Předsedovi vlády lidé napříč profesemi také napsali, že se jeho tvrzení o tom, že „nikdo není proti prolomení limitů na velkolomu Bílina" nezakládá na skutečné situaci.
Otevřený dopis k rozhodnutí o limitech těžby hnědého uhlí
Vážený pane předsedo vlády, v návaznosti na Vaši pozici k otázce limitů těžby hnědého uhlí, kterou jste zveřejnil, a v souvislosti se zasedáním vlády v Ústeckém kraji cítíme povinnost informovat Vás o vážných problémech, které jste nezmínil.
Uvedl jste, že v případě povrchového lomu Bílina není s prolomením limitů problém, nikdo není proti a nikdo nepochybuje, že uhlí z tohoto velkolomu bude potřeba. V případě velkolomu ČSA jste řekl, že je situace nejasná.
Dle návrhu ministra průmyslu Jana Mládka se má po prolomení limitů těžba na Bílině přiblížit na pouhých 170 metrů k obci Braňany a 330 metrů k obci Mariánské Radčice. Limity těžby z roku 1991 však z důvodů ochrany proti hluku a prašnosti a nutnosti dodržet hygienické předpisy ve všech obydlených územích důsledně dodržují vzdálenost 500 metrů od obytné zástavby. Její zkrácení by mělo z hlediska ochrany zdraví a kvality života obyvatel silně negativní dopady, a navíc by se stalo riskantním precedentem. V případě kratší vzdálenosti než 500 metrů totiž podle dostupných hlukových a rozptylových studií není možné dodržet platné hygienické limity pro hluk a imise prachu ani při použití dodatečných protihlukových a protiprašných opatření. Posunutím hranice limitů a hrany dolu na 170, resp. 330 metrů k obytné zástavbě by vláda otevřela cestu k tomuto porušení platné legislaKomise pro životní prostředí AV ČR tivy. Obyvatelům obcí uvažovaný posun limitů vadí a nesouhlasí s ním (viz např. článek MF Dnes „Nechci rypadla za plotem“ ze dne 24. 9. 2015).
Prolomení limitů pouze na Bílině by způsobilo dle studie Univerzity Karlovy pro MPO zdravotní a další externí náklady vyčíslené na 10 miliard korun pouze na území ČR (a dalších 130 miliard korun na území ostatních členských zemí EU). Podle této studie dosahují externí náklady na tunu vytěženého uhlí až 890 Kč. V současnosti tyto náklady nesou především veřejné rozpočty, zdravotní pojišťovny a občané; firmy těžící a spalující hnědé uhlí se na jejich úhradě podílejí v zanedbatelném rozsahu. Férové zahrnutí externích nákladů do ceny uhlí (tzv. internalizace) by pak zvýšilo jeho cenu přibližně na dvojnásobek oproti nynějšímu stavu. Jako premiér byste měl dopady na zdraví a kvalitu života obyvatel, stejně jako uvedenou zátěž pro veřejné rozpočty, ve svém rozhodování zohlednit.
Spálení hnědého uhlí, které leží pod zemí za limity těžby, by způsobilo emise asi 1 350 milionů tun CO2. To by odpovídalo více než desetinásobku všech ročních emisí skleníkových plynů České republiky, která je už nyní jedním z největších producentů skleníkových plynů na obyvatele v rámci Evropské unie.
Ani jasná potřeba uhlí, které se nachází za limity velkolomu Bílina, není prokázána. Dle Státní energetické koncepce ČR, kterou Vaše vláda schválila, bude potřeba hnědého uhlí v roce 2040 o 73 procent nižší než dnes. Propočty dostupnosti této suroviny, které provedlo Ministerstvo průmyslu a obchodu, ukazují, že v roce 2040 bude i při úplném zachování limitů těžba vyšší než potřeba dle Optimalizovaného scénáře SEK.
Konstatování, že nikdo není proti prolomení limitů na velkolomu Bílina, neodpovídá skutečnosti. Petice severočeských lékařů a lékařek, stanoviska vědců a ústavů AV ČR, rozvojových, humanitárních a ekologických organizací s desítkami tisíc členů a podporovatelů, aktivity občanských iniciativ, ale hlavně vyjádření obyvatel Mariánských Radčic a Braňan jasně dokládají, že silné hlasy proti prolomení (zejména pak v konkrétní podobě nyní navrhované Ministerstvem průmyslu a obchodu) zde jsou. Stejně tak silné jsou i argumenty pro úplné zachování limitů.
Velmi nás znepokojuje, že – v rozporu se Státní energetickou koncepcí ČR, energetickými experty i tvrzeními ministra průmyslu – označujete zachování limitů a dlouhodobě plánované postupné ukončení těžby na velkolomu ČSA za nejasné. Uvádíte tak do nejistoty všechny zúčastněné, od obyvatel města Horní Jiřetín a osady Černice až po zaměstnance těžební společnosti.
Limity těžby byly stanoveny v roce 1991 po rigorózní odborné debatě jako slib místním lidem, že komunistická devastace jejich kraje končí. Podle důvodové zprávy byly limity stanoveny jako „nepřekročitelné hranice v území, za nimiž nesmí být těžbou přímo narušovány a likvidovány (...) sídelní struktura a infrastruktura zajišťující život v území“. Tato jejich funkce je dnes důležitá a nenahraditelná stejně jako před 24 lety. Limity těžby nebyly a nejsou žádným extrémním a nepromyšleným opatřením, ale kompromisním řešením, v jehož rámci může v severních Čechách pokračovat povrchová těžba hnědého uhlí až do roku 2052 (velkolom Vršany). Zpochybňovat tento kompromis znamená pohrávat si s důvěrou občanů, že stát (resp. vláda) je schopen a ochoten své slovo dodržet.
Vážený pane předsedo vlády, Vaše pozice k otázce limitů těžby je samozřejmě na Vašem uvážení a rozhodnutí vlády musí být pouze svobodným rozhodnutím ministrů a ministryň. Věříme však, že při tomto rozhodnutí zohledníte všechna rizika a dopady na veřejné zájmy a obyvatele dotčených obcí. Naopak pevně doufáme, že lobbing vlastníků těžebních firem, kteří se snaží prolomením limitů prosadit pokračování svého podnikání na úkor státu a jeho zájmu, oslyšíte.
S pozdravem
Za Komisi pro životní prostředí Akademie věd ČR MUDr. Radim Šrám, DrSc.
Za signatáře výzvy severočeských lékařů MUDr. Petr Končel a MUDr. Adrian Javorek
Za Zelený kruh Mgr. Marta Kotecká Misíková, ředitelka
Za Klimatickou koalici Mgr. Petra Honcová, koordinátorka
Za Hnutí DUHA RNDr. Jiří Koželouh, programový ředitel
Za Greenpeace ČR Jan Rovenský, vedoucí energetické kampaně
Za občanské sdružení Kořeny Litvínov Ing. Tereza Otcovská
Za Společnost pro trvale udržitelný život Ing. Jiří Dlouhý, předseda
Za občanskou iniciativu Limity jsme my Mgr. Petra Němcová
...
Za nutnost zachovat limity těžby se již dříve postavily desítky osobností kultury a českého veřejného života - například oscarový režisér Jan Svěrák, zpěvačka Marta Kubišová, herečka a předsedkyně Českého helsinského výboru Táňa Fisherová, herec a režisér Břetislav Rychlík, herec, dramatik a režisér Arnošt Goldflam, herec a překladatel Petr Vacek, mim Boris Hybner, herečka Kristýna Boková, básník a písničkář Jiří Dědeček, malířka Sylva Prchlíková, herečka Simona Babčáková, sportovec Michal Trávníček, kavárník a inovátor Ondřej Kobza či dokumentaristka Apolena Rychlíková.
Tereza Otcovská z litvínovského spolku Kořeny, řekla:
„Návrh variant prolomení limitů na velkolomu Bílina obsahuje na metr přesné zaměření rozsahu budoucí těžby. Premiér Sobotka tedy nemůže tvrdit, že varianta je bez problémů, když znamená, že těžba bude probíhat pouhých 170 metrů od domů místních lidí. Současné vymezení limitů přitom respektuje odstup 500 metrů od obydlí, jakkoli i to je samo o sobě nedostatečné opatření pro dodržení hygienických norem pro hluk a prach.“
Jan Rovenský, šéf energetické kampaně Greenpeace ČR, řekl:
„Premiér by měl jednoznačně říci, že bude požadovat okamžité potvrzení platnosti limitů na velkolomu ČSA, jakékoli odklady jsou proti zájmu nejen místních lidí, ale i horníků. Prolomení limitů je v rozporu s cíli státní energetické koncepce. Uhlí za limity na dole ČSA podle studií ministerstva průmyslu a obchodu a podle Státní energetické koncepce nepotřebujeme.”
Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:
„Ani potřeba uhlí z velkolomu Bílina nebyla dostatečně prokázána. Státní energetická koncepce počítá se snížením spotřeby uhlí do roku 2040 o 73 procent. V tomto roce zároveň dle studie ministerstva průmyslu bude i při úplném zachování limitů těžba na vyšší úrovni než plánovaná spotřeba. Zachování limitů na Bílině bude motivovat k chytrým opatřením jako je zateplování domů nebo výroba domácí čisté energie z obnovitelných zdrojů. Naopak prolomení limitů by způsobilo miliardové škody, které převyšují výnosy.“
Taťana Fischerová, předsedkyně Českého helsinského výboru, řekla:
„Proti prolomení limitů vystupuji dlouhodobě a je jenom smutným konstatováním, že vláda podléhá lobby podnikatelů, kteří mají na prolomení zájem a nedodržuje slib, který jiná vláda před lety dala. Bohužel jsou tentokrát podporováni odbory, které jsou s podnikateli na jedné lodi. Je smutné, že tak jedna skupina obyvatel stojí proti druhé. Domovy lidí a příroda mají padnout kvůli zhodnocení majetku jedněch a zachování pracovních míst druhých. Až se budou bourat domovy jim a nebude co dýchat, pak přijdou na to, že peníze nejsou všechno. Tím spíš, že prolomení limitů není třeba."
MUDr. Radim Šrám, Dr.Sc., předseda Komise pro životní prostředí AV ČR, řekl:„Populace v oblasti těžby hnědého uhlí - muži i ženy - mají prokazatelně o dva roky kratší délku života než je v ČR a více trpí kardiovaskulárními onemocněními. Můžeme předpokládat, že v sedmdesátých a osmdesátých letech bylo indukováno poškození genomu, které je přenášeno na další generace. Prolomení limitů a tedy i nárůst znečištění by znamenaly, že se zdravotní stav poškozené populace se bude dále zhoršovat. Prolomení limitů na velkolomu Bílina může také poškodit léčebné prameny lázní Teplice.“RNDr. Jan Hollan, Ph.D. z Centra výzkumu globální změny AV ČR, řekl:„80 až 90 procent zásob fosilních paliv v Evropě - tedy i u nás - musí zůstat v zemi, pakliže nemají být podmínky pro život na Zemi zásadně poškozeny. Takže otevírat další zásoby uhlí je naprosto nemyslitelné.”MUDr. Adrian Javorek, signatář výzvy severočeských lékařů, řekl:„Prolomení limitů a pálení uhlí by způsobilo zdravotní komplikace lidem nejen v Česku, ale i okolních státech. Váhat u volby mezi tím, jestli astmatickými záchvaty bude zbytečně trpět navíc 3000, 1000 nebo 0 dětí, je pro mě jako pro lékaře nepochopitelné.“Kontakty:Jiří Koželouh, Hnutí DUHA, 723 559 495,
Jan Rovenský, Greenpeace ČR, 734 620 844,
Tereza Otcovská, o. s. Kořeny, 777 282 539,
MUDr. Radim Šrám, DrSc., Komise pro životní prostředí AV ČR, 241 062 596,
RNDr. Jan Hollan, Ph.D., Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i., 606 073 562,
MUDr. Adrian Javorek, signatář výzvy severočeských lékařů,
