A to i přes hlasité volání po aktivnějším přístupu k řešení klimatických změn ze strany jejich vlastních pracovních skupin Rady, vědců a mnoha ministrů, kteří se schůzky zúčastnili. Navíc dohoda „Součinnost vedoucí k připravenosti a následné reakci na ropné znečištění moří v Arktidě“, která byla podepsána ministry zahraničí v Kiruně, nezahrnovala žádné konkrétní skutečné minimální standardy, které vlády musí dodržovat. Dále neobsahovala žádná opatření, která by ropné společnosti v případě ropného úniku učinila zodpovědnými za celkové náklady a škody.
Z předsálí schůzky Arktické rady v Kiruně komentuje dění Ruth Davis, odborná poradkyně mezinárodní kanceláře Greenpeace:
„Arktická rada je již dlouho dobře známá tím, že pověřuje špičkové vědce prošetřováním situace a pak ignoruje jejich závěry. Zde v Kiruně probíhaly dvě konference – jedna, která varovala před nebezpečími spojenými s klimatickými změnami a rychlou industrializací v tomto křehkém regionu. A druhá, které se účastnili ministři zahraničí, a která nevedla k prakticky žádným krokům vedoucím k vyřešení těchto problémů.
V průběhu jednání poukázaly důkazy vědců a původních obyvatel na devastující dopad, který má na Arktidu naše závislost na fosilních palivech. Přesto se zdá, že je Rada v područí zájmů průmyslu, který si přeje vytěžit víc ropy a plynu. Ať už to místní lidi, divočinu a budoucí zdraví planety stojí cokoli. Podobá se to situaci, kdy vám doktor ukazuje nádor ve vašich plicích, zatímco jeho šéf vám přitom nabízí další cigaretu.“
„Nedostatek jakékoli smysluplné akce Rady zcela kontrastuje s důraznými doporučeními jejích vlastních vědců, která jsou založena na zprávách o okyselování oceánů a dopadu klimatických změn na biodiverzitu. Na zprávách, jejichž vytvoření iniciovala přímo Rada, a které propojují zjištění s důkazy z první ruky od původních obyvatel Arktidy o změnách, kterých jsou svědky. Tyto zprávy dochází k závěru, že bez okamžité akce vedoucí ke snížení produkce skleníkových plynů a bez preventivního přístupu k industrializaci, je budoucnost Arktidy a lidí, kteří ji nazývají domovem, pochmurná.“
„I když je dobře, že Rada otevírá své dveře více hlasům tím, že přiznala status pozorovatele dalším zemím, jednu věc potřebujeme ze všeho nejvíc - orgán, který bude naslouchat těm, kteří jsou klimatickými změnami ovlivněni nejvíc, ne pouze bohatým a mocným, kteří nejvíce získají z hektického rozdělení Arktidy a z prodeje jejích částí. Je také nezbytně nutné, aby Arktická rada posílila účast původních obyvatel tím, že zajistí jejich naprostý, přednostní a informovaný souhlas ve všech rozhodnutích Rady.“
Greenpeace věří, že v průběhu následujících dvou let musí Arktická rada předložit konkrétní výsledky ochrany životního prostředí a lidí, kteří na něm závisí, a to tím, že:
- bude souhlasit s vývojem nových, závazných, obecných standardů, které se budou vztahovat na těžbu ropy a plynu mimo pobřeží, a to včetně zákazu těžby ropy v Arktidě, protože není možné dosáhnout toho, že bude únik ropy vyloučen preventivními opatřeními, ani toho, aby bylo možné následky úniku ropy odstranit.
- podnikne novou okamžitou akci vedoucí k redukci emisí skleníkových plynů v Arktických státech, včetně, ale nikoli výhradně, akcí vedoucích ke snížení emisí černého uhlíku.
- podnikne kroky vedoucí k vytvoření mořských rezervací, včetně podpory založení světové chráněné oblasti v centrálním Severním ledovém oceánu, v rámci vylepšeného plánu na ochranu arktické biodiverzity.
- otevřeně formuluje rizika hrozící v důsledku trvale neudržitelného průmyslového rybolovu.
- posílí účast původních obyvatel zajištěním jejich přednostního, naprostého, informovaného souhlasu ve všech rozhodováních Arktické rady a vyvine pracovní plán k zabezpečení transparentnosti a participace, který pomůže tyto výsledky zajistit.
Poznámky:
1. Jak se očekávalo, Rada schválila spolupráci na základě dohody „Součinnost vedoucí k připravenosti a následné reakci na ropné znečištění moří v Arktidě“, což je neuspokojivý, neúčinný dokument, který díky Greenpeace International unikl do médií již v únoru.
2. Rada zveřejnila své rozhodnutí stran 14 žadatelů o status pozorovatele. Otevřela své dveře 6 zemím: Číně, Indii, Japonsku, Jižní Koreji, Singapuru a Itálii. Přihláška Evropské unie zůstala nedořešena, dokud nebude vyřešen spor s Kanadou o obchod s některými produkty z mořských živočichů. Rada na neurčito odložila projednání přihlášek všech nevládních organizací, včetně Greenpeace.
3. Informace o Arktické radě naleznete zde.
4. Informace o kanadském předsednictví naleznete zde.