Limity těžby chrání 4 964 pracovních míst

Zachování limitů těžby uhlí na Mostecku by mělo na zaměstnanost v regionu pozitivní, nikoliv negativní vliv.

Tisková zpráva - 28 ledna, 2015
Společná tisková zpráva města Horní Jiřetín a Greenpeace ČR

Praha, 27. ledna 2015 – Rozšíření velkolomu ČSA a zbourání Černic, Horního Jiřetína a průmyslové zóny v Záluží by připravilo o práci 4.964 lidí, kteří zde pracují. V samotném velkolomu ČSA naopak v současné době pracuje méně než 600 lidí. Nadpoloviční většina z nich bude navíc v době ukončení těžby v roce 2022 v důchodovém věku, což negativní dopad uzavření dolu na zaměstnanost na Mostecku dále významně sníží. Všem ostatním propuštěným horníkům by měl pomoci stát pomocí velkorysého sociálního programu financovaného zvýšením poplatků z těžby uhlí o pouhé 1 %.

 

Vyplývá to z nových údajů o souvislostech těžby uhlí a zaměstnanosti na Mostecku zjištěných městem Horním Jiřetín v oficiálních materiálech těžební společnosti Severní energetická, a.s., a dat úřadu práce.

Je propuštění 600 horníků v průběhu 7 let celostátní sociální problém?

Společnost Severní energetická, a.s., která velkolom ČSA provozuje, měla podle své výroční zprávy v roce 2013 celkem 851 zaměstnanců (1).  Podle starších, podrobných dat publikovaných firmou v obchodním rejstříku (2) ovšem pracuje třetina jejích zaměstnanců v úpravně uhlí v Komořanech (3), zatímco na samotný důl jich připadají dvě třetiny. V současnosti tak těžba na velkolomu ČSA přímo zaměstnává pouhých 600 osob. To odpovídá 1,1 % obyvatel okresu Most v produktivním věku a dokonce jen 1,5 (promile) Ústeckého kraje v produktivním věku. Jednorázové propuštění všech zaměstnanců velkolomu ČSA by tak zvýšilo nezaměstnanost na Mostecku z 12,7 na 14,2 %.

Ve skutečnosti je ale úplná nezaměstnanost všech dosavadních pracovníků z ČSA velmi nepravděpodobná. Firma totiž nepropustí všechny své zaměstnance současně, ale postupně v průběhu až 7 let (2015 – 2022). Ještě důležitějším faktorem je ale věková struktura zaměstnanců. Podle oficiálních dat publikovaných firmou (4) bylo v roce 2011 celkem 501 zaměstnanců Severní energetické (tedy téměř 55 %) ve věku nad 50 let. V okamžiku ukončení těžby v roce 2022 tedy bude polovina zaměstnanců firmy v důchodovém či těsně předdůchodovém věku (s nárokem na odchod do předčasného důchodu) a řady nezaměstnaných tedy nerozšíří.

Dalším pozitivním faktorem je profesní struktura zaměstnanců. Nikdo z nich totiž není „klasický“ horník, ale jedná se o vykonavatele kvalifikovaných technických profesí, kterých je obecně na trhu práce nedostatek - mj. 162 řidičů techniky, 77 zámečníků a 67 techniků a mechaniků (2).

 

Zavřená chemička a zrušení 4 153 pracovních míst. Dřív, než si myslíte

Mnohem více zaměstnanců než povrchové doly na Litvínovsku zaměstnávají firmy v průmyslovém areálu Záluží u Mostu – zejména petrochemická skupina Unipetrol. Podle dostupných údajů má v uvedené průmyslové zóně práci 4 153 lidí (5). Podle plánů na prolomení limitů těžby prosazovaných Severní energetickou a hornickými odboráři by přitom těžba po roce 2050 celou zónu v Záluží zlikvidovala. Plán ministra Mládka na tzv. malé prolomení limitů by paradoxně rypadla k chemičce přivedl ještě dříve – přibližně za třicet let.

Zastánci těžby zpravidla argumentují, že jde o vzdálenou budoucnost. Ve skutečnosti se osudu petrochemického průmyslu v Záluží rozhoduje již dnes. V případě, že dojde k prolomení limitů, totiž nebudou mít vlastníci chemičky (polský PKN Orlen) žádnou motivaci investovat do rozvoje areálu určeného k likvidaci. V Evropě je v současnosti přebytek petrochemických kapacit a některé z nich budou v nejbližších letech uzavřeny. Je pravděpodobné a logické, že polský vlastník by jako první zavřel rafinerii, jejíž osud by byl prolomením limitů tak jako tak zpečetěn. Tisíce lidí, kteří v Záluží pracují, by tak nepřišli o práci v daleké budoucnosti, ale již v nejbližších letech.

Na území samotného Horního Jiřetína a Černic, které by v případě prolomení limitů velkolom ČSA spolkl během deseti let, je přitom dalších 811 pracovních míst (6).

 

Nové řešení: Hornická renta z dividend uhlobaronů

Limity těžby tedy chrání více pracovních míst, než by pomohlo udržet jejich prolomení. To však neznamená, že by propouštění zaměstnanců z velkolomu ČSA nepředstavovalo sociální problém. Město Horní Jiřetín i Greenpeace ČR chápou, že nejen ztráta domova, ale i ztráta zaměstnání je hluboce negativním zásahem do života.

Navrhují proto, aby stát zajistil účinná opatření na zlepšení situace zaměstnanců těžebního průmyslu, jejichž pracovní místa zaniknou. V případě mladších osob by se mělo jednat o posílení nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti (včetně rekvalifikací, podpory vzniku nových pracovních míst a živnostenského podnikání). V případě osob v předdůchodovém věku či zhoršeným zdravotním stavem by se pak jednalo o možnost předčasného odchodu do důchodu za zvýhodněných podmínek (plný důchod).

Financování těchto opatření by přitom bylo možné bez jakéhokoliv zvyšování zátěže veřejných rozpočtů oproti současnosti. Město Horní Jiřetín a Greenpeace navrhují, aby stát zvýšil těžební poplatky z těžby hnědého uhlí (tzv. úhrady z vydobytého nerostu) ze současných 1,5 % na 15 %. To by vedlo ke zvýšení příjmů státního rozpočtu o 2,86 miliardy Kč ročně. Pouhá osmina takto získané částky (tedy 358 miliónů korun ročně) by umožnila zajistit zlepšení sociální pomoci horníkům ohroženým nezaměstnaností v rozsahu přesahujícím veškeré dnešní mzdové náklady na zaměstnance Severní energetické, a.s., tedy 325 miliónů Kč v roce 2013 (7).

 

 

Kontakty:

  • Jan Rovenský, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR
    tel: 734 620 844, e-mail:
  • Vladimír Buřt, starosta Horního Jiřetína
    tel: 724 081 095, e-mail:
  • Šárka Pechová, tisková mluvčí Greenpeace ČR,

tel: 603 443 140, e-mail: ,

  •  

 

Poznámky pro editory:

(1)  Viz Výroční zprávu společnosti Severní energetická, a.s. za rok 2013, str. 16

(2)  Projekt rozdělení se založením nových společností, podle kterého bude společnost Mostecká uhelná, a.s., v právním postavení rozdělované společnosti, 2008

(3)  Komořanská úpravna přitom nezpracovává uhlí pouze z velkolomu ČSA (roční cca 3 milióny tun), ale i ze sousedního velkolomu Vršany (roční těžba 7 miliónů tun, dostatek zásob v rámci limitů těžby až do roku 2052). Uzavření velkolomu ČSA by tedy automaticky nevedlo k uzavření úpravny uhlí Komořany a propuštění všech jejích zaměstnanců, ale pouze k omezení jejího provozu.

(4)  Roční zpráva skupiny Czech Coal: Hospodaření a udržitelný rozvoj v roce 2011, str.

(5)  Vyjádření Úřadu práce ze dne 25.3.2013

(6)  Inforamační materiál města Horního Jiřetína z 9.3.2013

(7)  Viz Výroční zprávu společnosti Severní energetická, a.s. za rok 2013, str. 48