Hodní, zlí a oškliví na říjnovém klimatickém a energetickém summitu EU

Shrnutí klíčových faktů (nejen) pro novináře

Publikace - 21 října, 2014
Ve čtvrtek 23. 10. a v pátek 24. 10. se v Bruselu setkají vrcholní představitelé členských zemí EU, aby se domluvili na evropských cílech v ochraně klimatu a energetice do roku 2030.

Zatímco média věnují hodně pozornosti tomu, že polská vláda může jednání potenciálně zablokovat kvůli svému nesouhlasu s cílem pro snižování emisí skleníkových plynů (Evropské komise navrhuje snížení o 40 %), objevují se i náznaky, že Polsko je naopak připraveno přistoupit na kompromis. Cíle pro obnovitelné zdroje a pro energetickou účinnost nicméně nadále zůstávají předmětem konfliktu zejména mezi starými a novými členskými zeměmi. Česká republika v současnosti souhlasí s přijetím cíle pro snižování emisí, ale odmítá schválení závazných cílů pro zvýšení evropské energetické účinnosti a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů.

80 % evropských emisí oxidu uhličitého pochází z výroby energie. Greenpeace upozorňuje, že k postupnému odklonu od fosilních paliv k energetice postavené na čistých zdrojích je třeba koordinovaného evropského úsilí. Jen tak je možné překonat současný stav, kdy opatření přijímaná na úrovni jednotlivých členských zemí se vzájemně narušují a komplikují fungování evropského energetického trhu. Kombinace tří závazných, ambiciózních cílů pro klima a energetiku je ekonomicky i energeticky nejefektivnější cestou, jak snížit znečištění, podpořit průmyslové inovace, zaměstnanost a energetickou nezávislost domácností i celé Evropy.

Konec rozvoje obnovitelných zdrojů?

 Jak ukazuje graf, pokud by byl na summitu odsouhlasen cíl pro zvýšení podílu obnovitelných zdrojů ve výši 27 % v roce 2030, který navrhla Evropská komise, snížil by se meziroční nárůst podílu OZE v EU z 6,4 % ročně mezi lety  2010 - 2020 na pouhých 1,4 % ročně v období  2020 - 2030 (cíl navržený Evropskou komisí je ve skutečnosti méně ambiciózní než současný růst podílu OZE v energetickém mixu).

 

Obnovitelné zdroje představují nejen čistý a bezpečný zdroj energie, ale také zvyšují naši energetickou bezpečnost. Tento sektor vytvořil v EU přes jeden milión pracovních míst a podpořil tak technologické prvenství EU v této oblasti. [1]

 

Nová studie Fraunhoferova institutu ukázala, že nové ambiciózní cíle pro obnovitelné zdroje a energetickou účinnost by byly ekonomicky efektivnější, než cíle méně ambiciózní či žádné, mj. v důsledku snížení nestability investičního prostředí a snížením finančních nákladů. [2]

 

 

 

Nevyužitý potenciál energetické účinnosti - tajná zbraň EU

Ukrajinská krize rozpoutala debatu o energetické bezpečnosti EU.  Komentář Financial Times téma trefně glosuje: zateplování a další opatření zvyšující energetickou účinnost jsou naší „zatím nevyužitou tajnou zbraní EU proti Rusku“. [3]

Evropská komise spočetla, že pokud by cíl pro energetickou účinnost byl stanoven na 40 %, EU by v roce 2030 mohla snížit dovoz plynu o 40 % a dovoz ropy o 19 % ve srovnání s rokem 2010.

Pokud by cíl byl stanoven pouze na 30 %, dovoz ropy by se snížil pouze o 22 % a ropy o 16 %.

Dělení koláče – kdy evropských 20 % znamená českých 13 %

V české veřejné debatě občas dochází k matoucí záměně mezi společným evropským cílem a jeho rozdělením mezi členské státy (tzv. „effort sharing“). Čeští politici příležitostně argumentují, že Česká republika nemá dostatečný potenciál k zvýšení našeho podílu obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie na nyní diskutovaných 30 %.

Tento argument je nesprávný hned dvojnásobně. Za prvé, Česká republika tento potenciál ve skutečnosti má. [4] Především je ale prakticky jisté, že cíl stanovaný pro ČR by byl podstatně nižší, než dohodnutý cíl celoevropský. Příkladem budiž nyní platné cíle pro zvyšování podílu OZE do roku 2020: zatímco celoevropský cíl je stanoven na 20 %, pro Českou republiku z něj vyplývá závazek dostat se na pouhých 13 %. Naopak závazky 12 členských zemí společný cíl přesahují (v případě Švédska více než dvojnásobně). [5]

Rozdělená Evropa

Nedávné prohlášení zástupců států střední a východní Evropy (Česka, Slovenska, Maďarska, Polska, Rumunska a Bulharska) ukazuje, že tyto státy jsou ochotny přijmout dohodu, pouze pokud bude spojena s férovým rozdělením odpovědnosti za naplňování cílů a také s finančními nástroji, které jim pomohou s potřebnými investicemi v oblasti energetiky. Navzdory nedávným vyjádření polských politiků v médiích se naděje, že Polsko nakonec na dohodu přistoupí, postupně zvyšuje.

Německo, Dánsko, Řecko a Lucembursko podporují závazný cíl pro obnovitelné zdroje ve výši minimálně 30 %. Portugalsko a Švédsko dokonce navrhují tento cíl ve výši 40 %.

Cíl pro zvýšení energetické účinnosti ve výši minimálně 30 % podporuje Německo, Francie, Dánsko, Rakousko, Belgie, Portugalsko, Irsko, Řecko a Švédsko.

Česká vláda explicitně odmítá přijetí závazných cílů jak pro energetickou účinnost, tak pro obnovitelné zdroje.

Rozdělený průmysl

Velké energetické společnosti jako GDF Suez, RWE, EON či ČEZ bojují proti přijetí cíle pro obnovitelné zdroje, a některé i proti cíli pro energetickou účinnost. Poslední roky masivně investovaly do nových uhelných a plynových elektráren a zisk většiny z nich závisí na masivním dovozu fosilních paliv z Ruska a dalších geopoliticky citlivých regionů. [6] Rozvoj obnovitelných zdrojů v posledních letech způsobil výrazný pokles ceny tzv. silové elektřiny na trhu s elektřinou v celé EU, a tím snížil zisky těchto velkých společností. [7]

Naopak dvanáct velkých evropských firem, včetně Unilever, IKEA, Philips či chemičky DSM, přijetí ambiciózní evropské klimatické a energetické strategie veřejně podpořilo: vyzvaly evropské lídry, aby se dohodli na snížení emisí skleníkových plynů o alespoň 40 %, zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na 40 % a zvýšení energetické účinnosti na 40 %. [8, 9] I některé velké energetické firmy nedávno podpořily cíl 30 % pro podíl obnovitelných zdrojů. [11]

Co lze očekávat a jak tomu rozumět

Summit Rady EU 23. - 24. října se pravděpodobně rozhodne podpořit tři cíle pro rok 2030: snížení emisí skleníkových plynů o 40 % (oproti stavu v roce 1990), podíl obnovitelné energie ve výši 27 % či 30 %, a zvýšení energetické účinnosti o 30 %. Konkrétní výše a míra závaznosti těchto cílů bude pravděpodobně dojednána až během samotného jednání.

Plánovaná redukce emisí ve výši 40 % se přitom jen málo liší od jejich snížení ve výši 32 %, ke kterému by podle výpočtů Evropské komise [12] došlo bez jakýchkoliv nových aktivních opatření. Redukční cíl ve výši pouhých 40 % pro rok 2030 přitom výrazně ztěžuje dosažení dlouhodobého cíle EU snížit emise do roku 2050 o 80 až 95 %.

Snižování v EU ohrožuje současná nefunkčnost Systému obchodování s emisemi (ETS), který trpí řadou nedostatků. Mezi hlavní patří rozdávání miliónů emisních povolenek průmyslovým podnikům zdarma, což jednak vedlo k drastickému snížení ceny povolenky (v současnosti … euro proto původně předpokládaným … euro. Nízká cena povolenek pak prokazatelně snižuje motivaci průmyslu investovat do čistších technologií. V některých chudších evropských zemích jsou dokonce veřejné prostředky určené ke snižování emisí používány na podporu uhelných elektráren. [13] 

Dopadové studie Evropské komise ukazují, že ve scénáři, kdy existuje pouze jeden cíl – 40 % pro snížení emisí, dojde k navýšení podílu obnovitelných zdrojů na 27 % i bez stanovení cíle pro obnovitelné zdroje. To znamená, že cíl pro obnovitelné zdroje pouze na úrovni 27 % nepřinese další potřebný impulz pro rozvoj a investice do těchto technologií.

Co navrhuje Greenpeace

Greenpeace podporuje tři závazné cíle pro rok 2030: 55 % pro snižování emisí skleníkových plynů (oproti roku 1990), 45 % podíl obnovitelných zdrojů v energetickém mixu a zvýšení úspor spotřeby energií o 40 % (oproti roku 2005). 

Průzkum veřejného mínění Eurobarometr ukázal, že přijetí evropských cílů pro obnovitelné zdroje a energetickou účinnost mají masivní podporu veřejnosti, jak v celé Evropě, tak v České republice. [14]

 

Další vývoj

Po dohodě na klimaticko-energetických cílech pro rok 2030 se bude EU a její členské země v prosinci 2014 účastnit globální klimatické konference OSN v Limě.

Evropská komise v novém složení by měla připravit návrh nové evropské legislativy, která bude implementovat dohodnuté cíle. Na konci roku 2015 se bude v Paříži konat klimatický summit OSN, od kterého se očekává nová globální klimatická dohoda navazující na tzv. Kjótský protokol.

 

Poznámky pro editory: 

[1] Evropská komise, duben 2009: The impact of renewable energy policy on economic growth and employment in the European Union.

[2] Fraunhofer ISI, 2014: Sectoral RES and EE targets for 2030: a cost-effective option to achieve the EU's climate and energy objectives?

[3] Financial Times, 8 May 2014: New EU emissions targets put wind up green sector.

[4] Viz návrh trvale udržitelné energetické koncepce pro ČR Energetická [r]evoluce identifikuje na základě výpočtů první Pačesovy komise potenciál pro zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na 36,7 % - viz www.energetickarevoluce.cz..

[5] Eurostat, březen 2014: Share of renewables in energy consumption up to 14 % in 2012

[6] Joint Statement of the 21st Meeting of the Ministers of Environment of the Visegrad Group Countries, the Republic of Bulgaria and Romania.

[7] Liberum Capital, 30 října 2013: Flabbergasted – The Hinkley Point Contract.

[8] Greenpeace, říjen 2014: Tied down. Why Europe’s energy giants want to keep us hooked on imported fossil fuels.

[9] Greenpeace, únor 2014: Locked in the Past – Why Europe’s big energy companies fear change.

[10] ACTIAM, ASN Bank, Eneco Group, Heijmans, IKEA Group, Interface, Philips, SPAR Austria Group, Swarovski, Unilever, Zwitserleven, říjen 2014: EU 2030 Climate & Energy Declaration.

[11] DSM, říjen 2014: EU 2030 Declaration.

[12] Alstom, Bouygues, CEDEC, DNV GL, DuPont, EDPR, EnBW, EPIA, etc al, October 2014: Industry calls for a strong renewable energy target in the 2030 climate and energy package.

[13] Evropská komise, 2013: Trends to 2050. Reference Scenario 2013.

[14] CAN Europe, Greenpeace and WWF, září 2014: Stronger together – Investment support and solidarity mechanisms under the EU’s 2030 climate and energy framework.

[15] Eurobarometer, březen 2014: Special Eurobarometer on climate change.

 

Kontakt: 

Jan Rovenský, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR

Email: , mobil: 734 620 844

Aktuální zpravodajství a komentáře k dění na Summitu můžete sledovat v angličtině na Twitteru pobočky Greenpeace EU Unit: www.twitter.com/GreenpeaceEU

 

Greenpeace je nezávislá mezinárodní ekologická organizace působící ve více než 40 zemích světa již přes 40 let. Naším cílem je chránit životní prostředí a nenásilnými prostředky upozorňovat na jeho poškozování. Greenpeace nepřijímá finanční dary od vlád, Evropské unie, firem či politických stran, ani od nadací s nimi spojených.

medialni brifink - klima a energetika EU 2030 (CZ)