Zabiják pralesů? Palmový olej

Novinka - 20 ledna, 2016
Palmový olej najdeme ve více než polovině balených výrobků prodávaných v supermarketech. Přestože má pro Evropany nevhodný poměr nasycených a nenasycených mastných kyselin, poptávka po něm roste a palmy olejné jsou houfně pěstovány na místech, kde dříve vyrůstal tropický prales.

Plocha plantáží, na kterých dnes prosperují palmy olejné, každoročně roste. 

"Protože se palmový olej dá pěstovat pouze v tropickém pásmu, kde je příhodná teplota a vlhkost, prochází celou Jižní Amerikou, Afrikou a především jihovýchodní Asií obrovská vlna odlesňování," říká cestovatelka a environmentalistka Kateřina Holubová. 

20. ledna 2016 V pralese

Cestovatelka a ekoložka Kateřina Holubová přímo v centru dění - v pralese, kterému kvůli zemědělské i dřevozpracovatelské činnosti hrozí zánik.

"Palmové tuky a oleje obsahují přebytek omega 6 nenasycených a naopak nedostatek omega 3 kyselin. Kvůli stravě s nadbytekem palmového oleje může dojít k poruchám imunitního systému či kornatění cév. Ohrožené jsou hlavně děti," doplňuje Kateřina. 

Životní prostředí trpí 

Palmový olej má neblahý vliv nejen na lidské tělo, ale také na životní prostředí.

Kvůli kácení tropických lesů z planety mizí jedinečné ekosystémy, vzácné druhy živočichů a rostlin.

"Poškozována je struktura půdy, jsou spotřebovávány zdroje podzemních vod, které jsou dále znečišťovány hnojivy, pesticidy a herbicidy," ví Kateřina Holubová z vlastní zkušenosti.

Indonésii, ve které dochází snad k nejviditelnějším projevům dopadů pěstování monokultur palmy olejné, již několikrát navštívila.

"Je to zdrcující pohled"

"Mohutné požáry zachvacují jihovýchodní Asii každoročně. Je opravdu zdrcující vidět rozsáhlé a na vlas stejné palmové plantáže, které vyrůstají z vysušené a tiché země sahající až kam oko dohlédne," upřesňuje s tím, že ještě nedávno přitom na mnohých místech vyrůstal bohatý deštný prales plný života a nepřeberného množství živočichů.  

Přeměna krajiny na plantáže palmy olejné často probíhá v několika krocích.

20. ledna 2016 Vypalování pralesů

A je hotovo. Místo deštného pralesa, který dříve obýval bezpočet nejrůznějších živočichů, vyrůstají palmy olejné.

"Nejdříve bývají vytěženy cenné stromy. To, co po pralese zbylo, je srovnáno se zemí těžkou technikou, nebo vypálením," dodává Kateřina Holubová s tím, že jde sice o nelegální operaci, ale "zato efektivní a bohužel stále široce používanou".

Plantáže se v Indonésii zakládají mimo jiné i na  rašeliništích, které jsou pro tyto účely vysušovány pomocí odvodňovacích kanálů.

"A suchá rašelina mimo jiné skvěle hoří. To je také jedním z důvodů každoročně se opakujících rozsáhlých požárů. Ty na konci minulého roku byly dokonce označeny za největší ekologickou katastrofu 21. století," dokončuje cestovatelka.  

Výhled do budoucna? Opatrně optimistický

"Díky úsilí Greenpeace a celé řady dalších neziskových organizací podporovaných statisíci lidí mnoho velkých korporací přijalo politiku nulového odlesňování a a také indonéská vláda se zavázala ke konkrétním krokům, které by měly vypalování a ničení pralesů jednou provždy zastavit," poznamenává Kateřina Holubová.  

Na druhou stranu je podle ní ale nutné zajistit, aby tyto sliby a závazky byly splněny.

"A to je, i kvůli všudypřítomné korupci a nedokonalým indonéským zákonům, velmi nelehký úkol," dokončuje.

Autor: adr