Novinka - 9 listopadu, 2004
Velké protestní akce proti ukládání jaderného odpadu v německém Gorlebenu se účastní také koordinátorka energetické kampaně Greenpeace v České republice.
Dvacet aktivistů Greenpeace vylezlo na protest proti jaderné energii na
těžební věž bývalého dolu v německém Gorlebenu, který se má stát
úložištěm jaderného odpadu. Aktivisté rozvinuli transparent, který
poukazoval na nebezpečí uložení radioaktivního materiálu v této
lokalitě. Protestní akce se také účastní koordinátorka energetické
kampaně Greenpeace v České republice Hana Gabrielová.
Celkem sedmdesát účastníků protestu s černými stuhami na rukávech
současně připomnělo tragickou smrt jedenadvacetiletého aktivisty, který
zemřel při protestu proti transportu jaderného paliva na území Francie
o dva dny dříve.
Greenpeace se protestní akcí v Gorlebenu snaží poukázat na to, že
jaderná lobby nemá žádný ohled na přání a obavy veřejnosti ani ve
Francii, kde je pravidelně přepravován vysoce nebezpečný radioaktivní
materiál, ani v Německu, kde má být jaderné palivo uloženo v propustném
solném dole, ani v jiných zemích.
Dvanáct kontejnerů s jaderným palivem má být v Gorlebenu uloženo
nejprve v nadzemním úložišti po dobu čtyřiceti let. Greenpeace přitom
považuje toto úložiště za nevhodné a riskantní. Podle odborníka na
nukleární energii Greenpeace Německo Thomase Breuera je uložení
radioaktivního odpadu v tak nevhodných podmínkách stejným hazardem,
jako vybudování jaderné elektrárny v tektonických zónách.
Protestní akce se konají v Gorleben od roku 1977, kdy bylo oznámeno, že
tato lokalita byla vybrána jako místo pro vybudování trvalého úložiště
jaderného odpadu, aniž by došlo k dohodě s místním obyvateli a byla
provedena vědecká analýza celého projektu. Gorleben bylo vybráno z
politických důvodů, protože se v té době se nacházelo blízko hranic s
tehdejší NDR. Gorleben je zemědělský region, kde žije pouze málo lidí,
a proto politici a zástupci jaderného průmyslu věřili, že zde nevznikne
žádné opoziční hnutí vůči plánům na vybudování trvalého úložiště.
Při geologickém průzkumu oblasti Gorleben na počátku osmdesátých let
bylo zjištěno, že zde existuje pouze jedna geologická bariéra, která by
chránila jaderné úložiště. To, znamená, že Gorleben není vhodné a ani
bezpečné jako místo, protože pravidla jaderného průmyslu stanoví, že
při budování trvalého úložiště je nutné využívat „vícečetné bariéry“,
které tak bezpečně oddělí radioaktivní látky. Pokud budeme brát v
úvahu, že jaderný odpad je nutné chránit po sta tisíce let, je zcela
jistě nezodpovědné používat tak nevhodné místo jako je Gorleben.
První transport v roce 1995 se setkal s odporem desítek tisíc
aktivistů, kteří zablokovali transport jaderného odpadu na řadu hodin,
a stal se nejdražší policejní operací v německých dějinách. Transport
urazil poslední část cesty z města Dennenberg do Gorleben za 5 hodin a
doprovázelo ho 6 500 policistů, v to nepočítaje další policisty
střežící trať. Celá operace stála v přepočtu 40 milionů USD. Přestože v
posledních letech protesty proti transportům, které se nyní ze
strategických důvodů konají na jaře a na podzim, poněkud oslabily,
neztratily nikdy zcela na intenzitě.