Zdravíme z Čukotského moře, z plavby do Arktidy severně od Aljašky, kde tým na palubě lodi Greenpeace Esperanza využívá malou ponorku ke sledování mořského dna v oblasti, kde chce Shell letos v létě zahájit průzkumné vrty. Během průzkumu – a je to asi úplně poprvé v Čukotském moři, kdy se využívá ponorka – nás překvapilo, když jsme uprostřed místa, kde chce Shell vrtat, objevili velké množství korálů.
Druh měkkého korálu známého jako mořská malina (Gersemia sp.) © Jiří Řezáč / Greenpeace
Firma Shell tvrdí, že o nich věděla, a listu Washington Post sdělila, že koráli tvoří téměř 4% mořského života na dně Čukotského moře. Pro srovnání, útesy na jižní Floridě, které jsem studoval v rámci své diplomové práce – a které lákají potápěče z obrovských dálek – jsou často pokryté korály zhruba ze čtyř procent. Osobně jsem tedy rozhodně nečekal, že jedním ze tří nejčastěji pozorovaných druhů v rámci našich ponorů budou kromě ostnokožců (Ophiuroidea a Euryalida) právě koráli.
Koráli rostou pomalu, jsou dlouhověcí a velmi citliví vůči rušivým podnětům. Zajišťují prostředí pro ryby a další mořské organismy, často slouží jako mateřská školka pro larvy a nedospělé jedince. Význam jejich ochrany uznávají Spojené národy i americká vláda.
Nabízí se ale otázka, proč není o jejich výskytu v Čukotském moři zmínka ve stanovisku o dopadu na životní prostředí, které bylo vydáno k plánu Shellu provádět zde vrty. Nezdá se ani, že by proběhly konzultace s experty na korály z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA). Informována nebyla ani veřejnost.
Člověk by si myslel, že ministerstvo vnitra, které dohlíží na povolování pobřežních vrtů, se z katastrofy plošiny společnosti BP Deepwater Horizon v Mexickém zálivu poučilo. Jenže místo toho to spíš vypadá, že se nezměnilo téměř nic. A že stanoviska k dopadu na životní prostředí jsou stále považována za byrokratický požadavek na cestě ke kulatému razítku u další položky na seznamu plánů ropného průmyslu.
Administrativa prezidenta Obamy má pořád ještě čas se zhluboka nadechnout a přibrzdit – a nedovolit Shellu vtrhnout do Arktidy. Ani pořádně nevíme, co všechno je v sázce, protože většina této oblasti ještě nebyla prozkoumána. A jak víme z první ruky, dokonce ani to málo, co ví Shell, nebylo pořádně zpřístupněno veřejnosti a nezabývalo se tím ani ministerstvo vnitra.
Ještě pořád je čas zachránit Arktidu před riskantní těžbou.
Joe Smyth pracuje pro Greenpeace USA od roku 2007 a je členem posádky lodi Esperanza na cestě do Arktidy.