V roce 2011 dosáhly podle údajů Mezinárodní energetické agentury (IEA) emise CO2 rekordní úrovně, protože jsme do atmosféry vypustili 31,6 gigatun skleníkových plynů, které způsobují globální změny klimatu. A může se to ještě zhoršit, protože se plánuje ještě mnohem víc emisí. Tedy, pokud s tím něco neuděláme…
Svět rychle spěje k bodu, kdy už nebude možné zabránit nejhorším dopadům klimatických změn.
Nová zpráva Greenpeace s názvem „Bod, odkud není návratu“ vypočítává, že 14 velkých uhelných, ropných a plynových projektů může vést do roku 2020 každoročně k přírůstku globálních emisí CO2 o 3,6 gigatun. To představuje 20% nárůst oproti současné hladině a je to víc, než činí roční emise USA. Tak masivní nárůst emisí oxidu uhličitého by nasměroval svět k nárůstu teploty o 5 až 6 stupňů Celsia, což by na planetě Zemi způsobilo katastrofální změnu globálního klimatu.
Pokud se tak stane, budou extrémní jevy počasí, s nimiž se dnes potýkáme, naprosto běžné. Abychom zamezili nejhorším dopadům změn klimatu, je nutné udržet nárůst globální teploty pod úrovní 2 °C, což je i cíl OSN.
Plány, které ohrožují naši budoucnost, spočívají v masivní těžbě uhlí v Austrálii, Číně, USA a v Indonésii, v rozvoji plánů na těžbu ropy z kanadských ropných písků, v Arktidě či Brazílii a v nové produkci zemního plynu v Kaspickém moři a v USA. Firmy jako Shell, BHP Billion, Peabody, Enbridge, Gazprom, Cairn Energy, Petrobras nebo BP z klimatických změn profitují.
Existují alternativy
Ecofys, konzultační společnost pro oblast čisté energie, která Greenpeace s vypracováním zprávy pomáhala, ukazuje, že máme 75% šanci klimatickému chaosu zabránit, pokud maximální hodnoty emisí brzy klesnou a objem vypuštěného CO2 ročně klesne o 5%.
Pokud zastavíme těchto 14 špinavých energetických projektů, a tím i novém emise oxidu uhličitého, ušetříme celou třetinu emisí, které je nutné snížit, chceme-li odvrátit hrozící klimatický šok.
Podívejte se na fotografie
Elektrárna Prunéřov - největší zdroj CO2 v ČR. Ve světě se spaluje příliš mnoho uhlí, ropy a plynu. To je důvod, proč můžeme již brzy překročit hranici, za níž se nám už nepodaří odvrátit katastrofální dopady změn klimatu.
pro zvětšení klikěte zde
Největší rozšiřování špinavé energie do roku 2020. Přesto průmysl tlačí na dokončení 14 obřích projektů založených na uhlí, ropě nebo zemním plynu, které tak v blízké době přidají dalších 20% k emisím, které již nyní způsobují klimatické změny.
©Ross Beckley/Image Focus Australia
Ohnivá stěna. Lidé trpí dopady klimatických změn již dnes. Svět se už nyní ohřál téměř o jeden stupeň Celsia.
Následky hurikánu Sandy. Klimatické změny již nyní enormně mění naše počasí. Lidé kvůli jejich důsledkům trpí a umírají. Zkáza je ohromná. Vlády slíbily, že budou brát změny klimatu v potaz. Místo toho ale ignorují varování vědců a tyto projekty povolují, nebo k nim dokonce i vybízejí.
©Liza Udilova
Jaroslavl, Rusko. Některé oblasti v Rusku jsou mimořádně chladné. Projevy počasí začínají být extrémní.
©tlr3automaton
Zasněžený Jeruzalém. V lednu 2013 se zahalil Jeruzalém sněhovou pokrývkou.
Povrchový uhelný důl v centrálním Mongolsku. Čína, kde je již nyní nevídaná úroveň smogu, má v plánu během několika následujících let navýšit svou produkci uhlí o 20 %. Úroveň CO2 se tak prudce vzroste.
Povrchový uhelný důl v australském Collinsville. Navzdory klimatickým změnám, které způsobují vážné vlny vedra, chce Austrálie zdvojnásobit vývoz uhlí.
Australské překladiště uhlí v přístavu Hay Point. Hlavním odbytištěm bude Čína a Indie, kde již nyní znečištěné ovzduší předčasně zabíjí stovky tisíc lidí.
Velký bariérový útes ze vzduchu. Vývozem uhlí může Austrálie zničit Velký bariérový útes, který je součástí světového přírodního dědictví.
Doly podél řeky Powder River ve Wyomingu. Spojené státy americké, druhý největší producent CO2, mají v plánu prudce navýšit vývoz uhlí do Asie, což povede ke zvýšenému uvolňování emisí i dopadům na zdraví tamních lidí.
Uhelný důl v centrálním Kalimantanu v Indonésii. Aby mohla Indonésie vytěžit víc uhlí, povolí zničení rozsáhlých oblastí divočiny v oblasti Kalimantan na ostrově Borneo.
Vrtná plošina Kulluk společnosti Shell při pohledu z ostrova Kodiak. V křehkém prostředí Arktidy může brzy začít ropná horečka. Velké společnosti, jako je Shell, chtějí využít ubývání mořského ledu, které způsobují klimatické změny, a vydrancovat tuto nádhernou a jedinečnou oblast.
Lední medvěd v Arktidě. Citlivá arktická divočina je kvůli rozvoji těžby ropy a plynu ve velkém ohrožení.
Ropné písky v Albertě. Kanada má v plánu ztrojnásobit produkci špinavé ropy z ropných písků a způsobit tak obrovský nárůst emisí CO2. Kvůli přístupu k ropě již byly zdevastovány rozsáhlé oblasti divočiny.
Ústí řeky v Pralese velkého medvěda. Kvůli otevírání nových trhů (zejména v Asii) je naplánována stavba více než 1 000 km dlouhého potrubí. To povede převážně divočinou, napříč Skalistými horami a skrz velkolepý Prales velkého medvěda na západním pobřeží Britské Kolumbie.
Bílý medvěd baribal v Pralese velkého medvěda. Tomuto křehkému kanadskému deštnému pralesu hrozí nebezpečí.
Delfíni v Brazílii. Brazílie plánuje povolit těžbu ropy těsně u svého pobřeží, která bude ohrožovat delfíny, velryby a další živočišné druhy.
Elektrárna Xuanwei v Číně. Smutnou ironií je fakt, že ve skutečnosti nepotřebujeme spalovat uhlí, ropu ani plyn. Nepotřebujeme víc špinavých zdrojů, aby ekonomiky našich států běžely hladce.
Elektrárna Dafeng v Číně. Čistá a bezpečná energie z obnovitelných zdrojů v kombinaci s jejím účinnějším využíváním stačí k pokrytí našich energetických potřeb na této planetě a účinnější využívání energie. Můžeme se vyhnout klimatickému chaosu, který by kvůli těmto 14 projektům na uhlí, ropu a zemní plyn vznikl.
Nová zpráva Greenpeace, Point of No Return, ukazuje, že projekty, jako jsou tyto, jsou cestou ke klimatickému choasu.
Zpráva: "Point of No Return"
Zpráva Point of No Return odhaluje pokrytectví světových vlád. Ty na jednu stranu slíbily, že udrží nárůst globální teploty pod 2°C. Ale zároveň propagují projekty, které povedou k nárůstu globální teploty o více než 3,5 °C či 4 °C , a pravděpodobně dokonce 6 °C. Děsivá budoucnost...
Stáhněte si zprávu Point of No Return (v AJ) [PDF]