Dne 29.6. 2005 byla v rámci programu
UNESCO vyhlášena biosférickou rezervací oblast zvaná „Cabo de Hornos“ v
Chile, přesněji v chilské Patagonii na jihu země. Nově vzniklá
biosférická rezervace má rozlohu 4,9 millionu hektarů a v současnosti
patří k největším přírodním rezervacím svého druhu na světě. Greenpeace
usilovalo o vyhlášení této oblasti chráněným územím již více než 20 let.
Cabo de Hornos není unikátní pouze svojí rozlohou, ale zejména
bohatstvím živočišných a rostlinných druhů, dokonce se dá směle
prohlásit, že svojí rozmanitostí patří k nejbohatším na světě.
Rezervaci tvoří rozsáhlé pobřežní lesy , které jsou domovem pro tisíce
ptáků, tulenů, tučňáků, u pobřeží lze zahlédnout i velryby, v lese pak
žijí desítky savců, ve vyšších polohách má svůj rajon jihoamerická puma
atd. Tato bohatá biodiverzita je zapříčiněna tím, že oblast se nachází
na relativně nejméně znečištěném místě planety. Zajímavé také je, že
tato jedinečná přírodní oblast se nachází v jinak drsné a vegetačně
chudé jihochilské části Patagonie.
Podle představitelů OSN, pod které program UNESCO spadá, se do budoucna
počítá s určitým turistickým zatížením oblasti, a to zejména formou
tzv.ekoturistiky. Tato k přírodě šetrná forma turistiky je bezesporu
chvályhodnou věcí, přináší poznání a místním lidem zajišťuje určité
množství pracovních míst, zároveň je však třeba dodržovat přísné kvóty
na roční počty turistů. Greenpeace se obává, aby nedošlo k překročení
těchto kvót a k nárůstu masového turismu, který by měl ve svých
důsledcích destruktivní dopady na celou oblast., a bude proto dění v
Cabo de Hornos nadále bedlivě sledovat.
Na zasedání výkonného výboru organizace UNESCO ve dnech 27. – 29.
června v Paříži bylo vyhlášeno také dalších 22 pralesních a lesních
biosférických rezervací nalézajících se v 17 státech světa. Mezi nimi
jsou následující pralesní a lesní území:
- Vídeňský les (Wienerwald), nacházející se na okraji Vídně.
Jedná se o významnou lesní plochu sloužící zejména k rekreaci a
oddechu. Hojně je také využívána jako modelová přírodní laboratoř
studenty přírodovědných oborů Vídeňské státní univerzity.
- Serra do Espinhaço v Brazílii, která se nalézá ve státě
Minas Gerais. Tato chráněná oblast se rozkládá v pohoří Espinhaço na
rozloze okolo 3 milionů ha a je tvořena převážně Atlantským deštným
pralesem.
- Biosférická rezervace Utwe v Mikronésii (Federace států
Mikronésie) v Tichém oceánu. Je vůbec první rezervací tohoto druhu
vyhlášenou na území Mikronésie. Její jádro je tvořeno tropickým deštným
lesem a mangrovy (ve vodě a v bažinách rostoucí stromy se zvýšeným
stropem kořenového systému).
- Biosférická rezervace El Chaco v Paraguayi tvořená zbytky
nepoškozeného tropického deštného lesa. Tato oblast je významná nejen
jako vzácný biotop, ale i jako místo života původních obyvatel na
pralesu zcela závislých.
- Chráněná oblast Bialowieza v Polsku. Jedná se o část
původně Bělověžského národního parku, rozkládajícího se na hranici
Polska a Běloruska. Bělověžský prales je jediným zachovalým zbytkem
původního evropského pralesa. Jeho unikum spočívá v tom, že je domovem
posledních evropských divokých zubrů.
- Přírodní rezervace Bundala na Srí Lance, ve které se
nachází unikátní původní lesní porost tohoto ve všech směrech
pozoruhodného ostrova. V drtivé míře je tvořen endemickými (tedy nikde
jinde se nevyskytujícími) stromy, například dubem indickým.
- Poslední vyhlášenou biosférickou rezervací, která do své
rozlohy zahrnuje lesy je Kristianstad Vattenrikke ve Švédsku. Tvoří
významný kulturně ekologický prostor, který je příkladem provázanosti
původního lesa severní Skandinávie s kulturně kultivovanou krajinou
kočovných Sámů (Laponců).
Greenpeace bude situaci v těchto rezervacích i nadále sledovat a bude
také působit na příslušné orgány místní správy aby dbali všech závazků
a nařízení, které se k existenci biosférických rezervací vztahují a
které agenda UNESCO ukládá.
•
Webové stránky UNESCO o biosférických rezervacích