Připravte si peněženky. Kvůli horkým a suchým měsícům bude potřeba připlatit si za
větráky a klimatizace. Klimatické změny už nyní vysávají peníze i ze státního rozpočtu či z účtů měst a obcí.

Vlna tropických veder posledních dní ještě zvýraznila letošní teplotně a srážkově
nestandardní rok. Teplo a sucho již od dubna trápí většinu území České republiky. A
předpověď není nijak optimistická, srpen bude opět suchý a horký měsíc.

Nemusíme se dívat daleko do minulosti, abychom našli podobně vyčerpávající teplá a
suchá období. Roky 2015, 2016 a 2017 jsou třemi nejteplejšími roky v historii měření. V
první desítce pak najdeme až na jednu výjimku všechny roky od roku 2009. Platí, že jedno horké léto nemůžeme svádět na klimatické změny, ale poslední roky jasně ukazují, že se nejedná o anomálii, ale o trend, s nímž musíme počítat i v budoucnu.

Proto se už i v Česku začalo intenzivněji mluvit o změnách klimatu a především o adaptačních opatřeních. V Praze se nedávno konal brífink náměstkyně primátorky na
téma přehřátá Praha, kde se vyjmenovaly některé z těchto adaptačních opatření, namátkou jmenujme třeba výsadbu stromů v centru, budování pítek a zavádění zelených střech. Prahu budou stát nemalou sumu peněz, ale je potřeba s nimi počítat, pokud se má v metropoli dát v letních měsících přežít.

I na celostátní úrovni již fungují programy, které vynakládají nemalé finanční prostředky
na adaptaci na změnu klimatu. Například dotační program Dešťovka má za cíl zachytávat dešťovou vodu a využívat jí v období sucha. Tyto nástroje ovšem jen kompenzují škody, kterou lidská činnost již napáchala a nadále páchá především kvůli spalování fosilních paliv.

Zatím jsem zmiňoval náklady, které my, občané České republiky, platíme nepřímo. Ovšem jsou i náklady, které budeme muset platit rovnou z našich peněženek. Když se budou tropická vedra opakovat, bude si čím dál více domácnosti pořizovat klimatizaci. To je mimochodem řešení, které tento týden v debatě na webu Seznam.cz navrhnul popírač změn klimatu Vítězslav Kremlík. Mimo samotné instalace klimatizace, která stojí podle velikosti domácnosti desítky až stovky tisíc, je potřeba počítat i s provozními náklady. Přestože klimatizaci zapnete jen na několik týdnů v roce, za luxus chladného vzduchu zaplatíte ročně několik tisíc korun.

Zahrádkáři musejí letos i v příštích letech počítat se zvýšenými výdaji za vodu, které se
můžou pohybovat až v několika tisících korun ročně. A pokud bude v budoucnu kvůli extrémnímu suchu platit zákaz zalévání, přijdou o úrodu. Kvůli suchu můžeme očekávat také již oznámené zvyšování cen jak pšenice a tím pádem i výrobků z mouky, tak i dalších zemědělských plodin.

Obecně platí, že preventivní opatření jsou účinnější i levnější než ty sanační. V tomto
ohledu je potřeba si uvědomit, že pokud nezačneme se změnou klimatu dělat něco
okamžitě, později bude možná již pozdě. V debatách o přechodu na bezemisní energetiku často zaznívá argument, že podpora obnovitelných zdrojů zdraží lidem elektřinu. Měli bychom ale brát v potaz i peníze, které budou muset být vynaloženy, aby mohl být zachován současný status quo. Útlum uhelné energetiky nás určitě bude něco stát, ale je třeba si uvědomit, že pokud ho neprovedeme co nejdříve, budeme nucení platit za řešení klimatických změn v příštích letech výrazně více. Náklady na útlum uhlí jsou investicí do naší budoucnosti.

Psáno pro E15.cz.

Miroslav Ceman je koordinátor finanční kampaně Greenpeace.