuje, že výstavba nové, špinavé uhelné elektrárny je jediný způsob, jak zajistit elektřinu Kosovu. Ovšem dokonce i její vlastní bývalý expert tvrdí, že cenově dostupná energie z obnovitelných zdrojů a možnost zvýšení energetické účinnosti jsou k dispozici již nyní a mohou být včas implementovány.
Opravdu na nás zapůsobila Kimova snaha, aby znovu vyvolal v politické sféře diskuzi o klimatických změnách a jeho varování o vážných důsledcích našeho současného přístupu. Činy ale mluví hlasitěji než slova.
Greenpeace spolu se zhruba 60 dalšími skupinami zaměřenými na vývoj, náboženství, lidská práva, komunity a životní prostředí z více než 20 zemí očekává, že Světová banka půjde příkladem. Což znamená, že musí přestat podporovat všechny projekty spojené s fosilními palivy, pokud se nejedná o projekty, které jsou výhradně zaměřeny na zvýšení přístupu chudých k energii. Ve většině případů, včetně Kosova, existuje lepší řešení.
Je jím energie z obnovitelných zdrojů a energetická účinnost, které chudým pomohou doopravdy. Nikoli špinavá fosilní paliva, která způsobují klimatické změny.
Kaisa Kosonen je poradkyně pro problematiku klimatu v Greenpeace International