Odešla Wangari Maathai – odvážná obhájkyně lidských práv, demokracie a životního prostředí

Novinka - 27 září, 2011
Greenpeace vyjadřuje zármutek nad smrtí profesorky Wangari Muta Maathai – nositelky Nobelovy ceny, která téměř čtyřicet let bojovala za životní prostředí, práva žen, ochranu lidských práv a nenásilí.

Wangari Maathai založila v Keni hnutí „Zelený pás“, aktivně vystupovala proti odlesňování, hájila sociální spravedlnost pro komunity závislé na lese. Na snímku při setkání s Greenpeace v roce 2005.

Wangari Muta Maathai se narodila 1. dubna 1940 v keňském Nyeri. Díky podpoře své rodiny mohla studovat na vysoké škole. Po studiích biologie v Keni, USA a Německu se vrátila do své země a v roce 1971 stala první ženou ve východní Africe, která získala doktorát a posléze i profesorský titul.

V roce 1977 založila významné hnutí „Zelený pás“, které podporuje zakládání lesních školek v celé Keni a pěstování místních druhů stromů s cílem zvýšit zalesněnou plochu a obnovit základní ekosystémy. Místní komunity a členové hnutí od té doby v Keni zasadili přes 45 milionů stromů.

Byla předsedkyní Národní rady žen v Keni, usilovala o demokratizaci keňské politiky a opakovaně žádala volby otevřené všem politickým stranám, konec korupce a konec politiky založené na etnických rozdílech.

Za své postoje, protesty a kvůli své práci byla profesorka Maathai i další lidé z hnutí Zeleného pásu tvrdým režimem prezidenta Daniela arap Moi po několik let opakovaně biti, vězněni, terorizováni a veřejně očerňováni. Avšak její odhodlání a odvaha vedly k tomu, že se z Wangari Maathai stala jedna z nejobdivovanějších a nejrespektovanějších žen v Keni.

V protestech však i nadále pokračovala a k dlouholetému boji za udržení či vytváření zalesněných ploch nebo např. zachování parku v centru Nairobi vedla i další aktivisty. Její přístup se řídil zásadou: Když se někde děje nespravedlnost a bezpráví, ať je to v oblasti životního prostředí či vůči ženám a běžným lidem ze strany politických činitelů, je třeba tomu zabránit.

V roce 2004 se stala se první africkou laureátkou Nobelovy ceny míru, kterou obdržela za svůj přínos k trvale udržitelnému rozvoji, demokracii a míru. Zemřela 25. září 2011 po vytrvalém boji s rakovinou.