Zvedající se hladiny oceánů, drsná sucha, nelítostné ničivé bouřky, lidé marně snící o jídle. Zní to sice jako námět na postapokalyptický film, avšak klimatické změny poslední doby se stávají doslova filmovým trhákem. Filmy s enviromentální tématikou, ať už je to Nepříjemná pravda od Guggenheima nebo Změnit svět od Greenpeace, mají tu nedocenitelnou schopnost, že poukazují na konkrétní problémy a chtějí být částí oné hybné sily, jež přiměje svět ke změně. A nejedná se tu o obyčejné dokumentární filmy zaměřené na životní prostředí, nýbrž o nově zrozený žánr climate fiction, zkráceně cli-fi. Tento termín poprvé použil Daniel Bloom v roce 2007, když si všiml obrovského nárůstu enviromentální literatury.

Předtím, než se dostaneme k samotným cli-fi filmům, citujme Leonarda Dicapria, jenž na klimatické změny poukázal při letošním předávání Oscarů: “Klimatické změny jsou skutečné. Odehrávají se teď a tady a představují nevětší hrozbu, které lidstvo čelí. Je nutné, abychom přestali otálet a společnými silami jim konečně začali čelit.” 

A nyní se již pojďme vrhnout na zmíněné cli-fi snímky, na které jsem se vás právě snažila nalákat.

A Plastic Ocean (2016)

Když se surfař, novinář a filmový tvůrce Craig Leeson dozvěděl o nesmírném množství plastu v našich oceánech, byl “šokován a zhrozen”. „Domníval jsem se, že co se týče životního prostředí, mám dostatečné vědomosti. Navíc miluji oceány. A najednou zjistil, že používám plast bez toho, aniž bych pomyslel na to, jaký je jeho dopad na přírodu. Jako všichni ostatní jsem žil v přesvědčení, že plast je rozložitelný.”, řekl v South China Morning Post. Jeho snímek se zabývá tím, jak a proč končí tolik odpadu v oceánech. Nutno podotknout, že pokud oceány nezačneme čistit, do roku 2050 bychom v nich mohli vidět plavat více plastu než ryb.

Behemoth (2015)

Zhao Liang natočil v minulosti již několik odvážných dokumentárních filmů, jako například o lidech žijících s HIV či o petitioners v Pekingu, a již dlouho se chtěl pustit do natočení filmu s enviromentální tématikou. To se mu vloni konečně vydařilo. Natočil devadesátimimutový snímek Behemoth poukazující na těžbu uhlí ve středu Mongolsku, na její dopad na životní prostředí a na plicní neduhy pracujících horníků. Pomocí strnulých obrazů nám Zhao Liang nabízí absurditu kontrastu dolů, panenské přírody a vylidněných městských center. Film je němý, jen mongloská hudba zaznívá v pozadí. Přestože se Čína pomalu snaží využívat obnovitelné zdroje a letos pozavírá více než tisíc uhelných dolů, mnoho oblastí v Číně, včetně hlavních měst, je těžbou uhlí poznamenáno – je zde znečištěné ovzduší, lidé mají zdravotní problémy, k tomu se je třeba připočíst problém s dodržováním pracovního práva, se zaměstnaneckými kompenzacemi – náprava potrvá ještě mnoho let.

Surviving El Nino (2016)

„Měli bychom teď začít se sázením, ale nemáme vodu… bez deště se nedočkáme žádných peněz.” Drsná sucha na Filipínách, které způsobil El Niño, jsou přičítána právě klimatickým změnám. Kvůli nim se na filipínských farmách zničí mnoho sazenic. Krátký snímek ukazuje, jak postupy ekologické hospodářství můžou farmářům pomoci překonat časté změny a nepředvídatelnost počasí. Dokazuje, že ekologické farmářství může zefektivnit jejich produktivitu.

Země zítřka (2015)

Jako další je na našem cli-fi seznamu je americký dobrodružný a mysteriózní film o nabručeném vynálezci bez iluzí Franku Walkeri (George Clooney) a vědeckém zázraku Casey Newton (Britt Robertson). Casey Newton ve filmu náhodou narazí na kouzelný kolík, díky němuž vidí svět plný klimatických pohrom. Rozhodne se spojit s Frankem, který o kouzelném kolíku ví také. Dokáží společně zachránit svět před klimatickými změnami?

Mermaid (2016)

Hongkongský filmový tvůrce Stephen Chow je známý pro jeho “nesmyslné” komedie jako jsou Shaolin fotbal či Kung-fu mela. Jeho poslední snímek The Mermaid je jim podobný, a navíc poukazuje na to, jak lidé ničí přírodu… a s ní samozřejmě i mořské víly. Film se hned po uveřejnění stal v Číně tak velkým trhákem, že si zajistil první místo mezi filmy s největším výnosem. Díky tomu, že se ve filmu použily skutečné snímky, které zachycují znečištěnou vodu a umírající mořské tvory, divákovi vyvstává v hlavě otázka: „Hypoteticky vzato, pokud by na světě nebyla jediná kapka čisté vody a jediná molekula čistého kyslíku, po čem bych prahl nejvíce?”

Under the Dome (2015) 

Přes více než rok navštěvovala novinářka Chai Jing různé továrny, dělala rozhovory spolitickými mluvčími, mluvila s experty na enviromentalismus a s majiteli podniků – to vše si platila ze svých peněz, a přestože během natáčení zjistila, že její ještě nenarozená dcera v děloze dostala rakovinu, film dotočila. A dobře udělala. Její snímek o znečištěném ovzduší se stal jedním z nejvlivnějších filmů v Číně a zhlédlo ho už více než 150 milionů lidí!

Shuk-Wah Chung je editorka v Greenpeace Jihovýchodní Asie
za překlad děkujeme dobrovolnici Kristýně Petiškové

Chcete ještě více? Podívejte se na některé Greenpeace snímky