Pralesy v Kongu budou chráněny. Shodlo se na tom šest afrických států

Novinka - 2 října, 2015
Šest afrických států souhlasilo s plánem na ochranu tropických pralesů v Konžské pánvi. Ta představuje jednu z pěti nejdůležitějších oblastí, která zatím patří k těm nejzachovalejším přírodním scenériím na Zemi

Konžská pánev se svou rozlohou 3,7 milionů kilometrů čtverečných hostí druhý největší deštný prales na Zemi hned po Amazonii. Největší část toho deštného pralesa o rozloze asi dvou milionů kilometrů čtverečných se nachází v Demokratické republice Kongo.

Pralesy v Konžské pánvi jsou svou plochou přibližně srovnatelné s velikostí Mexika. Rozloha České republiky je přibližně 25x menší.

Kvůli vypalování a těžbě se plocha tamních pralesů snižuje ročně o 5600 čtverečních kilometrů.

Dělníci připravují nelegálně vytěžené dřevo k transportu.

Greenpeace: Pralesy nemají rozhodně vyhráno


S ochranou pralesů souhlasili jak zástupci Demokratické republiky Kongo, tak představitelé Kamerunu, Gabonu, Rovníkové Guiney a Konžské republiky.

Zástupci Greenpeace, kteří působí ve středoafrickém regionu, však dodávají, že pralesy zatím rozhodně nemají vyhráno.

"Greenpeace tuto iniciativu vítá, ale každá dohoda musí být podpořena smysluplnou akcí. Tamní vlády musejí mít zkušenosti a dostatek kapacity k tomu, aby se tyto potřebné reformy mohly vůbec realizovat," uvedla za Greenpeace manažerka pralesní kampaně Irène Wabiwa Betoko.

"Zkušenosti nám říkají, že se takovéto dohody uzavírají mnohem snadněji, než se poté dodržují," doplnila.

Letecký pohled na pralesy v Konžské pánvi.

Norsko přispělo jako první


Vůbec prvním finančním dárcem, který se rozhodl podpořit tento unikátní projekt až 47 miliony dolary (1,1 miliardy Kč) ročně, se stalo Norsko. Potřebné peníze bude do ochrany konžských pralesů dodávat v období let 2016 až 2020.

Cílem projektů je zpomalit ilegální těžbu a vypalování pralesů. Konžský deštný prales je velmi významný pro svou velkou biologickou rozmanitost - našli bychom zde více než 600 druhů stromů a 10 000 druhů zvířat. Mezi jeho nejznámější obyvatele patří sloni, gorily, šimpanzi, okapi, leopardi a hroši.

Nezákonná těžba a vypalování lesů v Konžské pánvi je však na druhou stranu řemeslo, které je klíčové pro obživu milionů lidí.

Nezákonná těžba a vypalování lesů v Konžské pánvi je řemeslo, které je klíčové pro obživu milionů lidí.

Plán zvaný jako Centrální africká lesní iniciativa podpořily kromě Norska také Německo, Francie, Británie a Evropská unie. Poradcem projektu se stala Brazílie. Podílí se na něm také OSN a Světová banka.

Je to vůbec poprvé, co konžský region přilákal zájem tak silných a vlivných finančních skupin.

Hlavní cíle: Snížit množství emisí a chudoby


"Konžská demokratická republika sleduje dva hlavní cíle: snížit množství emisí, benefitovat z trvale udržitelného rozvoje a snížit míru chudoby," uvedl tamní ministr financí Henri Yav Mulang.

Po vypálení pralesů zůstane úrodná zemědělská půda.

K zachování pralesního porostu dosud paradoxně pomáhaly četné válečné konflikty. Se stabilizující se situací je ale vysoce pravděpodobné, že se tlak ze strany zemědělců a dřevozpracujících firem na konžské pralesy bude zvyšovat.

"Největším nepřítelem těchto pralesů je palmový olej," doplňuje Per Pharo, který vede norskou klimatickou kampaň.