Po 20 dnech konečně opouštějí kodaňské vězení Vestre Fængsel
„Čtveřice z červeného koberce“ z Nizozemska, Norska, Španělska a Švýcarska byla zatčena za pokojný protest na začátku královského banketu pořádaného dánskou královnou Margrethe II. pro světové lídry účastnící se kodaňské klimatické konference. [1]
Mads Christensen, výkonný ředitel Greenpeace Nordic, jejich propuštění z vazby přivítal, avšak ostře kritizoval dánské úřady. „Naprosto zbytečné uvěznění těchto čtyř nenásilných aktivistů bylo jednoznačným trestem bez soudu. Jen to přineslo další „klimatickou nespravedlnost“ završující selhání světových lídrů, kteří se měli dohodnout na právně závazné dohodě o omezení emisí skleníkových plynů. Údajným „zločinem“ mělo být to, že se tato čtveřice pokusila připomenout světovým politikům naléhavost jednání, které by předešlo katastrofické klimatické změně. Délka jejich zadržení bez soudního přelíčení je naprosto nepřiměřená jednoduchému a nenásilnému protestu s legitimním cílem.“
Po zatčení čtveřice aktivistů se Greenpeace zaručilo – tak, jak to dělá v případech, kdy se dobrovolníci zapojí do nenásilných protestů –, že pokud budou propuštěni, vrátí se dobrovolně do Kodaně, aby stanuli před soudem. Aby usnadnilo policejní vyšetřování, nabízelo Greenpeace dánské policii plnou spolupráci a poskytlo veškeré informace o aktivitě. Požadavek Greenpeace, aby dánská policie upřesnila, jaké další informace potřebuje v souvislosti s případem vědět, se setkal s dvoutýdenním mlčením.
Teprve v úterý 5. ledna konečně dánská policie požádala o jména dalších osob, které byly 17. prosince v „koloně aut“ Greenpeace. Včera tyto osoby dobrovolně poskytly své údaje, čímž odstranily poslední případný důvod k zadržování uvězněných.
Večer 17. prosince 2009 byli tři aktivisté vystupující jako „hlava státu Přírodního království“, jeho „choť“ a ochranka vpuštěni bezpečnostním koridorem na místo banketu pro hlavy států, který se konal bezprostředně před rozhodujícím posledním dnem klimatického summitu v Kodani. „Hlava státu“ a jeho „choť“ rozvinuli transparent s nápisem „Politici mluví – lídři konají“. Čtvrtý aktivista, který se akce ani nezúčastnil, byl zatčen později.
Protest byl na hony vzdálen sofistikované operaci a nikoho neohrožoval. Spoléhal se pouze na jednoduché a snadno dostupné materiály a měl prvky frašky. Například logo Greenpeace na čelních sklech vozidel, která si Greenpeace najalo pro příjezd na banket, bylo v jednom případě upevněno jen párem ponožek; jedno z aut Greenpeace kolony bylo označeno číslem „007“ – odkaz na Jamese Bonda; modré „policejní“ majáčky na střeše dalšího vozidla byly zakoupeny za 50 dánských korun (6,70 €) po internetu.
Světoví politici nevyslyšeli výzvu Greenpeace. Kodaňská klimatická konference skončila neúspěchem. Jediné, co bylo přijato – “Kodaňská shoda”, představuje jen prázdný dokument bez jakýchkoli závazků ke snižování emisí skleníkových plynů. Přestože byl summit považován za okamžik pro rozhodnou akci, světoví lídři nedokázali stanovit právně závazné cíle, aby se zabránilo oteplení Země o více než 2°C vůči úrovni před průmyslovou revolucí. Očekává se, že za touto rozhodující hranicí budou mít dopady globálního oteplení výrazný vliv na přežití a kvalitu života milionů lidí a nespočtu živočišných a rostlinných druhů.
Britský obhájce lidských práv Richard Harvey byl dotázán, zda je tato vazba v souladu s evropskými a mezinárodními normami. [2] Harvey prohlásil, že „dánské orgány musí považovat legitimní protest jako základní prvek demokratické diskuse a svobody projevu. Takto prodloužené předběžné zadržení se zdá být zjevným porušením klíčových článků mezinárodních dohod o lidských právech, podle nichž osoby čekající na soudní proces musí být propuštěny, pokud je soudu dána záruka, a mají právo na soud v přiměřené lhůtě”.
Situace v Dánsku je v ostrém kontrastu s podobnou situací ve Spojených státech, kde bylo v pondělí 4. ledna odsouzeno 11 aktivistů Greenpeace za protest v červenci 2009 na národním památníku Mount Rushmore. Vedle portrétu prezidenta Lincolna umístili transparent s obličejem prezidenta Obamy a textem “Amerika vzdává čest vůdcům, ne politikům. Zastavte globální oteplování”. [3]
Soud v Jižní Dakotě povolil aktivistům během soudního řízení návrat domů, a to včetně aktivisty s bydlištěm v Nizozemsku. V rozsudku soudce z Jižní Dakoty poznamenal, že vzal v potaz motivaci aktivistů a tradici nenásilných protestů ve Spojených státech. Tresty se pohybovaly v rozmezí od 50-100 hodin veřejných prací až po dva dny vězení.