Každý měsíc alespoň jedna banka, pojišťovna nebo investor oznamuje nové omezení pro uhelný sektor. Tohle není jenom dočasná záležitost. Přes 100 globálně významných finančních institucí přestalo investovat do uhelného sektoru, včetně 40 % z TOP 40 globálně působících bank a 20 celosvětově významných pojišťoven. A tento trend nabírá na síle. Poslední zajímavou zprávou je oznámení pojišťovny Generali z tohoto týdne, že nebude finančně podporovat rozšiřování polských dolů, včetně kontroverzního projektu dolu a elektrárny Turów na česko-polských hranicích.

Od ledna 2018 každý měsíc nejméně jedna banka nebo pojišťovna oznámila svůj odklon od těžby či spalování uhlí. Instituce, které již předtím oznámily politiku odklonu od uhlí, svou politiku ještě nadále zpřísňovaly. Od počátku roku 2018 byly zveřejněny desítky oznámení o odklonu nebo omezení uhlí od globálně významných finančních institucí. Od počátku roku 2019 přes 30 globálně působících bank ukončilo financování projektů týkajících se těžby a spalování uhlí.

Protest Greenpeace před valnou hromadou pojišťovny Generali © Greenpeace - Francesco Alesi

Finanční instituce, které se odklánějí od uhlí, nejsou žádné naivní dobročinné organizace, ale jsou to jedni z největších žraloků na finančních trzích. Dobře si však uvědomují rizika spojené s klimatickými změnami. Uvědomují si, že pokud globální oteplení překročí 2 ℃, nezvratně to ohrozí také jejich podnikání. Dopady klimatických změn již teď pociťují zejména pojišťovny, které musí hradit škody způsobené přírodními katastrofami. Paradoxně je často důsledkem to, že přímé oběti těchto katastrof a klimatických změn, ačkoliv je nezpůsobily, se stávají nepojistitelnými a bez šance pokrýt rekonstrukce svých zničených obydlí. To je ta pravá míra pokrytectví některých finančních institucí, které vesele financují uhlí i nadále.

Jak jsme na tom v Česku?

V roce 2018 jsme i my byli svědky několika významných milníků. Každá dotčená česká finanční instituce byla ovšem spíše donucena přijmout politiku své mateřské společnosti, než aby sama od sebe prozřela a uvědomila si klimatické hrozby. V květnu 2018 ohlásila belgická skupina KBC, majitel ČSOB, odklon od uhlí zahrnující i Českou republiku. Do té doby platila pro Českou republiku výjimka a ČSOB významně financovala skupinu Czech Coal uhlobarona Pavla Tykače. Paralelně s ČSOB oznámila odklon od uhlí také pojišťovna Allianz. V listopadu 2018 pak skupina Generali, která vlastní Českou pojišťovnu, oznámila, že nebude podporovat žádné nové uhelné doly a elektrárny. Tento týden oznámila, že ukončí spolupráci se šesti uhelnými firmami a že nepojistí polské doly. V případě dolu Turów nepojistí ani nový blok místní elektrárny.

V roce 2019 přišly další významné novinky, když rakouské pojišťovny Vienna Insurance Group, majitel Kooperativy a České podnikatelské pojišťovny, a pojišťovna UNIQA, zveřejnily nové firemní politiky, které omezují jejich působení v uhelném sektoru.

Je jasné, že samotné ohlášení odklonu od uhlí neznamená okamžité ukončení financování či pojištění ze strany finančních institucí. Některé z progresivnějších politik finančním institucím přímo zakazují další investice do uhlí, a tudíž nechají jenom dojet stávající smlouvy. Ty měně progresivnější politiky si nechávají zadní vrátka a podmiňují podporu daného uhelného projektu různými výjimkami. Trend je ale jasný a ty méně progresivnější finanční instituce budou dál tlačeny k zpřísnění svých stávajících politik.

Na český uhelný průmysl budou mít výrazný dopad zejména změny politik skupin Generali a Vienna Insurance Group, jelikož tyto dvě jsou nejvýznamnějšími pojistiteli uhelních provozů v České republice. Velice aktuální téma je to zejména pro možné rozšiřování dolu Bílina, který je v současnosti pojištěn VIG/Kooperativou, a na který by se jejich nová politika měla taky vztahovat. Tiskový mluvčí ČEZ v odpovědi pro týdeník Euro již nedávno přiznal, že jedna blíže nespecifikovaná banka ukončila s firmou ČEZ spolupráci.