{"id":18760,"date":"2023-04-22T14:07:44","date_gmt":"2023-04-22T13:07:44","guid":{"rendered":"https:\/\/www.greenpeace.org\/czech\/?p=18760"},"modified":"2023-12-05T10:14:56","modified_gmt":"2023-12-05T09:14:56","slug":"den-zeme-lidstvo-stale-stoji-pred-stejnymi-vyzvami-jako-kdysi","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.greenpeace.org\/czech\/clanek\/18760\/den-zeme-lidstvo-stale-stoji-pred-stejnymi-vyzvami-jako-kdysi\/","title":{"rendered":"Den zem\u011b: Lidstvo st\u00e1le stoj\u00ed p\u0159ed stejn\u00fdmi v\u00fdzvami jako kdysi"},"content":{"rendered":"\n

Den Zem\u011b se ka\u017ed\u00fd rok slav\u00ed 22. dubna a m\u00e1 za c\u00edl upozornit na v\u00fdznam ochrany \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed a sni\u017eov\u00e1n\u00ed negativn\u00edho dopadu \u010dlov\u011bka na planetu. Den Zem\u011b se za\u010dal slavit v roce 1970 v USA jako reakce na zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed ovzdu\u0161\u00ed a vody, \u00fabytek biodiverzity a zm\u011bnu klimatu. I dnes, po v\u00edce jak pades\u00e1ti letech stoj\u00ed lidstvo st\u00e1le p\u0159ed stejn\u00fdmi v\u00fdzvami jako tehdy. Dok\u00e1\u017eeme si s nimi poradit?<\/strong><\/p>\n\n

P\u0159ed prvn\u00edm Dnem Zem\u011b se v USA v spot\u0159ebov\u00e1valo velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed neefektivn\u00edho olovnat\u00e9ho benz\u00ednu v automobilech a pr\u016fmysl vypou\u0161t\u011bl do ovzdu\u0161\u00ed kvanta emis\u00ed bez obav z ekologick\u00fdch n\u00e1sledk\u016f. Zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed bylo pova\u017eov\u00e1no za symbol prosperity a ve\u0159ejnost se t\u00e9m\u011b\u0159 nezaj\u00edmala o \u017eivotn\u00ed prost\u0159ed\u00ed a jeho vliv na zdrav\u00ed lid\u00ed. V roce 1962 v\u0161ak kniha Rachel Carsonov\u00e9 Tich\u00e9 jaro (Silent Spring) zm\u011bnila situaci. Stala se bestsellerem a zv\u00fd\u0161ila pov\u011bdom\u00ed ve\u0159ejnosti o \u017eiv\u00fdch organismech, \u017eivotn\u00edm prost\u0159ed\u00ed a vazb\u011b mezi zne\u010di\u0161t\u011bn\u00edm a ve\u0159ejn\u00fdm zdrav\u00edm.<\/p>\n\n

Po\u010d\u00e1tky modern\u00edho ekologick\u00e9ho hnut\u00ed<\/strong><\/p>\n\n

Roku 1969 pak explodovala u kalifornsk\u00e9 Santa Barbary ropn\u00e1 plo\u0161ina, unikl\u00e1 ropa zp\u016fsobila ekologickou katastrofu do t\u00e9 doby nev\u00eddan\u00fdch rozm\u011br\u016f. \u0160\u00e9f Union Oil, provozovatele plo\u0161iny, Fred L. Hartley p\u0159itom prohl\u00e1sil, \u017ee nem\u00e1 r\u00e1d, kdy\u017e se tomu \u0159\u00edk\u00e1 katastrofa: „Nikdo p\u0159ece nep\u0159i\u0161el o \u017eivot. Jsem \u0161okov\u00e1n, kolik publicity m\u00e1 p\u00e1r mrtv\u00fdch pt\u00e1k\u016f.“<\/p>\n\n

Nicm\u00e9n\u011b obyvatel\u00e9 Santa Barbary se nev\u00eddan\u011b sjednotili a spole\u010dn\u011b za\u010dali likvidovat n\u00e1sledky hav\u00e1rie a zachra\u0148ovat t\u011bch „p\u00e1r pt\u00e1k\u016f\u201d. Kontaminovan\u00fdch zv\u00ed\u0159at – nejenom pt\u00e1k\u016f, ale i delf\u00edn\u016f a dal\u0161\u00edch \u00fa\u017easn\u00fdch mo\u0159sk\u00fdch zv\u00ed\u0159at byly p\u0159itom tis\u00edce.  Katastrofa v Santa Barba\u0159e se stala jedn\u00edm z hlavn\u00edch podn\u011bt\u016f pro vznik zelen\u00e9ho hnut\u00ed a st\u00e1la i p\u0159i zrodu tradice slavit Den Zem\u011b.<\/p>\n\n

D\u016fle\u017eitou \u00falohu tehdy sehr\u00e1l americk\u00fd sen\u00e1tor Gaylord Nelson. Byl znepokojen zhor\u0161uj\u00edc\u00edm se \u017eivotn\u00edm prost\u0159ed\u00edm v USA a po \u00faniku ropy v Santa Barba\u0159e a cht\u011bl n\u011bco ud\u011blat. A inspiroval se studentsk\u00fdm protiv\u00e1le\u010dn\u00fdm hnut\u00edm. Jeho z\u00e1m\u011brem bylo spojit energii mlad\u00fdch student\u016f s nov\u011b vznikaj\u00edc\u00edm ve\u0159ejn\u00fdm pov\u011bdom\u00edm o zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed ovzdu\u0161\u00ed a vody ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech. Spolu s kongresmanem Petem McCloskeym zorganizovali v\u00fduku na univerzitn\u00edch kampusech a zvolili 22. duben jako den pro celost\u00e1tn\u00ed protesty. Prvn\u00ed Den Zem\u011b v roce 1970 inspiroval 20 milion\u016f Ameri\u010dan\u016f k demonstrov\u00e1n\u00ed proti dopad\u016fm pr\u016fmyslov\u00e9ho rozvoje na lidsk\u00e9 zdrav\u00ed. To vedlo k vytvo\u0159en\u00ed Agentury pro ochranu \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed (EPA) a p\u0159ijet\u00ed d\u016fle\u017eit\u00fdch z\u00e1kon\u016f v oblasti \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed.<\/p>\n\n

V roce 1990 se Den Zem\u011b stal celosv\u011btovou akc\u00ed, kter\u00e1 zmobilizovala 200 milion\u016f lid\u00ed ve 141 zem\u00edch a vynesla ot\u00e1zku ochrany \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed na sv\u011btovou sc\u00e9nu. Den Zem\u011b 1990 tak znamenal obrovsk\u00fd impuls pro \u00fasil\u00ed o ochranu \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b a pomohl p\u0159ipravit p\u016fdu pro Summit Zem\u011b pod hlavi\u010dkou Organizace spojen\u00fdch n\u00e1rod\u016f v Rio de Janeiru v roce 1992. <\/p>\n\n

St\u00e1le stejn\u00e9 probl\u00e9my<\/strong><\/p>\n\n

I dnes – po v\u00edce jak pades\u00e1ti letech – stoj\u00edme p\u0159ed n\u00e1sledky lidsk\u00e9 \u010dinnosti. Zm\u011bna klimatu a \u00fabytek biodiverzity n\u00e1s ohro\u017euje v\u00edce ne\u017e kdy jindy. B\u011bhem posledn\u00edho p\u016flstolet\u00ed se po\u010dty \u017eivo\u010dich\u016f \u017eij\u00edc\u00edch voln\u011b na na\u0161\u00ed planet\u011b sn\u00ed\u017eily o dv\u011b t\u0159etiny. Ka\u017ed\u00fd den doch\u00e1z\u00ed k vymizen\u00ed des\u00edtek druh\u016f. Podle v\u011bdc\u016f mohou lid\u00e9 za nejv\u011bt\u0161\u00ed \u00fabytek \u017eivota na Zemi od dob dinosaur\u016f. Zp\u016fsob, jak\u00fdm t\u011b\u017e\u00edme, zne\u010di\u0161\u0165ujeme, lov\u00edme, hospoda\u0159\u00edme, stav\u00edme a cestujeme, m\u016f\u017ee v\u00e9st k vyhynut\u00ed alespo\u0148 milionu druh\u016f. Pr\u016fm\u011brn\u00e9 glob\u00e1ln\u00ed oteplen\u00ed v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b dosahuje kolem +1,1 \u00b0C a predikce v\u011bdc\u016f odhaduj\u00ed, \u017ee se m\u016f\u017eeme dostat a\u017e na +3 \u00b0C. V \u010cesk\u00e9 republice se teplota zvy\u0161uje asi dvakr\u00e1t rychleji ne\u017e na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b, co\u017e znamen\u00e1, \u017ee zde ji\u017e do\u0161lo k n\u00e1r\u016fstu teploty o 2 \u00b0C. <\/p>\n\n

Klimatick\u00e1 zm\u011bna m\u00e1 obrovsk\u00fd vliv na biodiverzitu a naopak. Vysok\u00e9 teploty, sucho a extr\u00e9mn\u00ed pov\u011btrnostn\u00ed jevy jako hurik\u00e1ny a z\u00e1plavy zp\u016fsobuj\u00ed \u00fabytek druh\u016f. Mus\u00edme p\u0159ijmout konkr\u00e9tn\u00ed kroky, abychom sn\u00ed\u017eili mno\u017estv\u00ed sklen\u00edkov\u00fdch plyn\u016f v atmosf\u00e9\u0159e a chr\u00e1nili d\u016fle\u017eit\u00e9 ekosyst\u00e9my. Ka\u017ed\u00fd z n\u00e1s m\u016f\u017ee \u017e\u00edt udr\u017eiteln\u011bj\u0161\u00edm \u017eivotn\u00edm stylem, tedy nap\u0159\u00edklad omezit pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed jednor\u00e1zov\u00fdch plast\u016f nebo pou\u017e\u00edvat m\u00e9n\u011b automobily. Kl\u00ed\u010dov\u00e9 jsou ale syst\u00e9mov\u00e9 zm\u011bny, tedy p\u0159ej\u00edt na obnoviteln\u00e9 zdroje energie, jako jsou sol\u00e1rn\u00ed panely a v\u011btrn\u00e9 turb\u00edny. Krom\u011b toho je d\u016fle\u017eit\u00e9 chr\u00e1nit lesy a oce\u00e1ny a zastavit nadm\u011brn\u00fd rybolov. Je pot\u0159eba, aby si lid\u00e9 uv\u011bdomili, \u017ee na\u0161e existence je \u00fazce propojena s biodiverzitou a \u017ee je t\u0159eba chr\u00e1nit \u017eivotn\u00ed prost\u0159ed\u00ed pro zachov\u00e1n\u00ed \u017eivot\u016f tis\u00edc\u016f druh\u016f a pro na\u0161i vlastn\u00ed budoucnost.<\/p>\n\n

V \u010cesku je tento rok kl\u00ed\u010dov\u00fd<\/strong><\/p>\n\n

\u017divotn\u00ed prost\u0159ed\u00ed v \u010cesku se v posledn\u00edch t\u0159ech desetilet\u00edch v\u00fdrazn\u011b zlep\u0161ilo. Podle Zpr\u00e1vy o \u017eivotn\u00edm prost\u0159ed\u00ed<\/a>, kterou ka\u017edoro\u010dn\u011b p\u0159edkl\u00e1d\u00e1 Ministerstvo \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed, do\u0161lo k poklesu emis\u00ed \u0161kodlivin do ovzdu\u0161\u00ed, zlep\u0161en\u00ed kvality vody a p\u016fdy, zv\u00fd\u0161en\u00ed pod\u00edlu chr\u00e1n\u011bn\u00fdch \u00fazem\u00ed a obnoviteln\u00fdch zdroj\u016f energie a sn\u00ed\u017een\u00ed produkce odpad\u016f. Tyto pozitivn\u00ed zm\u011bny jsou d\u016fsledkem legislativn\u00edch, ekonomick\u00fdch a technologick\u00fdch opat\u0159en\u00ed, kter\u00e1 byla zavedena po roce 1989 v r\u00e1mci procesu transformace a integrace do Evropsk\u00e9 unie.<\/p>\n\n

P\u0159esto\u017ee se \u017eivotn\u00ed prost\u0159ed\u00ed v \u010cesku zlep\u0161ilo, st\u00e1le existuj\u00ed mnoh\u00e9 v\u00fdzvy a rizika, kter\u00fdm je t\u0159eba \u010delit. Mezi n\u011b pat\u0159\u00ed nap\u0159\u00edklad:<\/p>\n\n