Proč chránit v Česku velryby

Novinka - 25 září, 2014
„Cože? My platíme za velryby?“ - rozčiloval se onehdy Andrej Babiš, kvůli členství Česka v Mezinárodní velrybářské komisi (IWC). Instituci, která po kampani Greenpeace skoro před 30 lety zastavila vybíjení velryb a tyto tvory navzdory klice pro-velrybářských států v čele s Japonskem chrání dodnes. A to hlavně díky státům jako je Česko, které vždy stojí na straně velryb. To se potvrdilo se to i na letošním 65. jednání IWC.

Velryby mají tak trošku smůlu.  Přestože jsou tito úžasní a majestátní tvorové velmi populární, nemají na růžích ustláno. V nedávné minulosti je skoro vyhubily harpuny velrybářů, statisíce jich ročně zahynou jako nechtěný vedlejší úlovek rybářů, když se zamotají do sítí a udusí. Patrně nejvíce je však ohrožuje okyselování oceánů kvůli nadměrné produkci oxidu uhličitého a s tím související změny klimatu.

Mnoho dobrých důvodů proč je chránit. A dobrý důvod, proč i vnitrozemský stát jako Česko má být členem nejen této, ale i jiných institucí a organizací, které rozhodují o osudu tzv. celosvětových volných svazků (Global commons), tedy oblastí, které nepatří pod jurisdikci jednotlivých národních států, ale o jejich osudu rozhoduje mezinárodní společenství. Spadá sem například 64 % oceánů.

Právě hlasy vnitrozemských států často pomáhají chránit oceány a moře efektivněji, než státy přímořské, které bohatství oceánů těží. Stalo se tak například při schvalování reformy Společné rybářské politiky EU, která má za cíl odvrátit kolaps evropských lovišť a rybářství jako takového. I na jednáních IWC je každý hlas ze skupiny proti-velrybářských států, kam vždy patřilo i Česko, důležitý, protože pro-velrybářské státy v čele s Japonskem využívá všechny prostředky, aby zabránily přijetí důležitých opatření, například tím, že sníží hlasovací kvorum nebo jednoduše „motivuje“ malé a obvykle na mezinárodním poli nevýznamné státy, aby ho následovaly při hlasováních.

 

ANO, je pravda, že ekonomický prospěch ze členství v Mezinárodní velrybářské komisi nemáme a velrybí párky se taky v Kosteleckých uzeninách jen tak nezačnou vařit. Ale občas by i politik Babišova ražení mohl protrhnout bublinu business modelu Agrofertu a pochopit, že něco si skutečně za peníze koupit nelze.  

O tom svědčí i vlastně i letošní průběh IWC, kdy Japonsko opět „nakupovalo“ hlasy pro podporu pro-velrybářské skupiny. Tentokrát v Africe a v jednu chvíli to pak vypadalo, že například o Novým Zélandem navržené rezoluci, reflektující rozhodnutí Mezinárodního soudního dvoru, který potvrdil nezákonnost japonského lovu velryb pro „vědecké“ účely, budou některé západoafrické státy z ničeho nic hlasovat negativně.  Následně skoro dvě stě tisíc lidí  - dobrovolně  - bombardovalo vůdce těchto států maily, aby při hlasování hájili velryby a ne japonské velrybáře.  Operativní „cyberakce“  měla úspěch a  rezoluce byla přijata. IWC tak výrazně zpřísnilo podmínky pro speciální (vědecké) povolenky k lovu velryb, pod jehož pláštíkem Japonsko dlouhodobě velryby lovilo a reflektovalo tak rozhodnutí Mezinárodního soudního dvoru v Haagu

IWC tak pro velryby dopadlo nakonec poměrně dobře, ale hned několik málo dní po jeho skončení začíná jiný summit, který bude mít na osud velryb daleko větší dopad. Jak již bylo napsáno v úvodu, emise CO2 a s tím spojené změny klimatu a okyselování oceánů jsou pro tyto nádherné živočichy ještě větší hrozba, než lov samotný. O tom debatovali lídři tento týden v New Yorku.