Greenpeace blokuje ropnou plošinu v Arktidě

Naftařské společnosti dávají v sázku Arktidu a klima, aby se dostaly k posledním kapkám ropy

Novinka - 31 května, 2011
Přinášíme vám blog Rolfa Schippera z paluby naší lodi Esperanza, která je právě 160 km od pobřeží Grónska. Co tam dělá? Aktivisté Greenpace vylezli na obrovskou ropnou plošinu Leiv Eiriksson a připevnili na ni základnu, která teď visí 30 metrů nad ledovou vodou. Mají dostatek jídla a vody, aby zde vydrželi 10 dní. Touto nenásilnou přímou akcí brání zahájení nebezpečného hlubokomořského vrtu v arktické oblasti. Ropná plošina má zahájit průzkumné vrty pro pochybnou společnost Cairn Energy, která startuje novou arktickou ropnou horečku.

Základna se třemi aktivisty visící 30 metrů nad ledovou vodou.

Severní polární pokrývka taje. Je to špatná zpráva pro jednu z posledních a nejkrásnějších panenských oblastí na Zemi. Ale v sázce je ještě víc. Arktida hraje důležitou roli při ochlazování planety. Bez ní by teploty na ohřívající se zeměkouli stoupaly. Tání polárních ledovců předpovídá velké změny a mělo by sloužit jako varování.

Bohužel ropné společnosti vidí v ustupujícím ledovci pouze příležitosti, které odkrývá. Téměř neznámá skotská společnost Cairn Energy je první, která si na ropu v odlehlých polárních oblastech brousí zuby. Cairn má v současné době v Arktidě 160 km od pobřeží Grónska ropnou plošinu určenou pro čtyři průzkumné vrty. V oblasti, která je většinu roku pokrytá mořským ledem, jsou zde velké hloubky a spousta ledovců. Je to nevlídné a nepředvídatelné prostředí, které je pro těžbu velmi rizikové.

Pro životní prostředí i pro samotné investory jsou rizika vysoká, jenže pokud Cairn narazí na ropu, nikdo už nezastaví arktickou ropnou horečku.

29. května 2011

Aktivisté Greenpeace připevňují základnu pro tři lidi k ropné plošině Leiv Eiriksson. Jedná se o jedinou ropnou plošinu, která by měla letos zahájit těžbu v odlehlé arktické oblasti.

Dvě lodi Greenpeace jsou na místě, aby se této ropné plošině postavily. Je zde také válečná loď dánského námořnictva – údajně proto, aby zabránila Greenpeace plést se ropné plošině do cesty. Nicméně aktivistům se přesto podařilo připevnit na plošinu základnu ve výšce zhruba 30 metrů a účinně ji obsadili, takže jí brání v těžbě. V základně nyní přebývají tři aktivisté odhodlaní bránit postupu ropného průmyslu do této nedotčené oblasti.

Zatím se zdá, že politici honbu za černým zlatem v Arktidě podporují. Na posledním setkání Arctic Counsil v Nuuku prohlásila americká ministryně Hilary Clintonová: „Tání mořského ledu povede k možnosti využít nově dostupné zásoby ropy a plynu. Usilujeme o využívání příležitostí chytrým, udržitelným způsobem, který by chránil životní prostředí a ekosystém Arktidy.“

29. května 2011

Ropnou plošinu Leiv Eiriksson doprovází válečná fregata dánského námořnictva.

Těžba ropy v nedotčeném a zranitelném prostředí udržitelným způsobem? Bohužel, to prostě není možné. Je zřejmé, že Clintonová není ve svých obavách o arktickou přírodu zcela upřímná a úplně pominula jeden hodně důležitý fakt: totiž, že ropa přispívá ke globálním změnám klimatu. Pravdou je, že kromě emisí skleníkových plynů ze spálené ropy jsou tato vrtná zařízení jednoznačně nebezpečná a představují obrovské riziko pro tamní přírodu.

Jedna ku pěti – tak odhadla americká agentura pro nerostné suroviny (Minerals Management Service) možnost velké ropné skvrny během životnosti ropného pole v Arktidě poblíž Aljašky, kam nasměrovala svou pozornost společnost Shell. Podmínky v ostatních částech Arktidy budou nejspíš velmi podobné.

29. května 2011

Základna pro tři aktivisty. Zásoby mají na 10 dní.

Ničivá skvrna v Mexickém zálivu se pak bude zdát jako procházka růžovou zahradou ve srovnání s ropnou skvrnou v Arktidě. Korespondence uniklá z britské vlády odhalila, že by bylo prakticky nemožné ropnou havárii v tak tvrdých podmínkách zastavit. Jakmile skončí léto a opět se utvoří mořský led, musí jakýkoli pokus o zastavení a likvidaci havárie počkat až do příštího jara. Ropa však bude bez jakýchkoli překážek do nedotčené oblasti Arktidy prýštit dál. Ta samá korespondence odhalila, že vyčištění ropné skrvny by byl jen další beznadějný úkol. Jakmile je ropa zachycena pod vrstvou ledu, je pro havarijní týmy nemožné se k ní dostat.

Vypadá to, že ropný průmysl je ochotný jít až na konec světa, aby hledal poslední kapky ropy – ať to stojí, co to stojí.

Je načase, aby vlády zaujaly jasné stanovisko. Opravdu nepotřebujeme tyto poslední a drahé kapky ropy spojené s obrovským rizikem. Například jen samotné standardy účinnosti pro osobní auta a dodávky mohou v Evropě ušetřit 8 % jejich spotřeby ropy, a to za použití již existujících technologií. Za čtyřicet let můžeme být zakonzervováni ve své ropné závislosti. Anebo můžeme mít ve stejné době energetický systém, který bude udržitelný a bude poskytovat čistou energii z obnovitelných zdrojů. Trvale udržitelný rozvoj světa není tak složité zajistit. Ale vyžaduje rozhodnutí, která musí být učiněna dnes.

VIDEO: Připevnění základny

 

Průběžné aktualizace z akce můžete sledovat na stránkách Greenpeace International (v AJ)