Občané a nevládní organizace požadují, aby se změnil způsob, jakým se vyjednává úmluva TTIP mezi Evropskou unií a USA, které se také někdy přezdívá smlouva století. Mezi požadavky Výzvy na transparentnost vyjednávání TTIP patří průběžné a včasné zveřejňování prozatímně dohodnutých částí textu úmluvy TTIP, neomezený přístup k textům úmluvy pro poslance Evropského parlamentu a veřejný slib české vlády, že nepřistoupí na text, který by jakkoli oslaboval práva občanů a sociální, spotřebitelské či environmentální standardy. Důležitým požadavkem je také bod, aby úmluvu TTIP dostal na stůl český parlament, neboť ve hře je i otázka projednání smlouvy v režimu výlučné pravomoci EU.
11. dubna 2016
Kurýr přebírá petiční archy pro premiéra Sobotku.
Výzvu za transparentní vyjednávání TTIP podepsalo 4675 lidí. Aktivitu podpořili i senátoři Václav Láska a Libor Michálek a senátorka Ivana Cabrnochová, kteří hodlají hlídat transparentnost vyjednávání TTIP i to, aby národní zákonodárné sbory nebyly obcházeny.
Senátor Václav Láska říká:
„Navzdory tomu, jak rozsáhlou působnost tato mezinárodní dohoda má, se o ní téměř nemluví, přestože je TTIP ministerstvem zahraničí označována za ekonomické NATO. Domnívám se, že pro opravdu kvalitní mezinárodní dohodu je potřeba veškerá sporná témata, kterých se dotýká, důkladně probrat s veřejností a dohlédnout na to, aby veřejnost vůbec měla k potřebným informacím přístup.“
Proces vyjednávání TTIP byl v minulosti kritizován i evropskou ombudsmankou Emily O´Reily a v jeho průběhu se odhaluje řada případů lobbingu nadnárodního byznysu v neprospěch standardů dosažených na poli bezpečnosti potravin, práv spotřebitelů či regulace nebezpečných chemikálií.
Jan Freidinger z Greenpeace říká:
“TTIP ve skutečnosti není tolik o volném obchodu, ale spíše o posílení vlivu nadnárodních korporací na úkor lidí a přírody. Je o tom, aby obchodní a korporátní zájmy byly prosazeny na úkor veřejných služeb, lidského zdraví a životního prostředí. Proto vyzýváme Spojené státy i Evropskou komisi, aby jednaly v zájmu svých obyvatel, ne korporací, a nevyjednávaly smlouvu tajně za našimi zády.”
Vyjednávání TTIP provázejí v Evropské unii i v USA kontroverze, neboť v zájmu hladkého obchodu a investic by měla zavést mnoho prvků nadřazujících zájmy byznysu zájmům veřejným. Jasným příkladem je návrh na zavedení speciálního arbitrážního tělesa pro žaloby firem na státy za překážky obchodu a investic nebo nevoleného orgánu regulatorní spolupráce, který by předjednával návrhy legislativy před volenými sbory. Tento soukromý právní systém je pak především advokáty a soudci považován za hrozbu demokratickým mechanismům.
Zastavení vyjednávání TTIP požaduje v rozsáhlé petiční akci přes 3,3 milionu Evropanů, před důsledky úmluvy varují spotřebitelská uskupení, environmentální organizace i ekonomové jako Joseph Stiglitz. V EU se šíří i iniciativy malých a středních podniků nebo stovek obcí (tzv. TTIP-free zóny).
Výzvu organizací Greenpeace a Iuridicum Remedium za transparentnost ve vyjednávání TTIP podpořily i tyto subjekty:
Alternativa 50+
Archeo Sever
Archetyp
Arnika
Asociace farmářských tržišť ČR
Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství
Dílna Eliáš
Ekumenická akademie
Fair Trade Česko
Hnutí DUHA
Konopa
Na Zemi
Semenec
Kontakty:
Jan Freidinger, Greenpeace, tel. 734 620 843, e-mail: 
Helena Svatošová, Iuridicum Remedium, tel. 776 890 170, e-mail: 