Na norské ropné plošině Statfjord A v Severním moři došlo 28.12. 2013 k úniku ropy a plynu. Informoval o tom mj. článek serveru Lenta.ru s odvoláním na provozovatele těžebních prací, norskou státní společnost Statoil. Po objevení úniku surovin byla přibližně polovina ze 168 pracovníků Statfjordu A evakuována dvěma vrtulníky na sousední plošinu. Nyní se vyšetřují příčiny nehody a zjišťují další podrobnosti.
Je potřeba zdůraznit, že k incidentu došlo v Severním moři. Od těžby ropy na samotném arktickém šelfu společnost Statoil sice upustila, ale zároveň se tato společnost chystá vrtat na území Ruska ve spolupráci se společností Rosněfť.
Četnost havárií na plošině Statfjord A je znepokojující. V roce 2007 zde došlo při nakládání tankeru Navion Britannia k úniku ropy o objemu přibližně 4 000 (!) kubíků. V květnu 2008 na ní pak podle informací médií unikla ropa ze zásobníku na jednom z vrtů. Z toho je možné učinit důležitý závěr: nikdo nemůže stoprocentně vyloučit úniky ropy, havárie většího rozsahu je jen otázkou času. Proto všechny diskuse o tom, že s příchodem západních společností se v Rusku zvýší úroveň bezpečnosti těžby ropy, jen vytvářejí nebezpečné mýty.
Podívejme se na to, jaké standardy Statoil uplatňuje a jaká je situace v Severním moři. „Podmínky těžby ropy v Severním moři jsou o něco lepší než na arktickém šelfu, který je pokrytý ledem. A standardy společnosti Statoil jsou vyšší než ruské standardy,“ vysvětluje ředitel energetického programu ruské pobočky Greenpeace Vladimir Čuprov. „V Norsku je například zakázáno vrtat v oblastech pokrytých ledem. A jak ukázala poslední havárie, zřídil Statoil pro případ evakuace personálu dvě plošiny. Ani jedno ani druhé není běžnou ruskou praxí, bez ohledu na prohlášení prezidenta Putina o tom, že se v Arktidě budou uplatňovat ty nejpřísnější ekologické standardy,“ dodává Čuprov.
Ale ani použití nejpřísnějších opatření nemusí zabránit úniku ropy a ohrožení života personálu plošiny.
Z tohoto pohledu je velmi zvláštní přístup společnosti Statoil, která má vysokou míru nehodovosti při vrtání v Severním moři, ale zároveň se chystá vrtat na ruském šelfu za mnohem náročnějších podmínek.
Rosněfť a Statoil v honbě za arktickou ropou
Klikněte na obrázek pro větší zobrazení
Jednoduše řečeno, ropné společnosti se bez ohledu na státní příslušnost řídí principem „peníze nesmrdí“. Proto se obracíme na všechny, kdo dosud věří v ušlechtilost cílů společností Shell, Rosněfť, Gazprom, Statoil – pokuste se zamyslet nad tím, kde leží průsečík našich a jejich zájmů? A do jaké míry jsou tyto ropné společnosti připraveny naše zájmy respektovat? A kdo nakonec ponese následky za ohrožení života dělníků a za škody na arktické přírodě?
Oblasti v Karském moři, kterými společně disponují Statoil a Rosněfť, se nacházejí v nebezpečné blízkosti hranice ruských národních parků a přírodních rezervací. Pokud dojde k havárii, bude prakticky nemožné zachránit tento unikátní ekosystém. Oblasti společnosti Rosněfť Východní Prinovozemělskij 1 a 2 sousedí s významným národním parkem „Ruská Arktida“ – národním parkem, který byl zřízen pro záchranu ledních medvědů, mrožů, narvalů a grónských velryb…
Ruská pobočka Greenpeace sesbírala 68 tisíc podpisů proti tomu, aby Statoil vrtal v ruské Arktidě. Děkujeme každému, kdo připojil svůj podpis. Ano, společnosti se nezřekly svých plánů, zato ale nyní neuniknou mezinárodní pozornosti.
Přidejte se a pomozte zastavit těžbu ropy v Arktidě.