Každý rok je vykáceno asi 13 milionů hektarů lesů, což přibližně 20 procenty přispívá ke globálním emisím skleníkových plynů. Podle zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) má svět nakročeno k nárůstu globální teploty o více než 2 °C. Právě to je hodnota, kterou státy stanovily jako hraniční, pod níž dopady klimatických změn ještě nebudou zcela zničující. Je tedy naprosto klíčové podniknout celoplošné kroky předcházející globální klimatické krizi. Hlavním cílem tohoto summitu bylo podepsání tzv. Newyorské deklarace o pralesích, přelomového dokumentu, který je obecně považován za první oficiální deklaraci svého druhu. Její signatáři se v ní zavazují ke snížení tempa odlesňování nejméně na polovinu do roku 2020 a ke snaze o zastavení odlesňování do roku 2030.
Důležitým bodem je také obnova více než 150 milionů hektarů degradované krajiny a pralesních oblastí po celém světě do roku 2020 a následné zvýšení rychlosti obnovy, která by vyústila v dalších nejméně 200 milionů hektarů nových lesů do roku 2030. Kromě jiného deklarace zahrnuje také plán na posílení programu REDD+, který pomocí mechanismu finančních odměn státům a vlastníkům půdy, kteří chrání a vhodně obhospodařují své lesy, usiluje o zmírňování emisí skleníkových plynů pocházejících z odlesňování a degradace lesních oblastí. Podle podporovatelů této úmluvy by plné naplnění všech jejích bodů mohlo každý rok vést k úspoře 4,5 až 8,8 miliard tun uhlíku vypuštěného do ovzduší (což je asi tolik, kolik vyprodukuje veškerá automobilová doprava na planetě). Dokument podepsaly státy jako USA, Kanada a několik velkých evropských zemí, stejně jako mnoho tropických států, na jejichž území se nacházejí některé z nejdůležitějších lesních oblastí planety. Mezi obchodními společnostmi, které na dokumentu figurují, jsou například Nestlé, Kellogg’s, Asia Pulp and Paper, Cargill a další. Z nevládních organizací je to pak Světový fond na ochranu přírody (WWF), Rainforest Alliance a Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN).
Mezi signatáři však chybí někteří velcí hráči, jako například zcela klíčová Brazílie, na jejímž území se rozkládá většina Amazonského deštného pralesa, jeden z nejdůležitějších lesních ekosystémů na Zemi. Podle vlády prezidentky Dilmy Rousseff k brazilské spoluúčasti na úmluvě nedošlo, protože body deklarace se střetávají s národními zákony Brazílie, které se sice zaměřují na potírání nelegálního kácení pralesů, ale zároveň dovolují určitou míru „řízeného“ odlesňování. Je podivuhodné, že se tato země k deklaraci staví odmítavě, když právě Brazílie může jít ve zmírňování tempa odlesňování ostatním státům příkladem – dokázala ho snížit o téměř 80 % oproti minulému desetiletí. Doufejme tedy, že silný tlak veřejnosti i sousedních států, které deklaraci podepsaly, přinutí Brazílii změnit její postoj.
V rámci tohoto summitu OSN s nadšením přivítaly také oznámení o vzniku Závazku o palmovém oleji v Indonésii (Indonesia Palm Oil Pledge), který byl podepsán 24. září 2014 vedením společností Asian Agri, Cargill, Golden Agri-Resources, Wilmar, a také Indonéskou obchodní a průmyslovou komorou. Jedná se o dohodu mezi předními producenty palmového oleje zavazující je k tomu, že jejich dodavatelské řetězce budou trvale udržitelné a stejně tak výrobní metody, které povedou k celoplošné pozitivní změně v průmyslu. Tyto metody zahrnují aktivní účast vlády na reformách stávající politiky a také zákaz zemědělské produkce na půdách s vysokým obsahem skladovaného uhlíku (HCS, High Carbon Stock) či na rašeliništích.
Zdroje:
http://www.un.org/climatechange/summit/wp-content/uploads/sites/2/2014/07/Climate-Summit-Action-Areas_Forests.pdf
http://eyeonlatinamerica.wordpress.com/2014/09/25/un-declaration-forests-brazil/http://www.eleconomista.es/empresas-finanzas/noticias/6102566/09/14/Asia-Pulp-and-Paper-signs-New-York-Declaration-on-Forests-at-UN-Climate-Summit-to-help-tackle-climate-change.html#.Kku8bNcm6V3r17h