Auckland, Nový Zéland - Pamatuji si sama sebe jako na malou, ustrašenou holku bez velkých snů. Ten, kdo mě zná dneska, by mi to pomalu ani nevěřil. Ale i dnes se pořád bojím. Čím dál tím méně, ale pořád přicházejí chvíle, kdy se rozklepu jako pes. Jako třeba kdysi dávno - když jsem měla poprvé vejít do kanceláře Greenpeace Česká republika.

A ten jeden celoživotní sen, ten taky pořád nemám. Ze začátku jsem to sama sobě vyčítala – připadalo mi, že nejsem cílevědomá. Dnes prostě vím, že si sny tvořím postupně a neupínám se k něčemu obrovskému, čeho se celý život snažím dosáhnout. Dávám prostor všemu, co přichází teď. A proto jsem vešla i do kanceláře Greenpeace Nový Zéland.



Dobře, ale co když jim nebudu rozumět? No, to se pravděpodobně stane. Ale to mě nemůže odradit, bylo by mnohem horší to nezkusit. Už nějaký čas dávám přednost volbě – udělej to, když to cítíš. A věřte mi, že já fakt vím, jak moc stresující to občas je. Staré vzorce v nás dokážou udělat svoje. Tak já teda, s rosou na čele, šla.

A zrovna ve chvíli, kdy začínala masivní vlna nepokojů a akcí proti těžbě a pálení uhlí Break Free.

Je to vzrušující, je to tady a teď, něco se bude dít a já se můžu přidat!

Nejdříve tedy na trénink na akci. Předesílám, že na Novém Zélandu je opravdu zajímavý akcent, kterému se dá opravdu zajímavě (ne)rozumět! Sedám si do první řady (skvělý, Betty, jen buď vidět, jak se červenáš!) Pocity stylu – bože, děláš jednu chybu za druhou.

Podle očekávání půlce nerozumím, ale díky zkušenostem z Česka ani nemusím, tak nějak chápu, oč jde. Uf! Ale všichni jsou tu hodní, baví se se mnou, jako bych mezi ně patřila od mládí a člověku to hodně dodá, když ho berou jako člena týmu.

Na Novém Zélandu se lidé rozhodli v rámci akcí Break Free upozornit na největší banku Nového Zélandu ANZ bank, která podporuje průmysl zpracování fosilních paliv investicí 13,5 miliard dolarů. Blokáda její hlavní pobočky v Aucklandu mi může vynést zrušení víz, na které tu jsem...

To ale jen umocňuje skvělý pocit, který z této akce mám!

Ráno klasicky lehce studené probuzení na ulici (dočasně tu bydlím v autě) a jako vždy před každou akcí, bušení srdce a nadšení! Teď už ten strach přešel, teď už jsem se rozhodla a udělala první krok, první vítězství je za mnou.  Zvládám se dostat na místo včas, zvládám dokonce i dvěma lidem, kteří nebyli na tréninku, popsat, co mají na akci dělat. Po všem potřebném vyrážíme, přicházíme, blokujeme.



Policie se nám snaží vysvětlit, že banka bude brzy otvírat a pokud neodejdeme, budou zasahovat. Dobrá, sbohem má dlouho očekávaná a vymodlená víza, ale já zůstávám! Se mnou zůstává i většina aktivistů a policie později oznamuje, že se tedy banka rozhodla dnes neotevřít, že s námi v tom případě nebudou muset hýbat.

Jásáme, náš odvážný čin má své důsledky!




Tak to opět mělo smysl - spousta kolemjdoucích se vyptávala, zajímala, lidé si brali letáčky, fotili se s námi, sdíleli informace… A přitom předtím ani netušili, jakým gaunerům, kteří drancují životní prostředí, dává banka peníze.

A pro mě to byl opět jeden z těch malých velkých snů, který přišel náhle a obrovsky se podílel na posouvání mé osobnosti, já žiju a cítím to! Možná se to zdá jako malý příběh s průběhem, který nebyl až tak dramatický, ale věřte mi. Tyhle skutky mění víc, než si dokážete představit, protože – my sami jsme ta změna, na kterou jsme čekali!

Betty Crhová je dobrovolnice a aktivistka Greenpeace ČR.