Vyplývá to z nového zhodnocení scénářů případného úniku ropy z plošiny Prirazomnaja, kterou provedli ruští vědci společně s organizacemi Greenpeace a WWF Rusko.
„Shell tvrdí, že má na Aljašce špičkový havarijní systém, avšak podle odborníků osvědčená metoda, jak odstranit ropu z ledu, vůbec neexistuje. Závěry ruských vědců, které dnes zveřejňujeme, tvrdí to samé: Gazprom se v tak náročných podmínkách nedokáže s únikem ropy účinně vypořádat,“ řekl výkonný ředitel Greenpeace International Kumi Naidoo na dnešní tiskové konferenci v Moskvě.
Gazprom bez platného povolení
Vpředvečer zveřejnění studie navíc ruská pobočka Greenpeace zjistila, že havarijní plán Gazpromu pro případ úniku ropy v červenci vypršel. Pokud by tedy společnost podnikla jakékoli vrtné práce, byly by až do předložení a schválení nového plánu nelegální. Ruské ministerstvo pro mimořádné situace Greenpeace dopisem potvrdilo, že platnost plánu Gazpromu pro plošinu Prirazlomnaja schválený ministerstvem v roce 2007 minulý měsíc vypršel, jelikož uběhlo pět let od jeho předložení. V dopise mimo jiné stojí:
„V souladu s požadavky části 3 Přílohy 1 o tvorbě a povolení plánů na prevenci a eliminaci ropných havárií v Ruské federaci (schváleno z příkazu ruského ministerstva pro mimořádné záležitosti dne 28.12.2004, № 621), je doba platnosti plánu pět let.“
„Následně zaslalo v březnu ruské ministerstvo pro mimořádné záležitosti společnosti Gazprom Něfť Šelf dopis s upozorněním na nutnost zpracování plánu na zmírnění ropné havárie a následné předložení opraveného plánu příslušným federálním orgánům výkonné moci a ruskému ministerstvu pro mimořádné záležitosti k poslouzení a udělení souhlasu.“
Model ropné katastrofy
Na žádost organizací Greenpeace Rusko a WWF Rusko vytvořili odborníci z ruského centra Informatika Riska počítačové modely rizika pro různé scénáře úniku ropy na plošině Prirazlomnaja a určili celkovou oblast, která by mohla být havárií zasažena.
„Naše analýzy ukázaly, že v rámci kritérií daných objemem uniklé ropy bychom mohli často zaznamenat stav, kdy provozovatel nebude schopen uniklou ropu zadržet a napravit následky. Například pokud by došlo k ropné havárii v noci nebo za nepříznivých meteorologických podmínek,“ uvedl Valentin Žuravel, vedoucí projektu z centra Informatica Riska. „To by mohlo způsobit významné znečištění pobřeží Pečorského moře a chráněných oblastí.“
K výpočtu dráhy potenciální ropné skvrny a způsobu jejího šíření využili vědci speciální program, který bere v úvahu širokou škálu parametrů: objem uniklé ropy, hydrometeorologické podmínky během havárie (sílu a směr větru, výšku vln, stav ledu) a také opatření, která firma v takovém případě přijme. Maximální objem uniklé ropy byl kalkulován podle oficiálních předpisů: 1 500 tun pro vrty a 10 000 tun pro tanker.
Odborníci vyhodnotili desetitisíce možných scénářů a dospěli k závěru, že možná kontaminace by zasáhla oblast otevřeného moře o rozloze 140 000 km2 (což je víc než rozloha České republiky a Slovenska dohromady) a přes 3 000 km pobřeží. Ohrožená oblast zahrnuje i tři chráněné oblasti vzdálené 50-60 km od ropné plošiny Prirazlomnaja. Tyto oblasti jsou domovem mrožů a řady druhů ptáků. Gazprom ve svém havarijním plánu nepočítá s žádnými prostředky na záchranu živočichů.
„Neexistuje žádná technologie, která by ropu v případě úniku v Arktidě účinně odstranila. Kupříkladu seznam vybavení, které má provozovatel plošiny Prirazlomnaja k dispozici na vyčištění břehů, čítá 15 lopat, 15 kyblíků a jednu palici,“ uvedl Igor Čestin, ředitel WWF Rusko. „Jelikož nemáme technologii, která by garantovala omezení dopadů ropné havárie, neměli bychom o průmyslovém využívání arktického šelfu vůbec hovořit.“
Greenpeace vyzývá Gazprom a ruskou vládu, aby opustila své ropné projekty v arktickém šelfu a začala v zemi rozvíjet alternativní zdroje energie zaměřené na obnovitelné zdroje a energetickou účinnost.
Více informací o těžbě ropy v Rusku najdete na speciální stránce Černý led - ruská ropná katastrofa