Podle studie Greenpeace vycházející z údajů o platbách SZP si malá část bohatých vlastníků půdy a průmyslových zemědělců přivlastňuje lví podíl dotací EU v rámci Společné zemědělské politiky (SZP). Pouhé jedno procento nejbohatších příjemců v některých zemích získává až 40 % vyplacených prostředků. Mezi největší příjemce dotací patří také český holding Agrofert.

Nová analýza Greenpeace EU ukazuje, že významná část zemědělských dotací z peněz daňových poplatníků v Evropě směřuje k těm nejbohatším. Studie vznikla v rámci dlouhodobého úsilí organizace Greenpeace o reformu evropských zemědělských systémů a zajištění dlouhodobé potravinové bezpečnosti a udržitelného hospodaření se zemědělskou půdou. Mezi země s nejvíce koncentrovaným rozdělováním zemědělských dotací patří šest členských států EU: Česká republika, Dánsko, Nizozemsko, Německo, Itálie a Španělsko. Nejextrémnější situace panuje v Nizozemsku, kde pouhé jedno procento příjemců čerpá 40 % zemědělských dotací EU. Ve všech šesti jmenovaných zemích získává 10 % příjemců v průměru dvě třetiny dotací, zatímco 20 % příjemců získává přibližně čtyři pětiny celkové podpory.

Kdo opravdu získává peníze ze SZP?

Podíl zemědělských dotací v roce 2024 (v %)1 % nejbohatších příjemců10 % nejbohatších příjemců20 % nejbohatších příjemců
Česko23%69%83%
Dánsko18%61%79%
Německo24%59%74%
Itálie31%69%82%
Nizozemsko40%59%71%
Španělsko28%62%79%

Kvůli strukturálním deformacím společné zemědělské politiky proudí dotace především k bohatým. Ti, kteří podporu skutečně potřebují, zůstávají stranou. Jde zejména o zemědělce na hraně bankrotu, malé agroekologické farmy a všechny, kdo se snaží přejít k udržitelnějším způsobům hospodaření. Politika, která prohlubuje nerovnosti a urychluje ničení přírody, zároveň podkopává dlouhodobou životaschopnost samotné produkce potravin. Takový přístup nemá žádnou společenskou legitimitu. Příští SZP proto naléhavě potřebuje zásadní reformu. Reformu, která bude sloužit veřejnému zájmu, nikoli dál fungovat jako nástroj pro obohacování velkých vlastníků půdy,“ vysvětluje Marco Continero – expert na zemědělskou politiku Greenpeace EU.

AGROFERT mezi „premianty“

Mezi největší jednotlivé příjemce veřejných prostředků patří také skupina AGROFERT    spojená s českým premiérem Andrejem Babišem. Peníze vyplacené AGROFERTU v roce 2024 představují částku 16,6 milionu eur. Taby mohla přitom pomoci bezmála osmi tisícovkám malých zemědělských podniků, aby efektivněji využívaly vodu (na základě průměrných nákladů odvozených z publikovaných údajů a sestavených Institutem pro evropskou environmentální politiku).

Je zarážející že lidé, jejichž majetky se počítají v miliardách korun či eur a kteří neustále rozšiřují svá obchodní portfolia, jsou každoročně dotováni z veřejných peněz vybíraných od daňových poplatníků, jako by právě oni patřili mezi nejpotřebnější. Díky této finanční podpoře mohou nakupovat další podniky, posilovat ekonomickou sílu a koncentrovat stále více moci. Veřejné dotace tak slouží těm nejbohatším, zatímco jsou politicky prezentovány jako pomoc venkovu,” vysvětluje Marek Pytlík – vedoucí biodiverzitní kampaně Greenpeace ČR a expert na zemědělství.

Systém zemědělských podpor v ČR spravuje Ministerstvo zemědělství jako tvůrce politiky a Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) jako výkonná platební agentura. SZIF zajišťuje administraci, kontrolu a vyplácení dotací v souladu s legislativou EU a národním Strategickým plánem, čímž naplňuje cíle Společné zemědělské politiky. Ta představuje přibližně třetinu rozpočtu EU. V posledních letech vedla koncentrace dotací k znepokojivému trendu – v Evropě začaly mizet menší farmy. Přibližně dva miliony z nich, tedy 44 %, byly nuceny buď výrazně expandovat nebo ukončit svou činnost.

Úbytek malých a středních zemědělců není náhoda. Je to přímý důsledek nastavení systému, včetně tlaku obchodních řetězců. Trvalý tlak na nízké ceny a jednotnou produkci vytváří prostředí, v němž přežívá jen industrializace a růst za každou cenu.Ti, kteří mají kapitál, expandují, ostatní končí. Největší prospěch z toho mají obří podniky vlastněné agrobarony, kteří dále posilují pohlcováním menších hráčů.Výsledkem je úbytek pracovních míst, koncentrace vlastnictví půdy a postupná ztráta identity venkova, “ dodává Marek Pytlík.

Vlády členských států EU, Evropská komise a Evropský parlament nyní jednají o příštím rozpočtu EU, který zahrnuje i stěžejní systém zemědělských dotací. Greenpeace vyzývá, aby nová SZP postupně zrušila přímé platby na hektar, upřednostnila podporu příjmů pro zemědělské podniky s nejvyšší ekologickou a sociální hodnotou, uplatňovala degresivní stupnice a maximální limity pro dotace SZP a do konce současného programového období SZP vyčlenila alespoň 50 % rozpočtu SZP na opatření v oblasti životního prostředí a klimatu.

Doporučení Greenpeace jsou v souladu se závěry Strategického dialogu o budoucnosti zemědělství, platformy vytvořené Evropskou komisí. Díky ní se setkávají zemědělské odbory, zástupci evropského zemědělsko-potravinářského sektoru, občanská společnost, venkovské komunity a akademici ve snaze najít společnou vizi budoucnosti zemědělství a potravinových systémů EU.

Zdroje:

Analýzu provedla Kaas & Mulvad – dánská analytická společnost specializující se na datový výzkum a analýzy pro média a veřejné instituce.

Údaje o příjemcích v roce 2024 byly získány z příslušných národních databází jednotlivých zemí o zemědělské podpoře EU.

Informace o dotacích vycházejí z finančního roku EU 2024, který trvá od 16. října 2023 do 15. října 2024. Není-li v této zprávě uvedeno jinak, zahrnuje tato analýza celkovou výši dotací v rámci SZP, která zahrnuje jak zemědělské dotace EU, tak národní spolufinancování zemědělství ve všech šesti zemích za finanční rok 2024.

Kontakty:

Marek Pytlík – vedoucí biodiverzitní kampaně Greenpeace ČR: +420 734 446 153, [email protected]

Marco Contiero – expert Greenpeace EU pro zemědělskou politiku: +32 477 77 70 34, [email protected]

Press Greenpeace EU: +32 (0)2 274 1911, [email protected]