Nevládní organizace prosadily větší ochranu zdraví lidí před toxickou rtutí z uhelné elektrárny Počerady, a to skrze stanovení emisního stropu (maximálního množství rtuti, které může elektrárna ještě vypustit). Po vypuštění tohoto limitovaného množství musí všechny bloky Počerad definitivně ukončit provoz. Vyplývá to z doposud nepravomocného rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje o dalším pokračování emisní výjimky do srpna 2029. Rozhodnutí je zároveň výhodné pro elektrárnu, protože krajský úřad nestanovil jednoznačný časový termín ukončení provozu elektrárny – tak jak to je v případě konkurenčního Prunéřova 2 nebo teplárny Energy Ústí nad Labem.
Největší česká uhelná elektrárna Počerady, jejímž vlastníkem je miliardář Pavel Tykač, neplní emisní limit už od srpna 2021. Výjimku do roku 2025 dostala, neboť slíbila, že limit na dvou blocích splní do 30. 6.2024, na jednom bloku do 31. 12.2024 a na dvou posledních do 30. 6.2025. To se nestalo – navíc původní výjimku z roku 2021 loni zrušil soud, protože byla nezákonná. Nově vydané prodloužení výjimky má platit až do srpna 2029 a bude tak ještě o dva roky delší, než to které zrušilo Ministerstvo životního prostředí v září minulého roku.
Zásadní rozdíl nového rozhodnul je však v tom, že krajský úřad na návrh expertní skupiny Frank Bold, ekologických organizací Hnutí DUHA a Greenpeace, a místních spolků z Mostu a Litvínova stanovil emisní strop a závaznou podmínkou odstavení v okamžiku jeho vyčerpání. V praxi tak elektrárna bude fungovat do roku 2028 či 2029 (pokud výrazně nesníží výrobu oproti plánu, aby čerpala emisní strop pomaleji). Rozhodnutí je zároveň výhodné i pro provozovatele, protože nemusí ukončit provoz ihned a může flexibilně využít stanovený emisní strop.
Organizace upozorňují, že elektrárna už nyní není pro provoz elektroenergetické soustavy a zásobování elektřinou vůbec potřeba, ukázala to analýza podrobných hodinových dat o výrobě a vývozu elektřiny.
Eliška Beranová, právnička Frank Bold Society, říká:
„Rozhodnutí není bezchybné, ale představuje rozumný kompromis mezi protichůdnými zájmy všech účastníků řízení. Pokud by emisní strop ve výjimce stanoven nebyl, mohl by provozovatel nadále vypouštět neomezené množství této toxické látky, a to bez jakékoliv právní jistoty, za jakých podmínek provoz elektrárny Počerady skončí. Krajský úřad však výjimku udělil pouze ‚na dožití‘, tedy za jasných podmínek, které vyvažují ochranu lidského zdraví s postupným a předvídatelným ukončením provozu tohoto dožívajícího zdroje.“
Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, říká:
“Zastaralá a plýtvavá uhelná elektrárna Počerady vyrábí elektřinu na vývoz, na úkor zdraví lidí v Česku a pro zisk svého majitele. Nyní konečně nastává změna. Díky účasti nevládních organizací ve správním řízení bude zdraví lidí chránit emisní strop a po jeho vyčerpání – odhadem v roce 2028 či 2029 – musí definitivně skončit provoz všech pěti bloků. Toto řešení umožňuje provozovateli legální fungování, ale s jasnými mantinely pro ochranu životního prostředí.”
Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace, říká:
“Provozovatel elektrárny Počerady dostal v minulosti od úředníků řadu ústupků a výhod a po zrušení výjimky soudem ho dokonce nechali 10 měsíců znečišťovat ovzduší rtutí bez jakéhokoliv omezení. Je tedy jen logické, že konečně přichází nějaké zásadní omezení provozu ve formě emisního stropu. Nebezpečná toxická rtuť se v životním prostředí kumuluje, a tak každé omezení jejího vypouštění hraje roli. Pokud provozovatel už nechce investovat do zastaralé a dosluhující elektrárny, jako je tomu právě v případě Počerad, je emisní strop logickým krokem. Ještě lepší by však bylo, kdyby úřad rovnou stanovil konec výjimky jako nejzazší možný termín, do kterého je možné elektrárnu provozovat.”
Občanský spolek Zdraví pro Most, uvádí:
„Jako lidé žijící v blízkosti uhelné elektrárny Počerady chceme, aby bylo vypuštěno co nejméně znečištění. Emisní strop je stále dost vysoko, ale je to konečně nějaký limit chránící naše zdraví.“
Petr Globočník z MY Litvinov, říká:
„Lidé v regionu nebudou žít do nekonečna v nejistotě ohledně toho, jak dlouho ještě ponesou neadekvátní zdravotní zátěž v souvislosti s provozováním elektrárny Počerady. Dle mého by měl provozovatel výměnou za nesystémové výjimky z emisních limitů velmi výrazně finančně podporovat region.“
