O jaderné havárii v Japonsku s Janem Rovenským

Novinka - 15 března, 2011
V 06:10 japonského času došlo v reaktoru 2 elektrárny Fukušima I – Dai-či k výbuchu vodíku. Panují obavy, že výbuch roztrhl ochrannou obálku reaktoru (kontejnment), která má chránit reaktor před poškozením zvnějšku a v případě havárie má naopak zabránit rozšíření radioaktivního materiálu z aktivní zóny mimo elektrárnu. Tlak uvnitř kontejnmentu po výbuchu klesl ze tří na jednu atmosféru, což ukazuje na porušení jeho vzduchotěsnosti. Stále dochází k tavení paliva, hladina vody je podle posledních informací o dva metry níže, což znamená, že polovina palivových tyčí není ponořena. O tom, k čemu přesně dochází v Japonsku více v rozhovoru s Janem Rovenským, vedoucím energetické a klimatické kampaně Greenpeace ČR.

Ilustrační foto z roku 1999. Loď Greenpeace Arctic Sunrise u japonské jaderné elektrárny Fukušima I.

Co přesně se děje v Japonsku?

V úterý kolem šesté hodiny ranní došlo k požáru v horních podlažích 4. bloku, který dosud vážnějším problémům nečelil (reaktory 4., 5. a 6. bloku byly již před havárií odstaveny kvůli běžné inspekci). Mluvčí japonské vlády Edano oznámil, že došlo k uvolnění a výbuchu vodíku, poškození budovy bloku a silnému úniku radioaktivního materiálu do ovzduší. Zdrojem kontaminace nebyl odstavený reaktor, ale bazén s vyhořelým palivem, které se vzňalo. Zaměstnancům elektrárny trvalo přes dvě hodiny, než se jim podařilo oheň uhasit. Uvedený únik je paradoxně horší, než kdyby pocházel z reaktoru, protože vyhořelé palivo obsahuje izotopy s mnohem delším poločasem rozpadu než aktivní palivo, a představuje proto větší riziko z hlediska dlouhodobé kontaminace.

 

K jak velkému úniku radioaktivity došlo?

Pravděpodobně v důsledku popsaného úniku byly v úterý ráno v elektrárny Dai-či naměřeny vysoké hodnoty radiace.V blízkosti 4. bloku bylo hlášeno 100 - 400 mSv/h, mezi bloky 2 a 3 hodnoty  30mSv/h. Tajemník vlády Edano explicitně potvrdil, že se jedná o milisieverty, nikoli mikrosieverty. Tyto hodnoty představují bezprostřední hrozbu pro lidské zdraví a jsou stokrát vyšší, než byly naměřeny v předcházejících dnech. Uvedené hodnoty vystavují zaměstnance elektrárny, kteří nebyli evakuováni, akutnímu zdravotnímu riziku: dvouhodinová expozice 400 mSv/h vede ke vzniku nemoci z ozáření a dvanáctihodinová koncentrace je pro 50 % postižených smrtelná.

V průběhu dne naštěstí hodnoty záření naměřené v elektrárně progresivně klesaly, nicméně kdykoliv se mohou opět zvýšit vzhledem k tomu, že boj o obnovení kontroly nad elektrárnou dosud neskončil. S šířením uvolněného materiálu v atmosféře naopak rostla radiace v oblastech od elektrárny vzdálených. Hodnoty devětkrát přesahující přirozené pozadí byly naměřeny až v 250 km vzdálené Kanagawě, která leží velmi blízko od Tokia. Ve městě Utsunomiya, vzdáleném 140 km jihozápadně od místa havárie, byly naměřené hodnoty 33x překračující přirozené pozadí. Ve městě Sendai, 100 km severně, doporučily úřady vyhýbat se dešti, protože ten bude přenášet radioaktivní zamoření. Předpovídaný směr větru je jihovýchodní až východní, což znamená směrem k vnitrozemí, potenciálně na Tokio.

 

Dá se odhadnout, jak se situace vyvine? Může se zhoršit?

Situace na blocích 2 a 4 není pod kontrolou a stále bohužel existuje možnost mnohem většího úniku radioaktivity než dosud. Již v tuho chvíli jde přitom o druhou nejvážnější jadernou havárii v historii (po Černobylu).

Další vývoj lze předvídat jen obtížně – vějíř možných scénářů je poměrně široký. Z bazénu s vyhořelým palivem na bloku 4 bude radioaktivita unikat, dokud se neochladí. V důsledku výpadku dodávek elektřiny ze sítě a selhání záložních systémů je pravděpodobné, že ani jeden z bazénů s vyhořelým palivem není chlazen.

Obnovení chlazení vyhořelého paliva v bloku 4 nepochybně komplikuje vysoká radiace v místě havárie.

Na bloku 2, kde je poškozena ochranná obálka reaktoru (kontejnment) bude docházet k únikům radioaktivního materiálu do životního prostředí až do doby, než se podaří obnovit chlazení reaktorového jádra. I nadále zůstává ve hře nejhorší možný scénář spojený s úplným roztavením jádra reaktoru a jeho propálení ven z reaktorové nádoby. V takovém případě by došlo k mnohem větším únikům než dosud.

 

Co může Greenpeace říci o současném vývoji v Japonsku?

Nepřestáváme myslet na oběti této krize. Japonská katastrofa ukázala, že jaderné elektrárny nejsou nezranitelné, jak se nám jejich provozovatelé snaží po léta tvrdit, a k závažné havárii může dojít i v jedné z nejvyspělejších zemí světa, navíc proslulé precizností a spolehlivostí tamních obyvatel. Základní Murphyho zákon, že se pokazí i to, co se pokazit nemůže, ztrácí v kombinaci s jadernou technologií či některými odvětvími chemického průmyslu svojí trivialitu a stává se děsivým mementem.

Jaderná katastrofa, která v Japonsku pokračuje, navíc odvádí část potřebných zdrojů i pozornosti, které jsou nutné při záchranných pracích. Nyní je nutné navíc evakuovat přes sto tisíc lidí a situace země je zhoršována výpadky elektřiny, z velké části kvůli selhání jaderných zdrojů.

 

Jak závažný může být únik radioaktivity a zamoření?

Je jasné, že k ochraně obyvatel budou zapotřebí dlouhodobá měření. Není pravděpodobné, že by se lidé nemohli vrátit do svých domovů kvůli únikům, které se staly dosud. Nicméně informace z pravidelného radiačního monitoringu nebo jakýkoli druh průběžných údajů nejsou až na výjimky (např. on-line Geigerův počítač v Tokiu) dostupné, takže rozsah úniku není možné spolehlivě vyhodnotit. Spad spojený s požárem vyhořelého paliva v bloku 4 může každopádně zasáhnout i oblasti vzdálené stovky kilometrů.

 

Je možné tuto havárii v něčem srovnávat s Černobylem?

Co se týká uniklé radioaktivity, dopadu na zdraví a životní prostředí, je v této chvíli Fukušima 1 podstatně méně závažná než Černobyl. Avšak už jistě přesáhla havárii v Three Mile Island (1979), protože došlo k roztržení ochranné obálky reaktoru a neřízenému úniku radioaktivity do životního prostředí. Zatím je příliš brzy na to říct, zda celkový únik radioaktivity již přesáhl nehody ve Windscale a Three Mile Island, ale je to dost dobře možné. Rozsah evakuace a dalších opatření na ochranu obyvatelstva, který si katastrofa vyžádala, jasně přesahuje všechny dosavadní havárie, kromě Černobylu.

Jak už jsem říkal, situace se může nadále zhoršovat a nelze vyloučit ani rozsáhlý únik radioaktivity. I v tomto případě se dá předpokládat, že mrak se bude spíš koncentrovat na menších územích maximálně několika stovek kilometrů, než že by se dostal tisíce kilometrů přes celý kontinent, jako se tomu stalo v Černobylu.