Zpráva obsahuje údaje o 622 podnicích, které nejvíce zamořují evropské ovzduší, mezi nimiž je i 25 českých firem (2). Mezi stovkou těch největších jich má ČR pět. Absolutně nejhůře byla hodnocena Elektrárna Prunéřov firmy ČEZ, která se v celoevropském měřítku umístila na 17. místě. Další elektrárna ČEZ v Počeradech figuruje na 30. místě, do první stovky se vešel ještě Chemopetrol v Litvínově (63.), ostravský ArcelorMittal (65.) a elektrárna Chodově u Sokolova (98).
Analýza jasně ukazuje, že velcí znečišťovatelé svou činností způsobují škody, jejichž odstranění stojí obrovské finanční prostředky. Podle EEA se náklady na odstranění škod, které průmyslové podniky svými emisemi způsobily v roce 2009, odhadují na nejméně 102–169 miliard euro. (4)
Mechanismus, který má alespoň částečně kompenzovat škody, které průmyslové podniky způsobují, představují poplatky za znečištění. Ty jsou v České republice zcela nedostatečné a pohybují se v řádu promile až jednotek procent ze skutečných nákladů na odstranění škod. I tyto poplatky se však nyní snaží zcela zrušit hospodářský výbor poslanecké sněmovny.
„Evropská agentura pro životní prostředí jasně vyčíslila, že odstranění škod způsobené emisemi z průmyslu stojí obrovské peníze. Znečišťovatelé na poplatcích odvádějí desetiny procent této částky a někteří poslanci se ve sněmovně právě v těchto dnech snaží zrušit i tyto, zcela nedostatečné, poplatky za znečištění,“ říká Jan Freidinger, vedoucí toxické kampaně Greenpeace ČR, a doplňuje: „To je nejen proti principu evropské ekologické politiky „znečišťovatel platí“, ale také proti zdravému rozumu a dokonce i proti slibům vládních stran o odpovědné politice. Odpuštění poplatků za znečištění by zvýhodnilo nezodpovědné firmy, které nejvíce poškozují naše zdraví a životní prostředí, na úkor slušných a zodpovědných firem.“
„Znečištění ovzduší dnes v Evropě z hlediska životního prostředí představuje největší riziko pro lidské zdraví a tato zpráva ukazuje, že velké průmyslové podniky svou činností podílejí na vzniku značných škod. Tyto tzv. externí náklady však nehradí jejich původci - znečišťující podniky, ale my všichni,“ uvedl MUDr. Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.
Poznámky pro editory:
(1) Viz přiložená tabulka: Přehled českých firem v pořadí podle nákladů
(2) Tato zpráva za rok 2009 vyčísluje finančně náklady na odstranění škod na zdraví a životním prostředí vypouštěnými vzdušnými kontaminanty z evropských průmyslových podniků dle údajů hlášených E-PRTR. K ocenění ztrát na zdraví a životním prostředí způsobených škodlivinami vypouštěnými průmyslovými podniky do ovzduší použila EEA metodiku vyvinutou v rámci rozsáhlého programu Čistý vzduch pro Evropu (CAFE – Clean Air for Europe). Ten došel k závěru, že v důsledku znečištění ovzduší každoročně předčasně umírá asi 370 tisíc lidí a každému obyvateli ČR zkracuje život v průměru asi o 10 měsíců. Zpráva ke stažení na stránkách EEA: http://www.eea.europa.eu/publications/cost-of-air-pollution
(3) Podle EEA sice přispívají země jako Německo, Polsko, Velká Británie, Francie a Itálie, které mají mnoho velkých podniků, nejvíce k celkovým nákladům na odstranění škod. Nicméně když se náklady na odstranění škod porovnají s celkovými výkony jednotlivých národních ekonomik, pořadí zemí se výrazně změní. Emise z mnoha zemí východní Evropy (Bulharsko, Rumunsko, Estonsko a Česká republika) jsou potom daleko významnější, pokud jde o jejich náklady na odstranění škod.
(4) Externalita (negativní) je označení stavu, kdy subjekt provádějící určitou ekonomickou činnost nenese všechny její náklady, neboť jejich určitou část přesouvá na jiné subjekty bez jejich souhlasu. Náklady, které jsou přesunuty na jiný subjekt, se označují jako externí náklady.
Znehodnocování životního prostředí je příkladem negativní externality. Např. vypouštění škodlivých látek do ovzduší, které způsobí mnoha lidem zdravotní újmy a přivodí jim s tím související náklady, výlohy (pracovní neschopnost, nákup léků apod.). Pro vypočítání externích nákladů za znečištění ovzduší je škodlivý účinek jednotlivých polutantů na lidské zdraví a životní prostředí vyjádřen metricky (v peněžním ocenění). Peněžní ocenění bylo vyvinuto ve spolupráci napříč řadou vědeckých a ekonomických oborů, které propojily dosažené poznání v této oblasti tak, aby umožnilo externí náklady vyjádřit peněžně.
Porovnání skutečné ceny znečištění ovzduší a poplatků za znečištění, které průmyslové podniky v ČR platili za rok 2009
Provozovna
|
Lokalita
|
Provozovatel
|
Celkové náklady (mil) Kč)1
|
Výše polatků v ČR (mil. Kč)3
|
% z odhadnutých nákladů dle EEA
|
|
|
|
Low 'VOLY'2
|
High 'VSL'2
|
Low 'VOLY'
|
High 'VSL'
|
Teplárna Komořany
|
Most
|
United Energy právní nástupce, a.s.
|
1775
|
3 475
|
5,15
|
0,29
|
0,148
|
Elektrárna Kladno
|
Kladno
|
Alpiq Generation (CZ) s.r.o.
|
2 132
|
3 573
|
4,44
|
0,21
|
0,124
|
Rafinérie Litvínov
|
Litvínov
|
ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s.
|
1 633
|
3 892
|
6,86
|
0,42
|
0,176
|
Elektrárny Prunéřov
|
Kadaň
|
ČEZ, a.s
|
13 619
|
23 885
|
31,36
|
0,23
|
0,131
|
Elektrárna Počerady
|
Počerady
|
ČEZ, a.s
|
9 368
|
15 737
|
19,03
|
0,2
|
0,121
|
Elektrárna Mělník
|
Horní Počaply
|
ČEZ, a.s
|
4 373
|
6 908
|
8,15
|
0,19
|
0,118
|
Elektrárny Tušimice
|
Kadaň
|
ČEZ, a.s
|
4 342
|
7 248
|
8,69
|
0,2
|
0,120
|
Elektrárna Ledvice
|
Bílina
|
ČEZ, a.s
|
4 307
|
8 512
|
12,84
|
0,3
|
0,151
|
Elektrárna Tisová
|
Sokolov
|
ČEZ, a.s
|
2 817
|
4 809
|
6,05
|
0,21
|
0,126
|
Elektrárna Dětmarovice
|
Dětmarovice
|
ČEZ, a.s
|
2 163
|
3 267
|
3,18
|
0,15
|
0,097
|
Elektrárna Hodonín
|
Hodonín
|
ČEZ, a.s
|
992
|
1 762
|
2,47
|
0,25
|
0,140
|
Elektrárna Poříčí
|
Trutnov
|
ČEZ, a.s
|
910
|
1 495
|
1,76
|
0,19
|
0,118
|
Elektrárna Třebovice
|
Ostrava
|
Dalkia Česká republika, a.s.
|
2 300
|
4 596
|
6,96
|
0,3
|
0,151
|
Teplárna Trmice
|
Trmice
|
Dalkia Ústí nad Labem, a.s.
|
1 231
|
2 190
|
2,83
|
0,23
|
0,129
|
Sokolovská uhelná,právní nástupce,a.s.-zpracovatelská část
|
Chodov U Karlových Varů
|
Elektrárna Chvaletice a.s.
|
4 840
|
7 004
|
6,38
|
0,13
|
0,091
|
Elektrárna Chvaletice
|
Chvaletice
|
Elektrárna Chvaletice a.s.
|
3 772
|
6 007
|
6,82
|
0,18
|
0,114
|
Elektrárna Opatovice
|
Opatovice Nad Labem
|
Elektrárny Opatovice, a.s.
|
3 134
|
5 215
|
6,42
|
0,2
|
0,123
|
Provozy Teplárny a Tepelná energetika
|
Třinec
|
ENERGETIKA TŘINEC
|
1 856
|
2 556
|
2,22
|
0,12
|
0,087
|
Elektrárna Mělník I - EMĚ I
|
Horní Počaply
|
Energotrans a.s.
|
2 374
|
3 653
|
3,86
|
0,16
|
0,106
|
ArcelorMittal Ostrava a.s.
|
Ostrava
|
Mittal Steel Ostrava a.s.
|
6 266
|
9 967
|
10,51
|
0,17
|
0,105
|
Celulozka
|
Štětí
|
Mondi Packaging Paper Štětí a.s.
|
974
|
1 286
|
0,81
|
0,08
|
0,063
|
Teplárna ELÚ III
|
Plzeň
|
Plzeňská energetika a.s.
|
1 463
|
3 255
|
5,46
|
0,37
|
0,168
|
Centrální zdroj tepla
|
Plzeň
|
Plzeňská teplárenská, a.s.
|
1 504
|
2 862
|
4,09
|
0,27
|
0,143
|
Třinecké Železárny, A.S. - Provoz Třinec
|
Třinec
|
TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s.
|
3 139
|
4 731
|
4,8
|
0,15
|
0,101
|
Chemopetrol
|
Litvínov
|
UNIPETROL RPA, s.r.o.
|
6 441
|
10910
|
12,34
|
0,19
|
0,113
|
celkem
|
|
|
87 667
|
148 795
|
183,46
|
00,21
|
0,17
|
z toho ČEZ celkem
|
|
|
42 889
|
73 622
|
93,53
|
0,214
|
0,125
|
1) Výše škod byla přepočítána z EUR na Kč podle průměrného ročního kursu ČNB za rok 2010, tedy 1 : 25,165
2) VOLY (Value of a life year) a VSL (Value of statistical life) jsou dvě nejvíce uznávané metody pro ohodnocení ztát na životech. Metodika použitá v této studii je v souladu s metodikou použitou v předchozích studiích programu CAFE. Metody byly vypracovány společně řadou subjektů spolupracujících na programu CAFE a je součástí referenčních dokumentů (BREF) pro nejlepší dostupné technologie (BAT)
3) Výše poplatků za znečištění ovzduší, které podniky platí podle zákona č. 86/2002 Sb. Částky jsou pouze indikativní, protože o konečné výši poplatků za znečišťování ovzduší rozhoduje příslušný krajský úřad. Zde jsou vypočteny poplatky pro stejné látky (Nox, SOx, NH3, NMVPC, PM10 CO2), za jejichž vypouštění vypočítala náklady studie EEA.
Kontakty:
Jan Freidinger, vedoucí toxické kampaně Greenpeace ČR e-mail: , tel.: 734 620 843
Lucie Jakešová, tisková mluvčí Greenpeace ČRe-mail: , tel.: 603 443 140
Miroslav Šuta, Centrum pro životní prostředí a zdraví, tel.: 608 775 754
Odhalení nákladů na odstranění škod ze znečišťování ovzduší evropskými průmyslovými podniky - přehled pro politické činitele (pdf)