Fukušima z médií téměř zmizela. Mohli bychom tedy nabýt falešného dojmu, že se situace v havarované jaderné elektrárně vyřešila a že se život v zasažených oblastech vrací do stavu, který panoval „před Fukušimou“. Realita je ovšem zcela jiná.
Jaká je současná situace přímo v elektrárně?
Čtyři jaderné reaktory v jaderné elektrárně Fukušima – Daiichi stále nejsou ve stabilním stavu a nadále dochází k úniku radioaktivních látek, které kontaminují oceán a znečišťují podzemní vody.
Kvůli stále vysoké úrovni radiace nemohou zaměstnanci elektrárny do reaktoru vstoupit a selhaly i snahy o prohlídku jeho vnitřku za pomoci endoskopu. I způsoby chlazení jsou zatím jen provizorní. Přímo v elektrárně je v současné době uloženo přes 100 000 tun vysoce radioaktivní vody, protože pokusy o její dekontaminaci narazily na velké obtíže. Současné odhady naznačují, že vyřazení fukušimských reaktorů z provozu bude trvat 40 let.
A co lidé?
Po havárii bylo z oblastí v okolí elektrárny evakuováno přes 150 000 lidí (někteří z míst vzdálených až 50 km od elektrárny). Dvacetikilometrová zóna zůstává i nadále nepřístupná a očekává se, že bude neobyvatelná po celá desetiletí.
Kenta Sato byl evakuován z města Iitate
Většina lidí, kteří byli evakuováni z jiných oblastí, se stejně kvůli obavám ze záření, nezaměstnanosti a strachu ze života ve „městě duchů“ nehodlá vracet. V kontaminovaných oblastech žijí stovky tisíc lidí, kterým hrozí dlouhodobé následky kvůli vysoké úrovni radiace. Ani rok po havárii nebyli ještě lidé přímo postižení havárií plně odškodněni, což jim komplikuje návrat k normálnímu životu.
Co vedlo k havárii?
Havárii v jaderné elektrárně Fukušima sice spustilo tragické zemětřesení a vlnou tsunami z 11. března 2011, ale nemalý podíl viny nesou také japonské úřady, které postavily obchodní zájmy nad bezpečí obyvatel. Vyplývá to z nové analýzy Poučení z Fukušimy, kterou Greenpeace zveřejnilo minulý týden v Tokiu.
Poučení z Fukušimy poukazuje na fakt, že k havárii v jaderné elektrárně Fukušima – Daiči vedlo také pochybení vlády, regulátorů i jaderného průmyslu, a nikoli pouze přírodní katastrofa. Důležitým závěrem je fakt, že k podobné katastrofě by mohlo na základě pochybení odpovědných institucí dojít v kterékoli jaderné elektrárně na světě.
Fukušima odhalila systémové nedostatky, které nesly na havárii svůj podíl. „Nehodu bylo možno předvídat a také předvídána byla, ale došlo k ní, neboť, jak se často stává, mnozí se snažili šetřit a zisk pro ně byl důležitější než lidé,“ říká Kazue Suzuki, z japonské pobočky Greenpeace.
Japonské úřady a provozovatel jaderné elektrárny Fukušima naprosto selhali ve svých prognózách ohledně nebezpečí vážné nehody. Skutečná rizika sice znali, avšak snažili se je zlehčovat a ignorovat. Obdobná bagatelizace a výroky typu „to je vysoce nepravděpodobné, a tak se tím není potřeba zabývat“ je přitom možno slyšet po celém světě. Stejně málo pravděpodobná byla i havárie ve Fukušimě.
Přestože je Japonsko z hlediska zvládání rozsáhlých katastrof považováno za jednu z nejlépe připravených zemí, realita závažné jaderné nehody se ukázala být mnohem horší, než na co byla země připravena. Havarijní ani evakuační plány byly nedostatečné a nedokázaly obyvatele ochránit.
Podrobnosti o současné situaci ve Fukušimě najdete zde.
Můžeme se cítit bezpečně?
Zkusíme-li narýsovat paralely mezi situací v Japonsku a jinde ve světě, včetně České republiky, vidíme jistou podobnost. Stovky miliónů lidí na celém světě žijí v blízkosti jaderných elektráren a jsou případnou havárií ohroženy. Greenpeace zveřejnilo interaktivní mapu světa, na které jsou znázorněny veškeré fungující reaktory (je jich přes 400) a množství lidí, kteří by museli být evakuováni při případné jaderné havárii.
Podívejte se, jestli vy sami či někteří z vašich známých žijete v ohrožené oblasti.
Poučíme se?
Největším poučením z havárie ve Fukušimě je fakt, že k obdobnému neštěstí může dojít kdekoliv na světě. Systémová pochybení, ke kterým došlo v Japonsku, se opakují všude tam, kde se jaderná energie využívá.
Pokud budou vlády a zodpovědné úřady i nadále ignorovat nebezpečí spojené s jadernými reaktory a budou pokračovat v bagatelizaci rizik, může k jaderné havárii s jejími závažnými důsledky dojít kdekoliv na světě. Žádný jaderný reaktor na světě není zcela bezpečný, hrajeme zde jen hru na pravděpodobnost. Jak velká pravděpodobnost havárie je pro nás přijatelná? Dokážeme ji odhadnout?
Jedinou spolehlivou cestou, jak se vyhnout jaderné havárii, je odstoupit od jaderné energie a nahradit ji energetickou účinností a výrobou energie z obnovitelných zdrojů. Takový krok navíc vytvoří celosvětově milióny pracovních míst, zvýší energetickou nezávislost, sníží emise skleníkových plynů a také zajistí, že lidé nebudou muset trpět radioaktivním spadem vzniklým při nehodě, jíž mohlo být zabráněno.