Dirty bankers: Jak HSBC financuje ničení pralesů pro palmový olej

Publikace - 17 ledna, 2017
Banka HSBC, která sídlí ve Velké Británii, je největším zdrojem finančních služeb pro palmoolejný průmysl. (1) HSBC má přitom detailní politiku udržitelnosti týkající se lesnictví a zemědělství (včetně samostatné sekce o palmovém oleji). (2) Tvrdí proto, že její opatření “zakazují financovat odlesňování. (3) Nové vyšetřování Greenpeace ale ukazuje, že mnoho společností, kterým HSBC půjčuje peníze, ničí pralesy.

HSBC podporuje ničení životního prostředí

Navzdory svému veřejnému závazku k udržitelnosti HSBC v posledních letech navázala nebo udržovala finanční vztahy (zahrnující poskytování nebo zprostředkování půjček) se společnostmi a skupinami provozujících palmoolejné koncese v Indonésii spojené s těmi nejvíce neudržitelnými aspekty produkce palmového oleje.

Od roku 2012 byla HSBC zapojena do zprostředkování půjček a dalších úvěrových služeb v celkové výši téměř 16,3 miliard a dluhopisů ve výši 2 miliard amerických dolarů šesti společnostem uvedeným ve zprávě Greenpeace nazvané Dirty Bankers. V některých případech jsou detaily příspěvků jednotlivých půjčovatelů (včetně HSBC) přístupné, mnoho smluv však tyto informace neuvádí.

Jak ukazují tyto případové studie, nejenže je politika HSBC neadekvátní, ale banka také poskytuje služby společnostem, které ji i tak porušují. Její pojítko s některými z nejhorších společností v sektoru kromě finančních rizik souvisejících s palmoolejným průmyslem vážně ohrožuje pověst HSBC.

Důkazy o tom, že tyto společnosti byly zodpovědné za nepřijatelné aktivity, jsou veřejně dostupné: byly předmětem stížností Kulatého stolu pro udržitelný palmový olej (RSPO) nebo vyloučení, byly citovány indonéskou vládou za nekontrolovatelné požáry (4) a/nebo byly předmětem četných kritických reportů sociálních a envrionmentálních neziskových organizací. Dokonce ty nejzákladnější kontrolní mechanismy těchto firem měly spustit poplach, což vyvolává otázku: porušuje celkově HSBC své politiky, nebo pouze nedokáže zavést dostatečné mechanismy při zhodnocování toho, zdali se její současní či budoucí zákazníci těmito politikami řídí?

Shrnutí případových studií

Excavators clear forest and build canals at a palm oil concession owned by PT. Andalan Sukses Makmur, a subsidiary of Bumitama Gunajaya Agro Group, net to Tanjung Puting National Park, Kumai District, Central Kalimantan, Indonesia, November 13, 2013. Photograph by Kemal Jufri/Greenpeace

Bumitama Agri Ltd.

HSBC pomohla zajistit dva úvěry firmě Bumitama (jednu v roce 2012 a jednu v roce 2013) v celkové výši 190 milionů dolarů.

Za posledních deset let Bumitama odlesnila a osázela palmou olejnou 160 000 hektarů na Sumatře a Kalimantanu, (5) zahrnujících tisíce hektarů deštných pralesů a rašelinišť.

Od roku 2012 neziskové organizace podaly na firmu Bumitama pět stížností k RSPO kvůli tomu, že společnost zničila domovy orangutanů, palmy zasadila nelegálně, operovala bez potřebných povolení a nevyplatila místní komunity, na jejichž půdě plantáže budovala.

V roce 2012 byla HSBC jednou ze dvou bank, které pomohly firmě Bumitama na singapurské burze. Ve svém prospektu (6) se Bumitama přiznala k "agresivnímu výsadbovému programu" a prohlásila, že má kontrolu nad zhruba 76 000 hektary - rozlohou větší než Singapur - které byly osázeny bez potřebných nároků na pozemky nebo povolení od indonéské vlády, což je v jasném rozporu s indonéskými zákony a předpisy týkajícími se plantáží.

Goodhope Asia Holdings Ltd.

HSBC byla součástí konsorcia, které v roce 2014 půjčilo Goodhope 400 milionů amerických dolarů.

Místní komunity a neziskové organizace podaly na firmu stížnosti k RSPO, které dokazují ničení pralesů a nezákonné zabírání půdy na ostrově Papua. Kromě pralesa a rašelinišť firma ničila i místní malé farmy pěstující ságové palmy poskytující základní obživu místním lidem. Goodhope využívala na svých koncesích vojenskou ochranku, která často násilím útočila na místní lidi.

IOI Group

HSBC byla v roce 2012 ve vedení bankovního projektu na vydání firemních dluhopisů ve výči 600 milionů dolarů.

IOI je třetí největší palmoolejná společnost. Vlastní 31 procent firmy Bumitama Agri Ltd. (7) Greenpeace poprvé upozornilo na odlesňování a vysoušení rašelinišť ze strany IOI v roce 2008. (8)

V roce 2010 skupina 11 neziskových organizací obvinila IOI z ničení rašelinišť a dalších cenných ekosystémů v oblasti Ketapang a z ilegálního kácení pralesa uvnitře koncese PT Berkat Nabati Sejahtera. V roce 2016 po dalších prohřešcích vůči certifikačnímu systému RSPO, byla firma IOI z udržitelné certifikace vyjmuta. (9) Několik desítek společností - včetně gigantů jako Unilever, Nestlé či Kellogg - přestalo od firmy palmový olej odebírat. (10)

Newly planted palm oil tree amid the destroyed peatland that has been burn in late 2015 at PT Bumi Sawit Sejahtera on April 16, 2016 in Natai Kuini village, Kendawangan subdistrict, Ketapang district, West Kalimantan province.

Noble Group

HSBC pomohla zařídit úvěr a financovala několik půjček pro Nobla Group. V letech 2013 až 2016 se suma vyšplhala na 3,9 miliardy amerických dolarů. Také vedla proces vydávání dluhopisů ve výši 400 milionů dolarů v roce 2014.

Noble zakoupila v letech 2010 a 2011 pozemky na ostrově Papua o rozloze  70,705 hektarů. Data ministerstva lesnictví ukazují, že v době, kdy společnost půdu koupila, byl na ní tropický deštný prales, ale v roce 2015 bylo již 15 tisíc hektarů přeměněno na palmové plantáže. (11) Místní lidé obviňují Noble z odlesňování a s ním spojené záplavy vesnic v říjnu 2014. (12) Masivní odlesňování pokračovalo až do roku 2016. (13)

POSCO Daewoo Corporation

HSBC pomohla zařídit šest půjček (pět v roce 2012, jednu v roce 2013) různým divizím firmy POSCO Daewoo. Z 2,4 miliard dolarů dala HSBC minimálně 269 milionů sama.

POSCO Daewoo je korejská nadnárodní společnost. Není členem RSPO, přesto vlastní plantáže na Papui. Téměř 20 tisíc hekterů pralesa zničila na svých koncesích od roku 2011. Čelí obvinění z praktik slash’n’burn (posekat a vypílit) a ze zabírání půdy bez adekvátních kompenzací místním lidem.

The Salim Group/Indofood

HSBC zařídila dvě půjčky ve výši 360 milionů dolarů v letech 2013 a 2014. Sama přispěla přinejmenším 40 miliony dolary. Také byla manažerem a vedoucím dvou vydávání firemních dluhopisů v letech 2012 a 2013. Suma byla stanovena na 800 milionů dolarů.

Salim Group je volné společenství firem pod vedením Antoniho Salima. Do konglomerátu patří i Indofood, jedna z největších zemědělských společností v Indonésii, které dosud nepřijala závazek k nulovému odlesňování. Je zdokumentováno, že masivně ničila lesy na Borneu. (14)

V roce 2013 upozornili lidé z neziskové organizace zabývající se ochranou orangutanů upozornila na ničení jejich přirozeného životního prostředí na pantážích na Borneu. (15) Nehráli video hnízda orangutanů, k němuž se blíží buldozery. Destrukce pralesů pokračovala a pracovníci organizace museli zachránit několik orangutanů včetně dvou mláďat. Dnes je celá oblast vykácená.

Indofood čelí také obvinění z porušování lidských práv včetně využívání dětské práce. (16) V září 2016 uznali auditoři RSPO, že firma porušuje mnoho zásad indonéského zákoníku práce, včetně nevyplácení minimální mzdy. (17)

Reakce společnosti

Když zástupci Greenpeace předali obvinění v této zprávě bance HSBC, ta odmítla hovořit o konkrétních zákaznících a uvedla, že “diskrétnost vůči klientovi nám zakazuje komentovat konkrétní vztahy” - je prý vázaná zákony na zachování tajemství klienta, a nemůže proto poskytnout detaily ohledně specifických zákazníků. [18] Prohlášení HSBC z října 2016 o klimatické změně uvádí, že “banka ukončila poskytování bankovních služeb některým klientům (jako jsou některé lesnické společnosti)” na základě svých standardů, tyto společnosti však nejmenuje.[19]

Vzhledem ke své spojitosti se společnostmi s dokázanými případy poškozování životního prostředí a lidských práv musí HSBC vysvětlit, jak hodlá přehodnotit své dosavadní politiky, aby byly v souladu se standardy “No Deforestation, No Peat, No Exploitation” (NDPE) (Žádné odlesňování, zachování rašelinišť, žádné vykořisťování), které se staly normou pro další sektory. HSBC musí být transparentní ohledně palmoolejných společností (a konglomerátů se zájmy v oblasti palmového oleje) ve své klientské základně, s těmito společnostmi spolupracovat a stanovit termín, do kterého musí veškeré své operace řídit podle zásady politiky NDPE.

Principy zodpovědného bankovnictví

Tato zpráva se zaměřuje na HSBC jako jednu z největších sponzorů palmoolejného sektoru, ale rozhodně se nejedná o jedinou banku spojenou s ničivými palmoolejnými společnostmi. Politiky a kroky jiných bank jsou rovněž problematické. Nedávný výzkum pro žebříček Forest 500 ukázal, že méně než pětina (18 %) ze 150 hodnocených finančních institucí má politiku na ochranu neporušených lesních celků, lesů s vysokou uhlíkovou hodnotou (High Carbon Stock forests) nebo přírodních lesů. [20]

Tam, kde banky poskytují půjčky nebo jiné úvěrové služby, vyvstává potenciál největšího vlivu na palmoolejné skupiny ještě před odsouhlasením poskytnutí nebo obnovení těchto finančních služeb. Banky, které tyto služby poskytují, by si měly osvojit klíčové principy:

  1. Odkrytí detailů ohledně všech financujících a finančních služeb poskytnutých palmoolejným společnostem nebo skupinám s palmoolejnými dceřinými společnostmi.
  2. Závazek k politice “Žádné odlesňování, zachování rašelinišť, žádné vykořisťování” (NDPE).
  3. Spolupráce se současnými zákazníky s cílem utvrdit se v tom, že v pevně stanoveném čase dodrží politiku firmy, a odmítnutí refinancování nebo obnovení jiných služeb, jakmile tak zákazníci neučiní.
  4. Odmítnutí finanční podpory nebo jiných služeb potenciálním zákazníkům, kteří nedodržují politiku NDPE.

Podobné kroky by měly přijmout za své i institucionální investoři, kteří mají příležitosti spolupracovat s investujícími společnostmi na jejich korporátní strategii a chování s cílem zhodnotit zamezení a management korporátního rizika. Měly by: 

  1. Zveřejňovat podrobnosti o veškerém kapitálu a pevných podílech ze zisku palmoolejných společností nebo skupin s palmoolejnými dceřinými palmovými společnostmi.
  2. Zavázat se k politice "Nulového odlesňování, zachování rašelinišť, nulového vykořisťování” pro nové investice.
  3. Spolupracovat se stávajícími portfoliovými společnostmi, aby bylo zajištěno, že jednají v souladu s touto politikou v pevně stanoveném časovém období.
  4. Rozvázat spolupráci se společnostmi, které nejsou schopné politiku dodržovat.

 

Poznámky:

[1] Souhrnná data nejsou k dispozici, ale nedávná studie 25 palmoolejných společností ukazuje, že HSBC patřila mezi subjekty poskytující jim nejvíce půjček mezi lety 2009 - 2013. Zdroj: Winarni and van Gelder (2014), p15.

[2] HSBC (2014a, 2014b)

[3] HSBC (2016c) p3

[4] MoEF (2015b)

[5] Bumitama Agri Ltd (2016a) p10

[6] Bumitama (2012)

[7] IOI Group (2015a) p254

[8] Greenpeace International (2008)

[9] RSPO (2016e)

[10] Burrows (2016)

[11] Noble Group (2015a)

[12] Suara Papua (2014)

[13] Suara Papua (2014)

[14] IndoAgri (2016) p19

[15] Centre for Orangutan Protection (2013)

[16] OPPUK, Rainforest Action Network and International Labor Relations Forum (2016)

[17] Accreditation Services International (2016)

[18] Letter to Greenpeace UK from HSBC, 11xx January 2017

[19] HSBC (2016c) p2

[20] Global Canopy Programme (2016b) p9