V loňském roce přijalo 197 zemí přelomovou Pařížskou dohodu o změně klimatu. Dnes vchází tato dohoda v platnost - jedná se tak o jednu z nejrychleji schválených mezinárodních dohod.

V roce 2015 na summitu COP21 v Paříži aktivisté Greenpeace vytvořili kolem slavného Vítězného oblouku pomocí žluté, ekologicky šetrné barvy sluneční symbol, aby tak vznikl obraz velkého zářícího slunce.
V roce 2015 na summitu COP21 v Paříži aktivisté Greenpeace vytvořili kolem slavného Vítězného oblouku pomocí žluté, ekologicky šetrné barvy sluneční symbol, aby tak vznikl obraz velkého zářícího slunce.

K tomuto historickému okamžiku došlo díky obrovskému globálnímu hnutí - od osvícených městských radnic po pokrokové byznysy a korporace. Klíčovou roli však hráli lidé, kteří vytvářeli tlak, směřovali petice na své vlády a požadovali čisté a bezpečné klima.

Pařížská dohoda je historická nejen svou naléhavostí a rychlostí ratifikace. Je historická i díky stupni mezinárodní spolupráce a svým ambicím řešit největší krizi, které tato planeta čelí, transparentním a měřitelným způsobem.

Dohoda zahrnuje dlouhodobé cíle na snížení globálních emisí až na nulu, na přesun financí, na zavedení a posílení národních akčních plánů zahrnujících zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie, stanovení cen za uhlík, regulaci hlavních sektorů a vytváření odolnosti vůči dopadům.

Asi 2 300 lidí se shromáždilo na loňském Globálním klimatickém pochodu v São Paulu. Kromě jiných důvodů obyvatelé žádali 100% obnovitelné energie, záruku veřejně dostupné vody a ukončení odlesňování.
Asi 2 300 lidí se shromáždilo na loňském Globálním klimatickém pochodu v São Paulu. Kromě jiných důvodů obyvatelé žádali 100% obnovitelné energie, záruku veřejně dostupné vody a ukončení odlesňování.

Tuto radikální transformacivyžaduje rostoucí hnutí milionů lidí z celého světa. V Paříži se odehrál důsledek tohoto hnutí a Dohoda může a musí pokračovat v jeho zvětšování a podněcování změny.

Pochopení toho, že tato transformace je nevyhnutelná, již není myšlenka skupiny vědců nebo kampaňových organizací jako Greenpeace. Lidé z různých společenských vrstev a různých sektorů a průmyslových odvětví jsou připraveni spolupracovat na vychýlení rovnováhy ještě více tím správným směrem.

Starostové měst to chápou. Společnosti ve finančním sektoru - Allianz, Axa, Norwegian Wealth Fund a nyní BNDS - to chápou, a proto se odklánějí od uhlí.

Ve Spojených státech Komise pro cenné papíry vyšetřuje, jak si ExxonMobil cení svého jmění ve světě vzrůstajících regulací kvůli změně klimatu. Na základě výsledků tohoto průzkumu mohou vzniknout dalekosáhlé důsledky nejen pro Exxon, ale i pro celý ropný a plynařský průmysl.

V Nizozemí podala Nadace Urgenda Foundation společně s 900 obyvateli žalobu proti nizozemské vládě, kterou v červnu roku 2015 vyhrála, což přinutilo stát podniknout opatření proti změně klimatu.

Inspirována nadací Urgenda, skupina seniorek ve Švýcarsku podnikla právní kroky vyžadující nezávislé soudní přezkoumání státní klimatické politiky.

V září 2015 filipínské hnutí Philippine Reconstruction Movement a Greenpeace Jihovýchodní Asie vytvořily petici s filipínskou komisí pro lidská práva jménem 13 organizací a 20 jednotlivců, kde společně vyžadovali, aby Komise prošetřila roli uhlobaronů ve změně klimatu a okyselování oceánů. Komise souhlasila s převzetím případu a začala vyšetřovat 46 největších producentů oxidu uhličitého na světě.

Nejen lidé používají právní nástroje k tomu, aby dosáhli změny - stejně tak po nich sahají i vlády států. V USA se prošetřuje, zda společnosti získávající fosilní paliva - včetně společnosti ExxonMobil - mohly porušit zákony pomocí podvodu a klamu tím, že aktivně podrývají vědecké poznatky o klimatických změnách, dokonce i když o nebezpečích věděly již v roce 1977.

Aktivisté Greenpeace protestují u fjordu u Ölen blízko Haugesundu v Norsku. Vrtná souprava West Alpha, spravovaná společností Exxon Mobil, je připravována na extrémní těžbu ropy v Arktidě.
Aktivisté Greenpeace protestují u fjordu u Ölen blízko Haugesundu v Norsku. Vrtná souprava West Alpha, spravovaná společností Exxon Mobil, je připravována na extrémní těžbu ropy v Arktidě.

Čas však není na naší straně a tempo nevyhnutelného musí být okamžitě zrychleno. Ačkoliv se politická a ekonomická scéna obrací proti fosilním palivům, dopady desítek let vypouštění oxidu uhličitého ze spalování fosilních paliv si rapidně vybírají svou daň na našem klimatu.

Teploty v roce 2016 lámaly rekordy. Vědci věří, že množství CO2 nyní natrvalo překonalo práh 400 částic na milion (ppm), v porovnání s 280 ppm v pre-industriální době - je tak příliš vysoké, než abychom již teď zamezili všem nebezpečným důsledkům.

Nemůžeme smlouvat s atmosférou. Abychom se vyhnuli ještě větším dopadům, než jsou ty, kterým v současné době čelíme, a abychom měli reálnou šanci na udržení vzrůstu globální teploty pod 1,5 °C, musíme se zbavit globálních emisí a okamžitě je začít snižovat na nulu.

Prioritou naší akce musí být ve velmi blízké budoucnosti - v příštích 5 až 15 letech - zvýšit podíl obnovitelné energie a energetické účinnosti, snížit odlesňování a zajistit udržitelné možnosti mobility pro lidi na celém světě.

Luan Taejanang (58) stojí ve svém rýžovém poli, které není schopno dosáhnout zralosti kvůli intenzivní vlně veder v Hang Dong v provincii Chiang Mai v Thajsku. Ztrácí 100 % své úrody kvůli suchu způsobenému fenoménem El Niño.
Mr. Luan Taejanang (58) stojí ve svém rýžovém poli, které není schopno dosáhnout zralosti kvůli intenzivní vlně veder v Hang Dong v provincii Chiang Mai v Thajsku. Ztrácí 100 % své úrody kvůli suchu způsobenému fenoménem El Niño.

Naštěstí, jak je popsáno výše, lidé chápou, co se děje, a jsou stále aktivnější, jako například v Paříži během klimatických vyjednávání, kde se lidé ve velkých počtech vydali do ulic.

Přišli nejen vytvořit tlak na vlády, aby souhlasily s transformací, kterou potřebujeme. Přišli také, aby vyjádřili svou solidaritu s těmi zeměmi, pro které změna klimatu není o zisku a ztrátách, ale o životě a smrti. Ty nejvíce ohrožené země jsou přitom ty, které ke krizi přispívají nejméně. To je důvod, proč spravedlivý přechod musí být součástí budoucích vyjednávání.

Vlády přijaly změnu, souhlasily s jejím urychlením, ratifikovaly Pařížskou dohodu v rekordním čase a nyní ji musí přeměnit v reálné kroky a dosáhnout ještě lepších výsledků.

Tato nevyhnutelná transformace má ještě jinou část: Revoluce čisté energie je již v pohybu. Obnovitelná energie láme světové rekordy, zatímco uhlí zažívá konečný sestup. Potřebujeme to jen urychlit.

Je to o lepší energii pro nás všechny. Nyní je možné, aby lidé, kteří jsou v současnosti bez spolehlivého přístupu k elektřině, jako v Indii nebo v částech Afriky, získali energetické služby poháněné sluncem, přeskakující průmyslovou revoluci poháněnou uhlíkem a vyhýbající se negativním dopadům fosilních paliv.

Vzdušný pohled na solární elektrárnu Ivanpah v Kalifornii. Je to největší solární tepelná elektrárna na světě. Leží  40 mil jihozápadně od Las Vegas a produkuje dostatek energie pro 140 000 domácností.
Vzdušný pohled na solární elektrárnu Ivanpah v Kalifornii. Je to největší solární tepelná elektrárna na světě. Leží 40 mil jihozápadně od Las Vegas a produkuje dostatek energie pro 140 000 domácností.

Jsou mnozí, kteří tvrdě usilují o zpomalení nevyhnutelné přeměny, ať už kvůli vlastnímu zájmu, ztrátě krátkodobých zisků, nebo kvůli strachu ze ztráty své nejisté a slabé moci nad energií.

Musíme donutit uhlobarony k zodpovědnosti za škody, které způsobili. Chceme, aby přispěli ke spravedlivému přechodu na lepší svět; spravedlivému přechodu, který usiluje o zachování vzestupu teploty Země pod 1,5 °C.

Důkladná a nevyhnutelná změna je již na cestě. Greenpeace bude pokračovat ve snaze odklonit se od uhlíkové energetiky a ve spolupráci s těmi, kteří budují zelený a mírumilovný svět.

Jennifer L Morgan je výkonná ředitelka v Greenpeace International. Tento článek byl prvně zveřejněn v Huffington Post.