Ve středu se náš tým rozděluje na „vodní“ a „pozemní“. Vyměňuji palubu člunu za pevnou půdu a vydávám se s našimi dobrovolníky na kolínské Karlovo náměstí. Neodrazuje nás ani vytrvalý déšť – stánek přesouváme do podloubí a bavíme se s kolemjdoucími pěkně v suchu. Diskutujeme o kvalitě českých řek i o naší současné kampani DETOX a sbíráme podpisy pod petici vyzývající vládu k omezení látek, které ovlivňují hormonální systém.
Zájemce zároveň zveme do nedaleké městské knihovny na promítání dokumentu o Greenpeace s názvem Příběh duhových bojovníků – první z triády veřejných projekcí v rámci DETOX tour – a hlavně na následnou diskusi o Greenpeace a naší práci. Dali jsme jí výmluvný titul: „Vše, co jste kdy chtěli vědět o Greenpeace, ale báli jste se zeptat.“ V příjemném prostředí kolínské knihovny jsme se pak navečer bavili o historii, současné práci i budoucím směřování Greenpeace, které za posledních 40 let vyrostlo ze skupinky dvanácti odhodlaných mužů v jednu z největších ekologických organizací na světě.
Kolem Greenpeace v ČR ještě stále koluje spousta mýtů a „zaručeně pravdivých informací“ spojených jak s našimi kampaněmi, tak i se způsobem naší práce. Málo kdo však skutečně ví, proč doopravdy lezeme na komíny, věšíme transparenty z mostů nebo blokujeme velkorypadla. Není to ani z dlouhé chvíle, ani ze sebestřednosti, jak nám někteří lidé občas předhazují.
Vidět se večer v televizních zprávách sice může být pro někoho bezva, ale smyslem našich nenásilných přímých akcí je něco úplně jiného: přímo oslovit politiky, úředníky, manažery, kteří rozhodují o nějakém zásadním tématu, doručit jim přímo k oknům či dveřím jejich zasedací místnosti transparent se vzkazem, požadavkem, ukázat jim, že jejich rozhodování neprobíhá za „zavřenými dveřmi“, že si nemohou dělat, co se jim zlíbí.
Ve druhém plánu jde o to dostat téma do médií. Smysl je opět stejný: tam kde politici, úředníci, manažeři nereagují na ostatní způsoby komunikace - dopisy, petice, odborné studie…, tam je třeba ukázat, že problém přesto existuje, týká se lidí a lidé mají právo se podílet na jeho řešení. Přímá akce nikdy není samoúčel, nýbrž nástroj, který přichází na řadu v okamžiku, kdy už selhávají všechny ostatní prostředky.
Dalším předmětem vášnivých spekulací bývá naše financování. Často slyšíme, že Greenpeace platí nejrůznější tajné služby toho či onoho státu, zájmové lobby, politické strany nebo jiná „světová spiknutí“. Skutečnost je však mnohem prostší: Jedna z věcí, na které si velmi zakládáme, je naše nezávislost – jak politická, tak finanční. Greenpeace má proto velmi přísná vnitřní pravidla a žádné finanční dary od státu, politických stran, průmyslových a jiných firem ani od nadací, které jsou s nimi spojeny, zásadně nepřijímá. Naše fungování je možné jen díky finanční podpoře jednotlivých lidí – našich dárců, kteří nás podporují buď pravidelně, třeba stovkou měsíčně prostřednictvím trvalého příkazu, nebo jednorázově.
Považujeme za důležité nabídnout lidem příležitost potkat nás naživo a osobně se zeptat na to, co je zajímá. A pobavit se i o kontroverzních tématech: třeba o tom, jak přežít bez jádra i uhlí, a přitom se nevrátit do jeskyní.
Jen tak na okraj: ani by to nešlo, protože tolik jeskyní, abychom se do nich všichni vešli, stejně není k dispozici. Takže nám nezbývá, než hledat rozumnější řešení. A Greenpeace takové nabízí – přijďte se pobavit o Energetické [R]evoluci!
Další příležitost je v Mělníku a Děčíně. V Mělníku budeme na infostánku celé pondělí 12. 9. a večer od 18:00 se v literární kavárně Želví doupě uskuteční druhá projekce s besedou. Třetí, závěrečnou můžete navštívit v Děčíně 15. září od 20:00 v kině Sněžník. Bude to právě v den, kdy Greenpeace oslaví 40. výročí vzniku.
Ano, právě před čtyřiceti lety, 15. září 1971 vyplulo z kanadského Vancouveru na lodi Phylis Cormac dvanáct mužů odhodlaných zabránit podmořským jaderným testům u ostrova Amchitka…
⇄
Detect language » Czech